Tvarované živé ploty

Tvarované živé ploty vytvářejí poměrně úzkou stěnu. Hodí se do formálnějších zahrad, zaberou méně místa než ty volně rostoucí, ale vyžadují pravidelný řez jednou až dvakrát ročně v závislosti na použitých dřevinách.

Výběr dřevin je omezen na druhy, které snášejí řez. Jedny z nejhezčích a nejodolnějších tvarovaných živých plotů vzniknou z habru obecného (Carpinus betulus) a ptačího zobu (Ligustrum vulgare).

Volně rostoucí živé ploty

Objemnější a přirozeně působící ploty najdou uplatnění v méně formálních až přírodních zahradách a remízcích, kde je dost místa a nechceme údržbě plotu věnovat tolik péče. Řez se omezuje na občasný průklest dřevin s hlubším zmlazením jednou za několik let.

Příkladem vhodných dřevin jsou třeba líska (Corylus), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), svída (Cornus), tavolník (Spiraea), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia) či temnoplodec (Aronia melanocarpa). Keře mohou poskytovat útočiště i potravu ptákům.

Živé ploty s využitím popínavých rostlin

Tyto kombinované ploty se skládají z nosné konstrukce (mřížky) porostlé rostlinami. Výhodou je, že plot nemusí být široký. Nejvíce se hodí břečťan (Hedera helix), který je stálezelený, snáší stín, není náročný a navíc to je domácí dřevina. Jeho tmavá zeleň tvoří vhodné pozadí pro kvetoucí rostliny. Další vhodné rostliny jsou loubinec popínavý, přísavník pětilistý (psí víno) a některé druhy révy.

Nejlepší jsou domácí druhy

Doporučuji používat pokud možno domácí druhy dřevin, které jsou obvykle nejméně náročné a jejich květy, plody, barevné listy nebo tvary výhonů zkrášlí v průběhu roku zahradu mnohem více než tújové ploty. Túje totiž trpí škůdci a chorobami a tvoří po celý rok neměnné, nezajímavé a strnulé stěny (v určitých případech mají ovšem opodstatnění zeravové ploty). Z vhodných domácích druhů zmíním habr, ptačí zob a babyku pro stříhané a lísku, svídu a hloh pro volně rostoucí ploty.

Řez a letní péče

Tvarované živé ploty stříháme jednou až dvakrát ročně, to znamená v předjaří a od července do srpna, ale pokud máme čas na častější řez, je to samozřejmě lepší, protože se dočkáme hustějšího zvětvení a tedy i lepšího vzhledu a funkce plotu.

  • Stříhat můžeme buď ručními nůžkami, nebo motorovými lištovými plotostřihy podle šablony a je–li už plot vysoký, použijeme lešení.
  • Řez za vegetace má zejména estetickou funkci, chceme jím držet plot v daném tvaru, takže v létě zkracujeme pouze přerůstající jednoleté výhony.
  • Na zásadní snížení plotu a radikálnější řez je pak vhodnější doba před rašením listů brzy zjara.

Pokud pravidelný sestřih už nevede k uspokojivému vzhledu nebo se plot příliš zvětšil, přistoupíme k postupnému hlubšímu zmlazení, které ovšem doporučuji rozložit do více let. Při dlouhotrvajícím suchém letním počasí je dobré živý plot pravidelně zalévat, nejlépe vpodvečer vydatným proudem vody přímo ke kořenům.