Zahradničení ve čtvrtém březnovém týdnu: péče o sazenice, trvalky, dřeviny…
26. 3. 2018

Zahradničení ve čtvrtém březnovém týdnu: péče o sazenice, trvalky, dřeviny…

Mrazy ustupují, sluníčko rozehřívá půdu, můžete připravovat záhony. Prořezávky je třeba ukončit. Vysévat můžete do skleníku, pařeniště i doma a pokračovat tak v předpěstovávání zeleniny i letniček.

Astronomické jaro již pár dní trvá, to pravé zahradnické ho snad konečně začíná následovat. Krokusy a narcisy raší a chystají se kvést, půda pookřívá, pupeny se nalévají. Pobyt na jarní zahradě je radostí. Sluníčko a čerstvý vlahý vzduch svědčí i rostlinám – sazeničky i přenosné rostliny můžete začít větrat na zápraží.

 

Sazenice mají ve skelníku dostatek světla, v noci však může teplota příliš klesnout

Péče o sazeničky

Semenáčky a rostoucí sazeničky rajčat, paprik, mochyní, okurek i letniček, jako jsou petúnie, pelargonie či lobelky, je třeba přesazovat, jakmile se tísní v sadbovači, zalévat a hnojit. Sazeničky brokolice, květáku, salátu či póru je vhodnější rovnou vysadit – do skleníku, pařeniště, nebo na venkovní záhony, až to bude možné. Pokud máte možnost, čekající sazenice přesuňte do skleníku, zimní zahrady, nebo na co nejsvětlejší místo v domě těsně k oknu, může být klidně chladnější. Při pokojové teplotě, pokud se rostlinky musí natahovat ke světlu, jsou slabé, nažloutlé. Nevadí ani noční pokles teploty ke 5°C, jen nesmí klesnout pod nulu (otužilé saláty a brokolice přežijí i to, papriky, rajčata, mochyně či lilky mohou být trvale poškozeny). Pokud pokles pod nulu hrozí, sazeničky je třeba přenést zpět domů, skleník temperovat, nebo je důkladně obalit do netkané bílé textilie, překrýt bublinkovou fólií a podobně. Pokud skleník nemáte, můžete za teplých slunných dní sazeničky větrat venku – přechod na přímé slunce by měl být pozvolný, místo chráněné před větrem. Podobné otužování a sluneční lázeň můžete sazeničkám dopřát i na balkóně.

Zpět na začátek

Výsevy pro předpěstování zeleniny a letniček

Rajče   

Nastává poslední vhodný termín pro výsev, především pozdních odrůd rajčat. Před výsevem je dva dny máčejte ve vlažné vodě, kterou dvakrát denně vyměňte, abyste klíčení uspíšili. Jako poslední lázeň můžete semínkům dopřát silný bylinkový nálev – heřmánek je prevencí proti chorobám, přeslička posílí semenáčky. Po výsevu semena udržujte ve vlhkém substrátu při teplotě 25 °C, aby vyklíčila co nejdříve. Semenáčkům dopřejte dostatek světla a po vytvoření prvních pravých lístků je přesaďte.

Okurka

Sazenice skleníkových odrůd okurek se rovněž vyplatí předpěstovat v teple, alespoň ve fázi klíčení a prvních dní růstu. Při teplotě 25 °C semena vyklíčí za pár dní, při teplotě 15 °C do dvou týdnů. Vzešlé semenáčky je třeba po vytvoření prvních pravých lístků přesadit a přihnojovat. Vysévat můžete začít i venkovní odrůdy okurek - zvláště, pokud budete sazenice moci přesunout do skleníku nebo pařeniště.

Salát   

Sazeničky pro jarní výsadby na záhony si můžete předpěstovat doma. Až se oteplí, budete mít připravené sazeničky, které rychle porostou. Odrůdy salátu určené k řezu listů poskytnou velmi časnou sklizeň, již do měsíce. Kozlíček polníček vytvoří listy do dvou měsíců. Hlávkový salát vytvoří zavinuté hlávky do tří měsíců. Při teplotě 25 °C vyklíčí drobná semena za pouhé dva dny, poté jim však vyhovuje teplota nižší a můžete je přesunout do skleníku nebo pařeniště.

Brokolice, květák

Pomalu končí čas, kdy se vyplatí květák a brokolici předpěstovat v teple. Semena brokolice nejrychleji klíčí při teplotě nad 20 °C, po vyklíčení však sazeničkám vyhovuje spíše teplota 10 °C. Květák je o trochu méně otužilý - pro klíčení je ideální teplota 20-25 °C. Poté by měla klesnout na 12-15 °C.

Kedlubna

Rovněž kedlubny můžete stále ještě předpěstovávat doma. Semena ochotně klíčí při teplotě 18-20 °C, sazenice poté pěstujte při teplotě 12-16 °C.

Brambory

Je nejvyšší čas nechat naklíčit sadbu brambor – měla by klíčit na světlém místě, při teplotě 10-16 °C. Světlo je velmi důležité, klíčky by měly být malé, zato sytě zelené a silné. Vytáhlé, bledé výhonky, které se snadno lámou, jsou při výsadbě spíše na škodu.

Aksamitník

Můžete je v dubnu či květnu vysévat přímo na záhony, díky předpěstování se však z květů budete těšit dříve. Na výběr je spousta odrůd od nízkých po vysoké, s květy plnými i jednoduchými, zbarvenými od světle žluté přes ohnivou po červenohnědou. Aksamitníky navíc odpuzují nežádoucí hosty, přímo k odpuzování háďátek zhoubných byla vyšlechtěna odrůda Ground cntrol. Semenům ke klíčení postačí 15-20 °C. Rostoucím sazeničkám vyhovuje teplota kolem 15 °C.

Cínie

V dubnu a květnu je můžete vysévat na záhony, nebo si je již nyní předpěstovat a na jaře vysadit vzrostlé sazeničky. Díky pestrému výběru odrůd vytvoří krásný záhon samy o sobě, hodí se však i pro kombinaci s dalšími květinami. Semena dobře klíčí při teplotě 20 °C, sazeničkám stačí nižší teploty.

Zpět na začátek

Ředkvičky klíčí a rostou velmi rychle

Výsevy a výsadby do skleníku a pařeniště

Salát   

Venkovní záhony teprve pookřívají, ovšem do skleníku a pařeniště můžete salát vysazovat bez omezení. Pokud předpěstované sazeničky nemáte, semena vyklíčí i v pařeništi – při teplotě nad 5 °C přibližně za dva týdny, při 10 °C za týden. Dobře klíčí na světle, proto je nezasypávejte, pouze přitlačte k substrátu. Máčení semen ve vodě nebo bylinkovém čaji odplaví inhibitory a klíčení tak usnadní a urychlí.

Ředkvička

Ředkvičky jsou otužilé - semena sice nejrychleji klíčí při 20 °C, do dvou týdnů však vyklíčí i při teplotě 10 °C. Pokud chcete růst ředkviček uspíšit, vysejte v teple naklíčená semena – nejprve je na den namočte do vlažné vody, poté nechejte naklíčit a vlhké buničině nebo utěrce. Po výsevu, kdy je zasypete přibližně centimetrovou vrstvičkou lehkého substrátu, nesmí zaschnout.

Mrkev

Při teplotě 10 °C mrkev vyklíčí přibližně tři týdny, při 15 °C již za dva. Do týdne vyklíčí při 20 °C. Od výsevu doroste mrkev do plné velikosti až za 3-4 měsíce, ovšem malé „baby karotky“ můžete sklízet již drive.

Vysévat lze také rychle rostoucí aromatické bylinky, jako je pažitka, kopr, roketa. Řádky rokety a kopru se vejdou mezi řádky ředkviček a salátu, těsné sousedství kopru navíc může učinit salát ještě chutnějším.

Zpět na začátek

Slaměný mulč na chvíli odkryjte, aby se půda prohřála

Příprava venkovních záhonů

Po celou sezónu je ideální záhony mulčovat, abyste zabránili plevelům v růstu, v půdě uchovali co nejvíce vláhy a podpořili činnost půdních mikroorganismů a tím i úrodnost půdy. Nyní je vhodné vrstvu nastýlky, která záhony chránila v zimě, dočasně odkrýt, aby první jarní paprsky prohřály půdu. Zvláště dobře izolující sláma proniknutí tepla účinně brání. Po odkrytí mulče záhony lezce nakypřete – pokud je půda kvalitní a bohatá na humus (a není příliš těžká a jílovitá), není třeba ji do hloubky rýt. Velmi lehkou půdu je ideální pokrýt vrstvou kompostu právě až teď, na jaře, aby se živiny přes zimu neodplavily. U těžší ho můžete přidat již na podzim, jako ochrannou vrstvu. Již připravené záhony můžete překrýt černou fólií, která za slunečných dnů prohřívání půdy ještě uspíší.

Zpět na začátek

Probouzení přenosných a hlíznatých rostlin

Pelargonie

Přezimované pelargónie můžete přesadit do nového substrátu obohaceného vyzrálým kompostem a umístíme je na světlé místo. Zkrácení na třetinu podpoří větvení a rostliny budou košatější.

Fuchsie

Za bezmrazých dní, které opět nastávají, prospěje fuchsiím otužování na čerstvém vzduchu. Večer je však před mrazem pět schovejte domů nebo do skleníku. Můžete také začít s jejich sestřihem a přesazováním.

Begónie

Hlízy krásně kvetoucích begónií nechejte narašit při teplotě 16-20 °C ve vlhkém substrátu. Horní třetina by měla čnít ven, špičkou vzhůru,.

Jiřina

Také hlízy jiřinek můžete lze nechat v teple narašit. Rostoucí výhony lze navíc řízkovat a vypěstovat si z nich nové sazeničky – díky tomuto vegetativnímu způsobu množení budou zcela stejné, jako mateřská rostlina a odrůda zůstane zachována.

Rozmarýn

Na rozdíl od většiny ostatních vytrvalých bylinek je rozmarýn sice otužilý, ale silnější mráz ho může zahubit. Nejsnazší je pěstování v nádobě, v zimě byste mu však měli dopřát světlé, ale chladné místo. Pokud si v chladu odpočinul, nyní často začíná kvést. Můžete ho alespoň přes den větrat na sluníčku a více zalévat, ale stále tak, aby substrát nebyl přemokřený. A v případě potřeby přesadit. Voňavé modré kvítky jsou chutné, můžete jimi ozdobit dezert.

Zpět na začátek

Jabloně je třeba prořezat, než začnou pučet

Řez a ochrana ovocných dřevin

Jabloň, hrušeň

Díky tomu, že teploty stoupají nad nulu, můžete pokračovat v prořezávkách – je třeba je ukončit dříve, než větvemi začne proudit míza. Záleží tedy i na poloze zahrady. Mladé stromky vyžadují řez výchovný, díky kterému bude koruna stromu zdravá, silná a plodná. Starší stromy potřebují řez udržovací – u dřevin s dobře založenou korunkou je snadný. Přestárlým stromům může prospět zmlazovací řez, musí být však proveden citlivě a na více etap v průběhu několika zim.

Třešeň, meruňka, slíva, ořešák

U meruněk a dalších ovocných stromů, u nichž hrozí nebezpečí příliš časného kvetení, následného poškození mrazem a ztráty úrody, můžete učinit jednoduché preventivní opatření. Dokud je půda pod korunami stromů chladná či ještě lépe promrzlá, bohatě ji nastelte slámou nebo listím. Slunce ji pak nebude přes den rozehřívat a následné sálavé teplo nebude stromy ponoukat k časnému kvetení.

Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny

Pokud budete ovocné keře pravidelně zmlazovat a prosvětlovat odstraněním starších větví, sklidíte více ovoce a keře budou zdravější Je nejvyšší čas provést prořezávku maliníků a řezem zmladit také keře rybízů a angreštů.

Řez a péče o okrasné keře a trvalky

Opět můžete odstranit ochranu nadzemních částí trvalek a dřevin a podle potřeby pokračovat v prořezávce.

Zpět na začátek

Komule Davidova

Zkrácení výhonů podpoří tvorbu nových jednoletých, které ponesou množství květů. To samé však neplatí pro komuli střídavolistou, která kvete na starších výhonech. Každé předjaří stačí probrat několik nejstarších větví, aby se keř průběžně zmlazoval.

Ibišek syrský, pivoňka dřevitá, hortenzie velkolistá

Odstraňte pouze mrazem poškozené a suché výhony, protože květy se objevují na starším dřevě. Hortenzii latnaté a stromkovité zkrácení naopak prospěje.

Růže,plamének

U těchto okrasných dřevin záleží prořezávka na druhu i odrůdě. Zatímco odrůdám odvozeným z plaménku vlašského prospěje zkrácení výhonů až na třetinu, u jiných druhů je vhodné pouze odstranění poškozených větví. Ještě více se liší řez jednotlivých odrůd a skupin růží – více o něm se dočtete v článku:  Řez růží: Jak prořezat záhonové, velkokvěté, mnohokvěté, pnoucí?

Vřes a vřesovec, chryzantéma

Druhy a odrůdy, které již odkvetly, můžeme rovněž sestřihnout – až o 1/3, což udrží keříky dlouhodobě košaté a kompaktní.

Zpět na začátek

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: čtyřimínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS