Nastává čas sladké sklizně jahod, třešní a višní, i příprav pro úrodu další. Můžeme vysévat některé druhy zeleniny pro pozdní sklizeň. Je také ideální čas pro rozsazování trvalek a výsev dvouletek, množení okrasných dřevin řízky, první sklizeň bylinek a léčivých rostlin. Nejen zelenina potřebuje podpořit zálivkou a hnojením …
Dobře zalité a pohnojené okurky hojně kvetou i plodí
Zelenina
Rajčata
Rychle rostoucí rostliny je třeba vyvazovat k tyčkám. U tyčkových odrůd je třeba důsledně vylamovat postranní výhony, které rostlinu oslabují a snižují úrodu plodů. Rostliny je třeba zalévat a hnojit: organickým hnojivem určeným pro plodovou zeleninu, nebo rostlinnými výluhy, které poskytnou výživu a podpoří zdraví. Zásadní je preventivní opatření proti houbovým onemocněním, která v deštivém počasí rajčata napadají: Ideální je pěstovat rostliny na místě krytém před deštěm, v dostatečných rozestupech. Zalévat se nikdy nesmějí na listy. V případě potřeby je včas ošetřete ekologicky přijatelnějšími měďnatými fungicidy, nebo biologickými přípravky na bázi řepkového oleje a lecithinu, které rovněž zvyšují odolnost vůči plísni.
Papriky
Pokud dostávají správnou výživu, rostliny během vegetace narůstají do značných rozměrů a nasazují velké množství plodů. Hrozí pak jejich polámání, neboť výhony paprik, které se na rozdíl od rajčat nevylamují, jsou přirozeně křehké. Papriky je proto třeba pečlivě vyvazovat, nebo celou řádku zpevnit pomocí natažených provázků ve spodní i horní části rostlin.
Okurky
Okurky často napadají svilušky – můžeme proti nim použít postřik na bázi oleje a lecitinu, který škůdcům zalepí dýchací otvory a tak je zahubí, ale díky jeho zdravotní nezávadnosti můžeme plody ihned po ošetření sklízet. Proti plísni zase pomáhá pěstování na opoře a preventivní postřik přípravky na bázi kaseinu, nebo nepasterovaným mlékem naředěným vodou v poměru 1:1. Rostliny dostatečně zaléváme, hnojíme a mulčujeme.
Cuketa a dýně
Půdu pod sazenicemi mulčujeme a plazivé dýně navádíme na opory. Rostliny s velikými listy a bujným růstem, jsou na vláhu a živiny obzvlášť náročné. Stále ještě je můžeme přihnojovat na dusík bohatým kopřivovým výluhem, později, až začnou kvést a nasazovat plody, je vhodnější výživou zkvašený drůbeží trus.
Salát
K červnovému setí vybírejte letní či celoroční odrůdy salátu odolné vůči vybíhání do květu, nebo listové k řezu. Kadeřavé a pestře zbarvené listové odrůdy jsou chutné, můžeme z nich listy odřezávat velmi brzy, přičemž další stále dorůstají, a vypadají pěkně na záhoně i na talíři. Zatímco zjara potřebovaly co nejvíce slunce, v parném létě svědčí salátům spíš místo zastíněné – pod stromy, keři, plůtky nebo pod zástěnou z okurek, pokud je pěstujete jako popínavky na opoře. Štavnaté a křehké budou, když jim dopřejeme dostatek vody.
Hrášek
Pro postupnou sklizeň stále vyséváme další semena dřeňového hrášku pro sklizeň sladkých zrnek i cukrových odrůd pro sklizeň celých lusků. Hrášek je třeba za sucha zalévat, prospěje mu i mulčování. Větší úrody dosáhneme při pěstování na opoře.
Brokolice a květák
Rostoucí květák i brokolici se vyplatí dostatečně zalévat a hnojit, ideálně tekutými organickými hnojivy. Velmi prospěšné je i mulčování. Stále ještě můžeme sázet i sít pozdní odrůdy.
Kedlubna
Kedlubna je náročná na živiny a uvítá půdu obohacenou kompostem, mulčování a hnojení – podobně jako květák. Při výsadbě kedluben je třeba zahrnout půdou kořeny, ale nikoli část nad kořenovým krčkem, základ budoucí kedlubny. Stále ještě můžeme vysévat pozdní odrůdy. Rostoucí rostliny zaléváme pravidelně, aby bulvy nepraskaly a nedřevnatěly.
Jahody
Na začátku měsíce je poslední vhodná doba, kdy lze jahody mělce prokypřit a odplevelit, pokud je to třeba, a poté pod ně položit mulčovací materiál. Bude chránit kořeny před vysycháním a zahřívat půdu, bránit růstu plevelům a zajistí, aby se zrající plody nešpinily a u země nehnily. Za suchého počasí je třeba jahodníky vydatně zalévat, aby mohly dávat velké, pěkné plody.
Brambory
Porosty se vyplatí přihrnout zeminou a nastýlkou, aby byla úroda co největší. Za deštivého a zároveň teplého počasí rostliny často napadá plíseň bramborová. Projevuje se šedočernými skvrnami na natích a později i na bramborách, které značně znehodnocuje. Prevencí je nepřehnojovat brambory dusíkem (i když jinak jej snášejí poměrně hodně). Mandelinku, která okusuje natě, je z malých ploch snadné ručně sbírat a likvidovat. Její nápadné zbarvení je v tomto ohledu výhodou. Proti háďátku bramborovému pomáhá střídání záhonu a také výsadba aksamitníku.
Bylinky můžete sklízet opakovaně v průběhu celé sezóny
Bylinky
Nastává čas sběru mnohých léčivých rostlin, ať již planých, nebo na zahradě vypěstovaných. Rozkvétá heřmánek, řebříček, měsíček, kontryhel, kopřiva… Ještě před rozkvětem je pak vhodné seříznout šalvěj a meduňku. Bylinky, sbírané na přípravu léčivých nálevů či koupelí, je třeba sbírat za slunného počasí a ihned důkladně usušit na temném, vzdušném místě, zavěšené v malých svazečcích.
Ve větším množství můžeme sklízet také aromatické bylinky, které znovu rychle obrazí. Patří mezi ně například levandule, tymián, oregáno, rozmarýna Díky zastřihávání vrcholků navíc košatí (dřevnatějící druhy nestříhejte až na staré dřevo, to obráží mnohem hůře). Přebytky můžete zamrazit, usušit, naložit do olivového oleje nebo soli.
Krásné květy jiřin zkrášlí podzimní zahradu - hojnost kvetení podpoří červnové zaštípnutí výhonů
Trvalky
Trvalky, které kvetou na jaře, je nejlepší přesazovat a množit dělením trsů do poloviny června. Jednotlivé trsy se do podzimu rozrostou. Dokud se neujmou, potřebují zálivku a ochranu před horkým sluncem – blízkost keřů či stromů, stříšku či zástěnu například z rákosové rohože, nebo alespoň ochranu bílou netkanou textilií.
Pokud chcete množit či přemístit drobné cibuloviny, je vhodné je v červnu vyjmout ze země a do podzimu chovávat v mírně vlhké rašelině či písku. Naopak cibulky tulipánů a hyacintů, pokud je chcete pro zachování nejvyšší kvality květů vyjmout z půdy, je třeba osušit a uchovávat na suchém místě při teplotě kolem 20°C.
Ppkud výhony jiřinek při velikosti 30 cm až na 4 nejsilnější vyštípneme, podpoříme brzké, bohaté a dlouhodobé kvetení i krásu květů. Většina odrůd se rozvětví a i na jediném výhonu a tvoří množství květů.
Výsevy a mladé výsadby trvalek zaléváme, kvetení podpoříme tekutým hnojivem přidaným do zálivky, například zkvašenými slepičinci, které prospívají i půdě a na rozdíl od hnojiv minerálních podporují tvorbu cenného humusu. Trvalky, jako je například astra, chryzantéma, hortenzie, zvonek či pivoňka stále ještě můžeme vysazovat a množit dělením trsů i řízkováním.
Nakypřenou a zavlaženou půdu mezi novými výsadbami včas mulčujeme, abychom ji uchránili pře erozí, vysycháním a zbrzdily růst plevelů. Pro záhony vystavené slunci, se suchomilnými trvalkami a bylinkami, je ideální štěrk či kačírek. Do stinnějších výsadeb se hodí štěpka nebo mulčovací borka.
Sklzeň třešní, první sladká odměna
Ovocné dřeviny
V červnu se rozhoduje o tom, zda násada plodů na ovocných stromech zdárně dozraje. Bohatě obsypané stromy a keře je vhodné přihnojit. ideální jsou organická hnojiva, buď zakoupená v granulované formě, která se zapraví do půdy pod stromem, nebo vlastní. Hnojivový roztok připravíme například ze zkvašených slepičinců či králičinců, které se naředí v poměru 1:10 dešťovou vodou.
- Nejosvědčenější aplikace je do rýh či důlků přibližně 10 cm hlubokých, které se předem vytvoří pod obvodem koruny.
- Hnojit je vhodné za deštivého počasí, nebo spolu s další zálivkou.
Pokud nemáme k dispozici zvířecí trus, použít můžete také výluhy z plevele, například z kopřiv.
Rané odrůdy třešní již dozrávají – pěstovat na zahradě odrůdy rané i pozdní se vyplatí, protože pak máme čerstvé ovoce stále po ruce. Třešně je vhodné trhat se stopkou, lze je pak déle skladovat. U višní se naopak doporučuje česání bez stopky. Při neopatrném trhání višní i se stopkou totiž dochází často k poškození plodonošů. Pupen, umístěný na bázi stopky, se totiž často trhá zároveň s ní.
Mladé, letos vysazené stromky (jabloně, hrušně, meruňky, slivoně, aj). je třeba za sucha důkladně zalévat. Není nutné je zalévat denně, ale spíš větším množstvím vody najednou, aby se dostala až d hloubky ke kořenům a nenutila je hledat vláhu jen blízko povrchu.
Rovněž rybíz, angrešt, maliny, ostružiny a další ovocné keře za sucha zalijeme, pět spíše vydatnou dávkou vody jednou za několik dní, a přihnojíme, stejně jako stromky. Organické hnojení nejenže je lepší pro půdu, u ovocných dřevin má oproti minerálnímu ještě jednu výhodu – kompletní minerální hnojiva obvykle snižují pH půdy a tím i dostupnost vápníku pro dřeviny.
Okrasné dřeviny
V červnu si můžeme nařízkovat okrasné keře.
- Řízky je vhodné odebírat ráno a ihned je zapíchnout do lehkého substrátu.
- Spodní listy je vhodné odstranit, řízky stačí do zeminy zanořit cca 2 cm hluboko a přikrýt miniskleníčkem, fólií, průsvitnými kelímky apod.
Především nově vysazeným okrasným keřům prospěje zálivka a mulčování. Přihnojení hnojivem bohatým na fosfor a draslík podpoří kvetení druhů jako je komule Davidova, ibišek syrský, pivoňka dřevitá, růže, popínavý plamének či hortenzie.
