Otužilé druhy zeleniny lze opět sít a sázet na venkovní záhony. Zvláště pokud nemáte k dispozici skleník ani pařeniště, můžete se pustit do venkovních výsevů. Kupříkladu česneku při výsadbě chladná půda spíše svědčí. Vysít lze i další odolnou zeleninu, přičemž velmi dobrou pomůckou je foliový kryt nebo netkaná bílá textilie. Její použití je velmi jednoduché, přes záhon ji jen přehodíte a na krajích zatížíte. Je tak lehká, že ji rostoucí sazeničky vůbec necítí, zalévat můžete i přes ni. Dovede zmírnit mrazík i o pár stupňů a také klíčícím rostlinkám udržuje příznivé mikroklima. Záhony, které zatím jen čekají, můžete přehodit černou fólií, která uspíší prohřívání půdy. A pěstování se prozatím věnovat především ve skleníku, pařeništi i za oknem teplého pokoje. Na zahradě je třeba ukončit některé jarní prořezávky. Můžete také postavit suchou zídku, založit nové záhony…
- Výsevy a výsadby zeleniny na záhony
- Výsevy letniček
- Předpěstování zeleniny
- Výsadba dřevin
- Péče o trvalky
- Péče o přenosné rostliny
Hrášek můžete sít čadně zjara
Výsevy a výsadby zeleniny na záhony
Salát
Pokud máte doma předpěstované sazeničky, můžete je za příznivého počasí vysadit, rozmanité odrůdy salátu můžete rovněž vysévat. Semena vyklíčí při 10 °C za týden. Dobře klíčí na světle, proto je nezasypávejte, pouze přitlačte k substrátu. Při teplotě 25 °C vyklíčí drobná semena za dva dny – pokud je doma den před výsevem namočíte do vlažné vody, klíčení uspíšíte.
Ředkvička
Semena ředkviček nejrychleji klíčí při 20 °C, do dvou týdnů však vyklíčí i při teplotě 10 °C. Vysít můžete i v teple naklíčená semena – nejprve je na den namočte do vlažné vody, poté nechejte naklíčit a vlhké buničině nebo utěrce. Po výsevu, kdy je zasypete přibližně centimetrovou vrstvičkou lehkého substrátu, nesmí zaschnout. Více o pěstování ředkviček si můžete přečíst v článku:
Hrášek
Mladé lusky cukrového hrachu, které se sklízí nedozrálé, s ještě drobnými semeny, jsou pochoutkou do salátů i teplých jídel. Rané odrůdy se vyplatí sít brzy, hrách je otužilý. Výsevy je dobré opakovat po týdnu či dvou, abyste mohli postupně i sklízet. Tvrdá semena je vhodné před výsevem nechat dva či tři dny ve vlažné vodě, kterou jednou či dvakrát denně vyměníte. Poté je vysejte 2,5 cm hluboko v rozestupech kolem 10 cm do lehké půdy a nenechte je zaschnout. Ještě před výsevem připravte opory, po nichž se bude hrášek pnout - stačí lehká konstrukce z proutí, tyček a provázků, plot. Zasít můžete rovněž odrůdy určené pro sklizeň již plně dorostlých, ale stále ještě měkkých hrášků. Způsob sklizně, optimální pro danou odrůdu, se vyplatí dodržet – cukrové hrášky mají křehké lusky bez blanky, proto jsou dobré celé. Dřeňové jsou zase vyšlechtěn pro co nejsladší semena.
Česnek
Jarní odrůdy česneku můžete do půdy vsadit i na jaře. Jamky či řádky pro sadbu vyhrábněte rukou nebo lopatkou, do nakypřené půdy můžete stroužky přímo vsunout. Nepoužívejte sázecí kolík, protože přímo pod podpučím stroužku zůstane dlouhá, úzká mezera vyhloubená špičkou kolíku, a česnek bude obtížněji zakořeňovat. Při jarní výsadbě by měla být špička nejvýše 5 cm pod povrchem půdy, proto je hloubení jamek snadné. Palice česneku na stroužky rozdrobte až těsně před výsadbou. Stroužky můžete rovněž namořit proti houbovým chorobám, nebo posilnit v přírodním lignohumátu.
Cibule
V dubnu je ideální čas z pěstování cibule ze semen. Bude sice růst o něco déle nežli ze sazečky, zato je v semenech mnohem větší výběr odrůd. Cibule lze také úspěšněji skladovat. Kvalitní, sladká a aromatická bude cibule v lehčí půdě na slunném, chráněném místě. Semena sejte do řádků vzdálených od sebe 20 cm, v rozestupech přibližně 2-5 cm. Vzcházející rostlinky je třeba vyjednotit na 10 cm, aby měly cibule prostor k vývinu. Vyjednocené sazeničky jsou ovšem velmi chutné, je škoda je vyhazovat – poslouží jako zelené koření.
Zelí
Rané odrůdy letního zelí poskytnou křehké, chutné hlávky, pokud je vysejete včas. Sejte přibližně 1 cm hluboko, vzešlé rostlinky vyjednoťte tak, aby měly kolem sebe sazenice prostor nejméně 15 cm. Zelí vyžaduje dobře vyhnojenou půdu, aby rostlo - nešetřete kompostem, nejméně pěticentimetrovou vrstvu lezce zapravte do záhonu. Bílá netkaná textilie ochrání sazeničky i starší rostliny před napadení dřepčíkem, květilkou zelnou i nakladením vajíček běláska zelného.
Mrkev
Kořeny mrkve potřebují kyprý substrát bez kamenů a hrud, aby mohly růst do hloubky. Mrkev si s klíčením i růstem dává načas. Při teplotě 10 °C semena vyklíčí přibližně tři týdny, při 15 °C již za dva. Do týdne vyklíčí při 20 °C.
Brokolice a květák
Za příznivého počasí můžete vysazovat předpěstované sazeničky. Pokud budete brokolici nebo květák teprve vysévat, nechejte semena den či dva máčet ve vlažné vodě. Nejrychleji klíčí při teplotě nad 20 °C, poté porostou při nižší teplotě. Ani noční snížení je neohrozí, a pokud přijdou mrazíky, zesilte ochranu textilií na více vrstev. Pomůže i mulčování záhonů mezi sazeničkami.
Kedlubna
Pokud je budete teprve vysévat, platí pro ně to samé, co pro brokolici a květák – klíčení uspíšíte máčením semen ve vlažné vodě. Po vysetí nesmí klíčící semena zaschnout. Semena kedluben nejlépe klíčí při teplotě 18-20 °C, sazenice poté prospívají při teplotě 12-16 °C.
Pažitka, kopr, roketa
Rychle rostoucí, otužilé bylinky mohou vyplnit řádky mezi salátem a ředkvičkami. Kopr dokonce vylepšuje chuť salátu, pokud je pěstován v jeho blízkosti. Mladé listy bylinek poskytnou časnou sklizeň a po seříznutí či sestřihnutí znovu obrazí.
Krásenky jsou jedny z nějvděčnějších letniček
Výsevy letniček
Již v průběhu dubna můžeme zakládat letničkové záhony – v závislosti na počasí a klimatu zahrady. Současné vlhké a relativně teplé dny výsevům svědčí. Letničky jsou nenáročné, potřebují však slunce, aby bohatě kvetly. A lehkou a propustnou půdu, nejlépe vylehčenou pískem a obohacenou o trochu vyzrálého humusu. V době vzcházení nesmí výsevy zaschnout (záhony můžeme překrýt bílou textilií, která zmírní vysychání i výkyvy teplot). Poté, co vzrostou a zakoření, se letničky obvykle obejdou bez zálivky. Vysévat lze jednotlivé druhy, velmi vděčné jsou však i směsi rozmanitých druhů letniček, které kvetou od léta až do podzimu. Vysévat můžeme například cínie nejrůznějších barev, aksamitníky, měsíčky, okrasné máky, černuchy, krásenky, slunečnice.
Sazeničky oblíbené letniček do nádob, jako jsou petúnie, pelargonie a lobelky, přesazujeme podle potřeby, zaléváme a hnojíme.
Předpěstování zeleniny
Rajče, paprika, mochyně, lilek
Sazeničky přesazujeme do větších květináčků, pokud jsou ještě v sadbovačích. Pravidelně je zaléváme, hnojíme a dopřáváme jim co nejvíce světla. Vhodné je i otužování – skleník za dne větráme a pokud sazenice pěstujeme doma, za teplých dní je umístíme na balkón nebo zápraží.
Okurka
Okurky si můžeme předpěstovat i v dubnu, jak skleníkové, tak polní. Při teplotě 25 °C vyklíčí semínka za pár dní, při teplotě 15 °C do dvou týdnů. Vzešlé semenáčky je třeba po vytvoření prvních pravých lístků přesadit do prostorných květináčů a hnojit.
Pór
Sazeničky letních odrůd póru vysazujeme na záhony pod netkanou textilii, do skleníku i pařeniště, zimní pór vyséváme pro předpěstování sazenic – rovněž do skleníku, pařeništi, nebo do sadbovačů na okenním parapetu.
Brambory
Je nejvyšší čas nechat sadbu brambor naklíčit na světlém místě, při teplotě 10-16 °C.
Ovocné a okrasné keře jsou v zahradě nepostradatelné
Výsadba dřevin
Začíná období vhodné pro výsadbu ovocných stromů – vysadit můžete například jabloň, hrušeň, třešeň, meruňku, slívu, ořešák… Ovocné stromy by na zahradě neměly chybět, protože přinášejí sladkou zdravou úrodu, aniž by vyžadovaly příliš péče, a zahradě dají přívětivou tvář. Vysokokmeny, odolné a statné, poskytují i blahodárný stín.
Jak postupovat? Vyznačíme si kruh o průměru asi 0,8 až 1,5 m, podle velikosti sazenice. Poté odstraníme drny, které můžeme dát na kompost. Vykopeme dostatečně velkou jámu a rycími vidlemi nakypříme půdu na jejím dně. Kořeny prostokořenných sazenic musí být v jámě volně rozloženy, nesmí se ohýbat zpět, přičemž kolem nich a pod nimi by měl ještě zbýt prostor na alespoň 15 cm silnou vrstvu kvalitní zeminy obohacené kompostem. Zrovna tak u výsadby sazenic z kontejnerů, která je o něco jednodušší dík kompaktnímu kořenovému balu.Strom nebo keř usadíme do správné výšky. Dřevina by měla být tak hluboko v jámě, jako rostla ve školce, tedy obvykle těsně pod místem štěpování. Dobrou pomůckou je i prkénko položené přes okraje jámy. Hloubku dna jámy upravíme vrstvou substrátu. Na kořeny rozhodíme několik lopatek sázecího substrátu a jemně stromkem zatřeseme, aby se substrát usadil. Postup opakujeme a půdu vždy jemně přitiskneme. Při tomto postupném plnění jámy stále kontrolujeme, zda je stromek stále ve správné, svislé poloze. Když je jáma zaplněná ze tří čtvrtin, sazenici důkladně zalijeme dešťovou vodou. Další zálivka přijde na řadu po dokončení výsadby.
Podobně lze vysazovat i užitečné ovocné keře, jako jsou rybíz, angrešt, maliny, ostružiny. Stávající je nevyšší čas prořezat.
Rovněž okrasné keře, jako jsou například komule Davidova, Ibišek syrský, pivoňka dřevitá, hortenzie velkolistá, popínavý plamének či královna květin růže v nesčetných typech a kultivarech je vhodné vysazovat na jaře. Díky ještě chladnému počasí se snáze ujímají a nevyžadují tak častou zálivku.
levandule, vděčná vytrvalá bylinka
Péče o trvalky
Kvetoucí i rašící okrasné cibuloviny můžeme podpořit trochou tekutého hnojiva. Pokud je vrstva mulče, která je v zimě chránila, příliš vysoká, opatrně část odhrneme. Ke vřesům a vřesovcům nový kůrový mulč naopak nasteleme, po zimě bývá obnova potřebná. Vytrvalým bylinkám, jako je levandule či šalvěj prospěje obohacení půdy vápníkem – můžeme ji posypat mletým dolomitickým vápencem, nebo dřevěným popelem. Ten je skvělým pomocníkem pro vylepšení půdy i při zakládání bylinkové zahrádky. vytrvalé bylinky, jako je levandule, šalvěj, rozmarýn, tymián, máta, meduňka i další můžeme množit řízkováním – starším keříkům seříznutí prospěje (ovšem pozor, ne až na staré dřevo, které již ochotně neobráží) a sklizené výhony využít nejen v kuchyni, ale i k napěstování nových sazeniček.
Péče o přenosné rostliny
Fuchsie
Pokud nemrzne, můžeme fuchsie větrat venku i v noci, čerstvý vzduch jim jen prospěje. Rašící rostliny sestříhneme až o dvě třetiny, aby byly košaté a kompaktní. Prospěje jim rovněž přesazení a přilepšení v podobě tekutého hnojiva.
Pelargonie
Rovněž přezimované pelargónie přesadíme do nového substrátu obohaceného vyzrálým kompostem a pokud to počasí umožní, otužujeme je a větráme. Zkrácení na třetinu podpoří větvení a rostliny budou košatější.
Begónie
Begónie jsou ideální balkónovky pro stinnější místa, která jejich květy doslova prozáří. Hlízy můžeme nechat narašit při teplotě 16-20 °C ve vlhkém substrátu. Horní třetina by měla čnít ven, špičkou vzhůru.
Jiřina
Rovněž hlízy jiřinek můžeme lze nechat v teple narašit. Rostoucí výhony lze navíc řízkovat a vypěstovat si z nich nové sazeničky – je to méně riskantní, nežli množit je dělením hlíz.
