Denní teploty jsou stále vysoké a ani průměrné noční by během týdne neměly klesnout pod nulu – což ovšem nemusí platit pro skutečné teploty ve vyšších polohách. Rostliny, které nesnesou ani lehký mrazík, je třeba stále chránit (uvnitř skleníku, domu, lodžie nebo na záhonu pod fóliovám krytem či netkanou textilií).
Květy ovocných stromů se bez opylení v ovoce nepromění
Ovocné dřeviny
Krása ovocných stromů, které své ještě holé větve obalí bílými a růžovými květy, bere dech. Nezvykle teplé počasí kvetení uspíšilo a probíhá velmi rychle. Mrazíky, které by mohly květy poškodit a úrodu ohrozit, zatím nehrozí – pokud by přicházely, stromy lze ochránit – malé netkanou bílou textilií, větší například protimrazovými svícemi. Úroda se však také neobejde bez opylení. Květy hmyzosnubných rostlin umí opylit jen hmyz ovocné stromy a keře čekají na jeho políbení. Pokud nechováme včely medonosné, může chvíli trvat, než včelky z okolí naše rozkvetlé stromy objeví – a nemusí stihnout opylit všechny. Jistější je „chovat“ na zahradě včelky samotářky. Nevytváří obří společenstva, své potomstvo si každá odchová sama, a sbírá přitom nektar a opyluje rostliny. Pokud samotářkám poskytneme domov a potravu (na zahradě by medonosné rostliny měly kvést po celou sezónu – výtečný je například brutnák lékařský nebo sléz maurský), budou naší zahradě věrné – na rozdíl od včel medonosných nepátrají po širokém okolí. Navíc opylují i za chladu a deště a bodají jen výjimečně.
Samotářkám místo úlu postačí otvory vyvrtané ve dřevu či cihlách - vodorovné, alespoň 10 cm dlouhé, s průměrem okolo 3-10 mm (včelky různých velikostí si vyberou dle potřeby), na konci zaslepené. Poslouží i dutá stébla, vložená ve svazcích do vhodných nádob. Domov pro samotářky, sestavený z navrtaných špalků, cihel a dutinek je dobré umístit na slunné místo pod stříšku. Některé druhy se rády ubytují v suché zídce, další v trouchnivém pařezu.
Ovocné stromy, jako jsou jabloně, hrušně, třešně, meruňky, slívy i ořešáky, stejně jako keře (rybízy, angrešty, maliny aj), ocení za sucha zálivku a přihnojení – nejlépe tekutým organickým hnojivem (kopřivovou jíchou nebo zkvašeným drůbežím trusem). Hnojivo aplikujeme například do otvorů, které pod obvodem koruny vyhloubíme jednoduchým vpichem a zakýváním rycími vidlemi. Můžeme rovněž vyvěsit lapače na obaleče jablečného.
Ředkvičky můžete v květnu sklízet i sít
Zeleninová zahrádka
Rostoucí zelenina potřebuje pravidelnou zálivku a hnojení. Druhům, které pěstujeme pro listy, postačí výluh ze zkvašených kopřiv. Plodová zelenina, která začíná kvést, potřebuje více fosforu a draslíku, z přírodních hnojiv je ideální dostatečně naředěný, zkvašený drůbeží trus (koncentrát lze i zakoupit). Jahody, rajčata, papriky, dýně a melouny vyžadují též opylení, jinak plody nevytvoří. Dříve to byly i okurky, dnes umí mnoho odrůd plodit bez opylení. A pokud semenaříme, bez opylení nezískáme semena mrkve, zelí, kapusty, čekanky, kedlubny, vodnice, brokolice, pórku, petržele ani pažitky.
Pažitka
Také pažitka roste rychle, na rozdíl od kopru a rokety jsou její trsy vytrvalé. Vyplatí se je zalít a pohnojit, a poskytnou během každé sezóny opakovanou sklizeň. Pažitku můžeme nyní vysazovat a množit dělením trsů.
Jahody
Půdu kolem sazenic nastelte slámou – až budou zrát plody, zabrání jejich ušpinění. Navíc pomáhá udržet v půdě vláhu a chrání i půdní mikroorganismy, které mohou v klidu pracovat na tvorbě humusu – a ten jahodám velmi svědčí. Se slimáky si poradí pivní pasti, nebo návnady na bázi glukonátu železa, které neohrožují ostatní zvířata.
Rebarbora
Abychom sklidili dlouhé řapíky, je rebarboru přihnojíme okamžitě působícími tekutými hnojivy (nejlépe organickými) a dostatečně ji přitom zalijeme. Můžeme ji také vysazovat a množit odkopky.
Brambory
Rašící hlízy přikopčíme nebo nasteleme, nejlépe trávou. Čerstvé trávy však nesmíme navršit příliš mnoho najednou – mohla by se zapařit a brambory ohřát až příliš. Můžeme ji prokládat slámou.
Čekanka
Salátovou čekanku (radicchio) i čekanku určenou k zimnímu rychlení puků můžeme vysévat na záhony, před případnými mrazíky ji ochrání pokrývka z netkané bílé textilie. Po pominutí nebezpečí posledních mrazíků vysazujeme sazeničky.
Cuketa, dýně, kapusta
Doma, ve skleníku nebo v pařeništi můžeme vysévat semena pro předpěstování sazenic. Pokud vysejeme semena ven, při současných teplotách ochotně vyklíčí, mohou je však ohrozit mrazíky, pokud přijdou.
Zelí, cibule, pór
Bílá netkaná textilie ochrání záhony nejen před pochmurnatkou mrkvovou, vrtalkou pórkovou, dřepčíkem, květilkou zelnou i běláskem. Zelenině prospěje zálivka, hnojení i mulčování.
Rajče, paprika, mochyně, lilek
Ven sazenice raději ještě nevysazujeme, leda v nejteplejších oblastech. Ve skleníku je třeba rostliny vydatně zalévat a hnojit, rajčatům již začít vylamovat zálistky.
Aksamitník zkrášlí zeleninové záhony a ozdraví půdu
Letničkové záhony
Jsou pestré, veselé, vyrostou a vykvetou rychle. Z letniček můžeme vytvořit krásné záhony - nejlépe ze směsí různých druhů. Zkrášlit však mohou i zeleninouovu zahrádku, kde jsou navíc užitečné - více se dozvíte v článku Letničky pomáhají zelenině. Zpestří záhony a ozdraví půdu
U přímých výsevů méně otužilých letniček (krásenky, cínie, slunečnice, aksamitníky aj) výsevy zvážíme podle polohy zahrady. Stejně jako u zeleniny, i u letniček můžeme oseté záhony překrýt netkanou bílou textilií, která je před lehkým mrazíkem uchrání. Letničky také můžeme vysít do sadbovačů ve skleníku a vysadit za měsíc „po zmrzlých“.
Sazeničky letniček pro pěstování v nádobách, jako jsou petúnie, lobelky a další oblíbené balkónovky již můžeme vysadit do konečných nádob a umístit ven – pokud budeme mít možnost nádoby schovat před mrazíkem, který může ještě v budoucnu přijít.
Trvalkové výsadby
Nakypřenou a zavlaženou půdu mezi rostlinami včas mulčujeme, abychom ji uchránili pře erozí, vysycháním a zbrzdily růst plevelů. Trvalky, jako je například astra, chryzantéma, hortenzie, zvonek či pivoňka vysazujeme a množíme dělením trsů i měkkými řízky.
Vysazovat a množit polovyzrálými řízky můžeme rovněž oblíbené bylinky, jako je levandule, šalvěj, tymián, rozmarýn. Mátu a meduňku namnožíme snadno měkkými řízky a také dělením trsů.
Narcisy necháme je v klidu zatáhnout listy. Štafetu přebírají tulipány, kterým prospěje přihnojení. Záhony se zatím odpočívajícími liliemi mulčujeme.
Přenosné rostliny
Když již nehrozí přízemní mrazíky, na venkovní stanoviště lze umístit přenosné rostliny, jak jsou fuchsie, oleandry, vavřín, citrusy, palmy a další. Pozor však na přímé slunce, rostliny si musí zvykat postupně. Vhodné je před větrem chráněné, klidné, polostinné místo. Rostliny pěstované v nádobách je na jaře vhodné přesadit do květináčů o číslo větších, u velkých a těžkých nádob alespoň vyměnit svrchní vrstvu substrátu. S přicházející sezónou budou potřebovat častější zálivku a pravidelné přihnojování. Po zimě je také třeba každou rostlinu důkladně prohlédnout, zda netrpí škůdci. Podobnou jarní péči ocení i rostliny pokojové.
Pelargonie, fuchsie a další druhy je nejvyšší čas sestříhnout až o dvě třetiny, aby byly košaté a kompaktní. Hlíznaté rostliny, jako jsou begónie, mečíky a jiřiny již můžeme vysadit do nádob nebo na záhony (před případnými mrazíky je ochrání půda, případně mulč).
