Zahradničení ve čtvrtém lednovém týdnu: Co se vyplatí zasít časně?
22. 1. 2018

Zahradničení ve čtvrtém lednovém týdnu: Co se vyplatí zasít časně?

S prvními výsevy pro předpěstování sazenic nemusíme čekat na únor. Když papriky a další zeleninu s dlouhou vegetační dobou vysejeme včas, dají větší úrodu. Saláty zase můžeme připravovat pro rychlení.

Speciální umělé osvětlení umožní rostlinám fotosyntézuV zahradnictvích i na trzích na jaře koupíme sazenice zeleniny i květin, ovšem výběr odrůd je omezený. Zato ze semen si můžeme vypěstovat nejrůznější druhy a variety a třeba každý rok zkoušet nové – výběr je obrovský. K rostlinám vypěstovaným od semínka máme vřelejší vztah a vyjdou levněji.

Mohlo by se zdát, že v lednu je na předpěstování za oknem nebo pod zářivkou ještě brzy. Ale pokud máme k dispozici skleník nebo pařeniště, časně napěstované sazeničky se vyplatí. A papriky, peruánské mochyně či petúnie si dávají na čas, takže nemusíme otálet, ani pokud je pěstujeme venku – vykvetou a zaplodí dříve. Pozor však na nedostatek světla, bez něj budou rostlinky vytáhlé a neduživé. V prvních dnech při klíčení ho nepotřebují, později však musí stát těsně u jižně či východně orientovaného, čistého okna bez záclony. Pokud máme sazenic více, vyplatí se přisvítit zářivkou s denním spektrem.

Substrát pro výsevy by měl být jemný, lehký, bez nadbytku živin. Drobná semínka jen přitlačíme do substrátu a zavlažíme postřikovačem na květiny. Větší lehce zasypeme.

Předpěstování sazeniček

Paprika 

Teplomilné papriky klíčí nejlépe při teplotě nad 25 °C. Není třeba přetápět pokoj – postavíme nad topení, poslouží i vyhřívací dečka do postele. Teplo od kořínků je ideální. Poté může teplota klesnout, ale měla by se i nadále pohybovat nad 20 °C.

Mochyně peruánská

Tato méně známá jedlá mochyně stojí za vyzkoušení - hustě olistěná, až metr široká a vysoká, bohatě větvená rostlina pěkně vypadá a dává výtečné plody. (Jen vzácně jsou k dostání v obchodech, a za vysoké ceny. Domácí můžeme sklízet po celé léto až do podzimu). Mochyně se pěstují podobně, jako papriky - ke klíčení vyžadují teplotu nad 20 °C, ideálně 25 °C.

Rajče   

Časně předpěstovat se vyplatí především rajčata do skleníku (speciální skleníkové odrůdy zde přinesou maximální výnos). Semena si žádají alespoň 20 °C, aby dobře klíčila, nejrychleji klíčí při teplotě 25 °C. Později může teplota klesnout na 15-20 °C.

Celer

Celeru trvá až 270 dní, než ze semínka doroste pěkná, aromatická bulva, proto si sazeničky můžeme předpěstovat již nyní. Při teplotě kolem 20 °C vyklíčí do týdne. Poté může teplota klesnout na 10-16 °C.

Květák

Také květák potřebuje teplé místo jen po čas klíčení semen – ideálně 20-25 °C. Poté by měla teplota klesnout na 12-15 °C, abychom získali kvalitní, silné sazenice. Pro takto časné předpěstování vybíráme rané odrůdy, které můžeme v pařeništi nebo skleníku sklízet už v květnu.

Brokolice

Semena rychle klíčí při teplotě nad 20 °C, po vyklíčení sazeničky pěstujeme při teplotě 10-16°C. Pokud nyní vysejeme rané odrůdy, sklízet budeme již koncem dubna. Sazenice se hodí do pařeniště a skleníku, v teplejších oblastech a za příznivého počasí je budeme moci vysadit i ven. Brokolice je otužilá a před nočními mrazíky ji ochrání netkaná bílá textilie.

Kedlubna

Rané odrůdy určené k rychlení v pařeništi a skleníku rychle klíčí při teplotě 18-20 °C, sazenice poté pěstujeme při teplotě 12-16 °C.

V pařeništi vytápěném hnojem vypěstujem saláty velmi brzy

Salát 

Saláty jsou otužilé a nabídnou čerstvé, křehké listy již brzy na jaře (v pařeništi, skleníku i venku pod netkanou textilií), pokud si je předpěstujeme. Při klíčení však teplo ocení, při teplotě 25 °C vyklíčí za pár dní (tuto hranici však nesmíme překročit). Poté semenáčkům vyhovuje 10-15 °C. Nejčasnější sklizeň poskytnou odrůdy určené k řezu listů – mladé listy můžeme seřezávat již do měsíce od výsevu. Listy kozlíčku polníčku můžeme sklízet již za dva měsíce, hlávkový salát vytvoří hlávky do třech měsíců.

Pelargonie

Muškáty se běžně kupují jako sazenice, ale pěstování ze semene není těžké a nabízí obrovský výběr odrůd. Od semene po květ to však pelargoniím trvá dlouho, konec ledna je nejzazší vhodný termín pro výsev. Pro klíčení je třeba teplota 20-25 °C.

Petúnie

Miniaturní semena bývají k dispozici ve formě peletek – malých kuliček z kaolinové hmoty. Všechna semena je při klíčení důležité udržovat vlhká, aby nezaschla, a u peletek to platí dvojnásob – voda kaolín změkčí a teprve pak může semínko klíčit. Nejlépe mu to půjde při teplotě 22 °C. Po dvou týdnech semenáčkům stačí 16-18 °C. Podobně zacházíme s lobelkami, jejichž drobounká semena v peletkách nebývají – snažíme se je proto rovnoměrně rozprášit na substrát.

↑ zpět na začátek

Časné výsevy do skleníku

Mrkev

Při teplotě 10 °C vyklíčí do tří týdnů, při 15 °C do dvou týdnů. Do týdne vyklíčí při 20 °C, ovšem předpěstování a přesazování je v případě této kořenové zeleniny nevhodné. Můžeme však zkusit vysít již naklíčená semena. Raná mrkev se hodí do vytápěného skleníku, za příznivého počasí i pařeniště nebo nevytápěného skleníku. Rychlou sklizeň poskytnou rané odrůdy určené k rychlení. Do plné velikosti doroste mrkev až za 3-4 měsíce od výsevu, ovšem malé chutné mrkvičky můžeme sklízet již dříve.

Ředkvička

Ředkvičky můžeme sklízet již za měsíc od výsevuŘedkvička nejrychleji klíčí při 20 °C, ale do dvou týdnů vyklíčí i při 10 °C. Můžeme ji proto vysévat do vytápěného skleníku, za příznivého počasí i do pařeniště, nevytápěného skleníku, v teplejších oblastech i ven pod netkanou textilii. Sklízet můžeme již měsíc od výsevu.

↑ zpět na začátek

Zimní sklizně

Kapusta růžičková, pór, kadeřávek

Zima a mráz kapustičkám nevadí, chráníme je však před výkyvy teplot. Pokud je nepřikryl sníh, přehodíme je netkanou textilií, rákosovou rohoží, slámou, chvojím. V případě potřeby je zaléváme, růžičky sklízíme postupně od spodní části rostliny. Podobně sklízíme a chráníme i kadeřávek a ozimý pór.

Čekanka

Postupně sklízíme doma či ve sklepě rychlené čekankové puky. Nahořklá, křehká čekanka je skvělá do salátů i zapečených či dušených zeleninových směsí.

Máta, meduňka

Bujně rostoucí bylinky můžeme rychlit v teple za oknem i ve skleníku. Postupně sklízíme mladé výhony, čímž podporujeme větvení a udržujeme pěkný tvar rostlin. K rychlení je vhodná i pažitka, roketa či petrželka – zatímco trsy máty a meduňky již musíme mít napěstované a na podzim přesazené do květináče, rychle rostoucí roketu, pažitku a petrželku můžeme začít vysévat do misek a truhlíčků za oknem.

↑ zpět na začátek

Ochrana bylinek, trvalek, ovocných dřevin

Rebarbora

Při holomrazu doplníme vrstvou mulče - kompostu, listí, slámy. Chráníme tak kořeny trvalky, která je přes zimu ukrytá pod zemí, ovšem velmi časně zjara vyraší a poskytne křehké řapíky na koláč.

Jahody

Jahodníky jsou sice otužilé, ale před holomrazy je raději chráníme slámou, chvojím, netkanou textilií – na jaře budou v lepší kondici. Při oblevě však ochranu odstraníme, aby zapářka a nedostatek čerstvého vzduchu nepodpořily rozvoj houbových chorob.

Jako ochrana proti okusu keřů a stromků poslouží i netkaná textilie

Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny

Výhony chráníme před okusem zvěří – buď koly pletiva kolem celých keřů, nebo válcem z bílé netkané textilie.

Levandule, šalvěj, tymián, hortenzie, dřevitá pivoňka, komule, ibišek, růže, plamének

Kořeny chráníme nastýlkou, která zároveň podporuje úrodnost a kvalitu půdy – v případě potřeby proto vrstvu mulče doplňujeme. Při holomrazu je vhodné chránit i nadzemní části rostlin, ovšem při oblevě obaly z netkané textilie odstraníme. Přemíra vlhka, tepla a málo čerstvého vzduchu láká plísně. Podobně postupujeme i u ostatních dřevin a trvalek.

Rozmarýn

Choulostivější bylinky, jako je rozmarýn, myrta či vavřín mrazu nevystavujeme a necháme je odpočívat na světlém, ale chladném místě (ideálně 5-16 °C). Rozmarýn sice mírnější zimy přežije i venku, ale na jeho mrazuvzdornost není spoleh – výjimkou je odolná odrůda ´Arp´.

Okrasné cibuloviny

Cibule jarních květin by měly být zasazeny dostatečně hluboko a navíc ještě chráněny nastýlkou, ideálně z listí, případě kompostu a slámy.

Vřes, vřesovec

Stálezelené rostliny vypařují vodu i v zimě, i když mnohem méně než v létě. Pokud je delší dobu sucho, za bezmrazých dní jim dopřejeme zálivku. Pokud zahradu pokrývá sníh, vodu z konve nepotřebují. Můžeme však sníh odrnovaný z cest přihodit pod keře – při oblevě je postupně zavlaží.

Jabloň, hrušeň, třešeň, meruňka, slíva, ořešák

Mladší stromky chráníme před okusem zvěří – pletivem, kmínky lze chránit i plastovými rukávci, nebo je obalit jutou, novinami, netkanou textilií.

↑ zpět na začátek

Správné skladování

Brambory

Kvalitní vydrží při 2-8 °C, při vyšší vzdušné vlhkosti a v temnu. Vlhkost vzduchu ve sklepě zvýšíme pokropením podlahy (nikoli brambor).

Jiřiny

Osvědčené je přezimování hlíz v papírovém pytli při 5-10 °C, ideálně při 8 °C.

Mečíky

Citlivým hlízám mečíků je nejlépe na lísce při 6-8 °C a při vzdušné vlhkosti 65-75 %.

Begónie

Aby hlízy nevyschly, ukládají se do mírně vlhkého písku. Kontrolujeme jeho vlhkost a v případě potřeby mírně pokropíme. Ideální teplota se pohybuje mezi 5-10 °C.

↑ zpět na začátek

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvaplusdva = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2018 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS