Návštěvníci loňské říjnové prodejní výstavy Zahrada Čech v Litoměřicích mohli obdivovat expozice soutěže Nejkrásnější zahrada. Jednu z deseti soutěžních vytvořil pod patronací Receptáře také náš dlouholetý spolupracovník Ing. Vlastimil Šindelář. Sice nevyhrál, ale jeho zahrada byla velmi inspirativní.

Zahrada Receptáře, které jste tvůrcem, je prezentována jako nízkonákladová a bezúdržbová. Je taková opravdu?

Samozřejmě, žádná zahrada není absolutně bezúdržbová. To ani nejde. I betonová plocha, když nic jiného, se musí občas zametat. Nicméně celoroční údržba takovéto zahrady je snadná a jednoduchá. A o to jde. V praxi to znamená, že jednou za rok, zpravidla na jaře, seřízneme vyšší trávy, v našem případě dvě odrůdy ozdobnice, a odstraníme odkvetlé větvičky vřesu. Na podzim zase sesbíráme opadané listí japonského javoru a jinanu. Je to sice pracnější než při použití neopadavých rostlin, ale uvedené dřeviny naši zahradu neobyčejně prozáří. Na jaře svítí svěže zelenou barvou, v létě jsou zelené, na podzim zežloutnou a v zimě mají jen holé větve. Obě dřeviny jsou málo vzrůstné a navíc je tvarovacím řezem můžeme udržovat v požadované velikosti i tvaru. Neopadavé dřeviny, tedy plazivý jalovec a převislý cedr, stačí pouze zastříhnout, pokud by se nám zdály příliš veliké. Pak již zbývá jen průběžně sbírat listí a smetí, které sem přiletí z okolí.

A jak je to s plevelem?

Pod kačírkem je netkaná textilie, takže by na něm žádný plevel neměl růst. Ovšem semínka různých plevelů na zahrádku přinese vítr, proto drobné, klíčící plevele vytrhneme nebo odstraníme ekologickým vypalovačem trávy.

I tuto zahrádku bychom ale měli zalévat.

To ano, ale rostliny zaléváme pouze po zasázení. Když se ujmou, o zálivku se postará déšť, pokud tedy nenastanou extrémní sucha. Protože do každé zahrádky podle mého názoru patří voda, je zde malé korýtko, které slouží nejen jako zdobný prvek, ale i jako pítko pro ptáky. Vody v něm není mnoho, v horkých dnech se navíc může odpařit a korýtko pak začne zarůstat řasami. Tomu předejdeme, když budeme vodu pravidelně doplňovat a občas korýtko vyčistíme.

Do každé zahrady rovněž náleží kámen. Na této zahradě převládá. Ovšem zahrada tvořená jen různobarevným a různě velikým kačírkem by pěkně nepůsobila. Z tohoto důvodu je kačírek doplněn velkými kameny. A zde je prostor pro fantazii, z kamenů, které najdeme volně v přírodě, vytvoříme iluzi potůčku, skalní hvězdárnu nebo krmítko. A pokud na cestách nebo na dovolené najdeme zajímavý kámen, můžeme ho také dát do zahrady.

Mnoho návštěvníků zaujala kouzelná bylinková kompozice.

Sezení v zahrádce je doplněno bylinkovým vozíkem od pěstitelky Miroslavy Valinové z Budyně nad Ohří, který krásně dýchá starými, klidnými časy. Je plný bylinek a jejich vůní. Tato kompozice nejenže dotváří celkové estetické vyznění zahrádky, ale všechny zde zakomponované bylinky pak můžeme běžně používat v kuchyni. A jako v každodenním životě, i navržená zahrada je průběžně doplňována majitelem, který si do ní přidává věci, které mu jsou blízké, příjemné a navozují dobrou náladu. Tedy – může se zde uplatnit nejen majitelův estetický názor, ale také profil jeho osobnosti. Někdo si sem doplní trpaslíka nebo různá zvířátka – podotýkám, že do obyčejných zahrad vždy patřila –, jiný si zase pořídí třeba stylové osvětlení, originální keramiku, vzácný kus zahradního nábytku, sochu nebo jiné umělecké dílo. I ty do zahrad a parků patří.

Rád chodíte naboso. Netlačí kačírek do chodidel?

Takováto zahrada skutečně prospívá našemu zdraví: když se po ní procházíme naboso, masírujeme si chodidla, na kterých se aktivují reflexní body a ozdravují náš organismus. Pravda, zprvu může být chůze po kačírku nepříjemná, ale po čase se náš zdravotní stav zlepší a chůze naboso začne být příjemná. A dotek bosého chodidla s kamenem je to nejpřirozenější, co můžeme od přírody získat.


Foto: autor a Vlastimil Šindelář