Zahradničení ve druhém květnovém týdnu
7. 5. 2018

Zahradničení ve druhém květnovém týdnu

Čas setí a sázení pokračuje, zároveň již můžeme sklízet časnou úrodu křehkých salátů a ředkviček. Zahrada si žádá vláhu a výživu, aby v ní vše utěšeno rostlo a kvetlo.

Teplé počasí rostlinám svědčí, ale je poměrně skoupé na srážky – výsevy i čerstvé výsadby je třeba důkladně zalévat, aby nezaschly. I rostliny, které si později hravě poradí se suchem, jako jsou suchomilné trvalky a bylinky, vyžadují vláhu, nežli se ujmou. Všude, kde je to možné, kyprou a zavlaženou půdu mulčujeme, abychom zabránili dalšímu vysychání a podpořili tvorbu tolik potřebného humusu. I přes vysoké teploty bychom měli s výsadbou choulostivých rostlin počkat raději na osvědčený termín „po zmrzlých“, alespoň za běžných podmínek.

 

 Již zamulčované jahody nastelte vyšší vrstvou

Zeleninová zahrádka

Ředkvička

Letní (či celoroční) odrůdy, odolné vůči dřevnatění a vybíhání do květu, lze vysévat v průběhu celého května. Již narostlé ředkvičky včas sklízíme, rostoucí zaléváme, aby nebyly příliš hořké. Vhodnější je pravidelná menší zálivka, nárazová závlaha vede k praskání bulviček.

Salát   

Stále ještě můžeme vysévat letní odrůdy, odolné proti horku, hořknutí a vybíhání do květu. Semena klíčí lépe na světle, proto je nezasypáváme, pouze přitlačíme k substrátu a nenecháme zaschnout. Rostoucí sazenice zaléváme a hnojíme například velmi zředěným výluhem ze zkvašených kopřiv.

Roketa

Rychle rostoucí listy včas sklízíme zastřihováním – roketa je chutnější, dokud nevykvete a při zastřižení dává opakovanou sklizeň. Díky zálivce budou listy šťavnatější. Roketa či rukola však nemusí být pouze letnička – více se dozvíte v článku

Kopr

Rovněž mladé listy kopru po seříznutí či sestřihnutí znovu obrazí. Stejně jako roketu je můžeme je stále ještě vysévat. Část kopru necháme vykvést, pokud si přejeme květenství nebo semena – vysoké odrůdy často vyžadují lehkou oporu.

Pažitka

Část trsů můžeme stále opakovaně sklízet sestříhnutím - vyplatí se je zalévat a pohnojit, aby měly sílu znovu obrůstat. Část trsů můžeme nechat vykvést – květenství pažitky ozdobí zahradu a poskytují potravu včelám, čmelákům i motýlům.

Hrášek

Hrášek je třeba za sucha zalévat, někdy potřebuje pomoci navést na oporu, hnojení však nevyžaduje, dovede díky symbiotickým bakteriím na svých hlízkách dusík poutat sám. Mulčování mu však prospěje. Pro postupnou sklizeň stále vyséváme další várky hrášku, dřeňového pro sklizeň sladkých zrnek, i cukrového pro sklizeň celých lusků. Sejeme až 2,5 cm hluboko v rozestupech kolem 10 cm do lehké půdy. K rychlejšímu a spolehlivějšímu klíčení lze semínka přimět máčením.

Mrkev

Pro křehké kořeny a okamžitou konzumaci pěstujeme karotku. Pro kořeny, které obsahují méně vody a lze je skladovat celou zimu pak mrkev. Karotku zasetou v první půli května bude možné sklízet během září, mrkev v říjnu. V teple semena klíčí rychle, nesmí však zaschnout. Jsou drobná, nesejeme je však příliš hustě, nebo bude třeba semenáčky jednotit.  

Zelí

V půli května můžeme vysazovat lezní zelí pro časnou sklizeň, a zrovna tak začít s výsevem zimních odrůd pro podzimní sklizeň. Sejeme přibližně 1 cm hluboko, vzešlé rostlinky vyjednoťte do sponu 40 x 40 cm. Rostoucí hlávky zaléváme a hnojíme, nejlépe tekutými organickými hnojivy, jako je kopřivový výluh nebo zkvašený drůbeží trus, ať už doma připravený, nebo zakoupený koncentrát. Bílá netkaná textilie ochrání záhony před dřepčíkem, květilkou zelnou i běláskem

Brokolice a květák

Stále ještě můžeme sít pozdní odrůdy. Již rostoucí květák i brokolici se vyplatí dostatečně zalévat a hnojit, ideálně tekutými organickými hnojivy. Také posečená tráva a kopřivy, pokud je poklademe jako mulč mezi řádky, půdu nejen chrání, ale i postupně obohatí o živiny, na které jsou košťáloviny náročné.

Kedlubna

Také kedlubna je náročná na živiny a uvítá půdu obohacenou kompostem, mulčování a hnojení spolu se zálivkou. Ještě stále můžeme vysévat pozdní odrůdy. Rostoucí rostliny zaléváme pravidelně, aby bulvy nepraskaly a nedřevnatěly.

Čekanka

Salátovou čekanku (radicchio) i čekanku určenou ke sklizni kořenů a následnému zimnímu rychlení puků můžeme vysévat na záhony, před případnými pozdními mrazíky ji ochrání pokrývka z netkané bílé textilie. Do záhonu zapravíme 5-10 cm silnou vrstvu kompostu, která bude sloužit jako dlouhodobé hnojivo a také pomůže vláhu zadržovat.

Jahody

Obnovujeme mulč pod sazenicemi, ideální je sláma, která chrání zrající plody před ušpiněním a nemají ji v lásce slimáci, alespoň v suchém stavu.  Navíc pomáhá udržet v půdě vláhu a chrání i půdní mikroorganismy, které mohou v klidu pracovat na tvorbě humusu – a ten jahodám velmi svědčí. Se slimáky si poradí pivní pasti, nebo návnady na bázi glukonátu železa, které neohrožují ostatní zvířata. Ideálním hnojením v době květu a násady plodů je zkvašený drůbeží trus.

Rebarbora

Abychom sklidili dlouhé řapíky, rebarboru za sucha zalijeme a přihnojíme rychle působícími tekutými hnojivy (nejlépe organickými). Můžeme ji také vysazovat a množit odkopky. Pokud vlivem nezvykle teplého jara začnou rašit květní stvoly, včas je vylamujeme.

Brambory

Rašící hlízy pravidelně přihrnujeme půdou, nebo obložíme trávou či slámou. Mulčovat se vyplatí i brambory pěstované klasicky v půdě a brázdách, nejen ty pěstované v trávě či slámě. Čerstvé trávy nesmíme navršit přímo na rostliny příliš mnoho najednou, aby se nezapařila.

Okurky

V teplých oblastech vyséváme semena na slunná místa s kyprou, kompostem vyhnojenou půdou. S výsadbou raději počkáme po zmrzlých. Více o pěstování okurek se dočtete v článku Je čas vysít okurky. Jak připravit záhon a vypěstovat sazeničky?

Rajče, paprika, mochyně, lilek

Ven sazenice raději ještě nevysazujeme, leda v nejteplejších oblastech. Ve skleníku je třeba rostliny vydatně zalévat a hnojit, rajčatům již začít vylamovat zálistky. Plodová zelenina, která začíná kvést, potřebuje více fosforu a draslíku, z přírodních hnojiv je ideální dostatečně naředěný, zkvašený drůbeží trus (koncentrát lze i zakoupit). 

↑Zpět na začátek

Trvalky můžete doplnit letničkami

Květinové záhony

Díky promyšleným trvalkovým výsadbám mohou zahradu kvést po celé léto až do podzimu. Barevné koberce z trvalek a okrasných trav, úchvatné kvetoucí stepi, mohou nahradit monotónní trávník, který často zabírá více prostoru, nežli je přínosné. Těší nás barvou i tvarem, lákají motýly, tančí ve vánku. A pokud zvolíme vhodné druhy, mohou být naprosto nenáročné.

Nakypřenou a zavlaženou půdu mezi novými výsadbami včas mulčujeme, abychom ji uchránili pře erozí, vysycháním a zbrzdily růst plevelů. Trvalky, jako je například astra, chryzantéma, hortenzie, zvonek či pivoňka vysazujeme a množíme dělením trsů i měkkými řízky. Vysazovat a množit polovyzrálými řízky můžeme rovněž oblíbené bylinky, jako je levandule, šalvěj, tymián. Mátu a meduňku namnožíme snadno dělením trsů. Většina aromatických bylinek bude svědčit teplé místo, na které paprsky dopadají co nejdéle, chráněné přede větrem, ovšem máta a meduňka, stejně jako třeba kerblík či čechřice vonná, dobře snášejí i zastínění.

Letničky mohou tvořit veselé a barevné záhony samy o sobě, nejlépe ve směsích. Mohou však doplňovat i trvalkové výsadby – nenáročné druhy se v nich samy rok od roku přesévají.

U přímých výsevů letniček, které by mohli mrazíky zahubit (jako je například oblíbená cínie, aksamitník či slunečnice), postup zvážíme podle polohy zahrady. Oseté záhony lze překrýt netkanou bílou textilií, která je před lehkým mrazíkem uchrání.

Cínie

Díky pestrému výběru odrůd vytvoří krásný záhon samy o sobě, hodí se však i pro kombinaci s dalšími květinami. Semena dobře klíčí při teplotě 20 °C, současné teplé dny klíčení svědčí.

Aksamitník

Pěstovat je můžeme v desítkách odrůd od nízkých po vysoké, s květy plnými i jednoduchými, zbarvenými od světle žluté přes ohnivou po červenohnědou. Semena těchto letniček ochotně klíčí při teplotě 20 °C. Aksamitníky jsou nejen pohledné, ale také ozdravují půdu.

Slunečnice

I v případě slunečnic můžeme pěstovat množství ozdobných odrůd různé výšky (od půlmetrových po třímetrové), barev (červené, vínové až téměř černé, žíhané). Odrůdy určené pro ptáky, které tvoří extra velké slunečnicové koláče, úbory plné chutných semínek, jsou krásné i užitečné zároveň.  

↑Zpět na začátek

Balkónové a přenosné rostliny

Sazeničky letniček pro pěstování v nádobách, jako jsou pelargonie, petúnie, lobelky a další oblíbené balkónové květiny již můžeme vysadit do konečných nádob a umístit ven, před případnými pozdními mrazíky však bude potřeba je schovat domů nebo do skleníku. Podobně i další přenosné rostliny, jako jsou rozmarýna, fuchsie, oleandry, vavřín, citrusy, palmy a další by si již měly užívat čerstvého vzduchu. Pozor však na přímé slunce, rostliny si musí zvykat postupně. Vhodné je před větrem chráněné, klidné, polostinné místo. Rostliny pěstované v nádobách je na jaře vhodné přesadit do květináčů o číslo větších, u velkých a těžkých nádob alespoň vyměnit svrchní vrstvu substrátu. S přicházející sezónou budou potřebovat častější zálivku a pravidelné přihnojování. Po zimě je také třeba každou rostlinu důkladně prohlédnout, zda netrpí škůdci. Podobnou jarní péči ocení i rostliny pokojové. Je nejvyšší čas vysadit hlíznaté rostliny, jako jsou begónie, mečíky a jiřiny.

↑Zpět na začátek

Ibišek sysrký je jeden z nádherně kvetoucích zahradních keřů

Okrasné a ovocné keře

Ovocné keře, jako je rybíz, angrešt, maliny, ostružiny se vyplatí za sucha zalít a přitom přihnojit. Po obvodu koruny můžeme vytvořit rycími vidlemi vpichy a do nich nalít výluh kopřiv nebo drůbežího trusu. Organické hnojení nejenže je lepší pro půdu, u ovocných stromů má oproti minerálnímu ještě jednu výhodu – kompletní minerální hnojiva obvykle snižují pH půdy a tím i dostupnost vápníku pro dřeviny. Hnojíme vždy za deště, nebo spolu s vydatnou zálivkou.

Zálivka a mulčování prospěje i okrasným keřům, především nově vysazeným. Také přihnojení hnojivem bohatým na fosfor a draslík prospěje kvetoucím keřům, jako je komule Davidova, ibišek syrský, pivoňka dřevitá, růže, popínavý plamének či hortenzie (hnojivo pro posledně zmíněnou by nemělo obsahovat vápník).

↑Zpět na začátek

Podsadba z lichořeřišnice pěkně vypadá a pomáhá strom chránit proti nevítaným hostům

Ovocné stromy

Vzhledem k nezvykle horkému jaru většina jabloní, hrušní, slivoní, třešní, meruněk, ořešáků i dalších ovocných stromů již odkvétá nebo odkvetla a riziko pozdních mrazíků je minulo. Pokud by se ve vyšších polohách v době květu přeci jen objevily, stromy ochrání netkaná textilie, rosení či protimrazové svíce, které nahrazují dříve praktikované zahalování stromů dýmem.

Mladé, letos vysazené stromky je třeba za sucha napojit. Není nutné je zalévat denně, ale spíš větším množstvím vody najednou, aby se dostala až d hloubky ke kořenům a nenutila je hledat vláhu jen blízko povrchu.  Mladší i starší stromy můžeme hnojit stejně, jako ovocné keře. Prospěje jim také mulčování půdy pod korunou, nebo naopak její osetí či osázení vhodnými rostlinami. Například lichořeřišnice, měsíček či máta pomáhají stromy chránit proti škůdcům, pěkně vypadají a navíc jsou i jedlé a léčivé.

↑Zpět na začátek

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: šestplusčtyři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS