Listová i plodová zelenina bude růst a plodit, nikoli jen přežívat, pokud jí poskytnete dostatek vláhy. Zvláště nalévající se rajčata, melouny a cukety jí vyžadují mnoho. Je lepší zalévat obden větším množstvím vody, nežli denně malou sprškou – voda by se mělo dostat až ke kořenům. Pro květiny pěstované v nádobách je přihnojování nezbytné, neboť mají omezený přísun živin. Okrasné květiny na zahradě porostou i bez přihnojování, ale výživa na přilepšenou jim dodá sílu, zajistí bujnější růst a bohatší kvetení.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Zelenina
I v červenci můžeme vysévat mrkev, především odrůdy s kratším či kulatým kořenem. Rovněž červenou řepu a letní odrůdy ředkviček můžeme stále vysévat, nejlépe do polostínu. Při růstu je pravidelně zaléváme, aby při nedostatku vláhy předčasně nedřevnatěly, či nepraskaly kvůli střídání sucha a zálivky.
Rajčata vyvazujeme k opoře a pravidelně vylamujeme zálistky, výhony tvořící se za paždím listů. Jedna mohutná rostlina rajčete či papriky vypije v horkém suchém počasí klidně plnou konev. Ideální je voda dešťová, odstátá. Vláhu šetří zálivka ranní či večerní, kdy nám vodu neubírá okamžitý odpar, a také mulčování, které půdu chrání před vysycháním. Zaléváme je pouze ke kořenům, aby vlhkost na listech nepodpořila rozvoj houbových chorob. Při prvních projevech onemocnění – žloutnoucích a hnědnoucích listech - poslouží postřiky ekologickými přípravky na bázi kaseinu. Místo ve vodě je můžeme rozmíchat v posilujícím nálevu z přesličky, nebo nepasterovaným mlékem smíchaným s vodou v poměru 1:1.
Okurkám může kropení na list naopak prospět, neboť je prevencí proti svilušce i padlí, kterými rostliny často trpí. Ovšem je vhodné kropit ráno, aby listy do večera oschly – přemíra vlhka podporuje rozvoj plísně okurkové. Prevencí proti plísni je pěstování na síti, první zdravotně nezávadnou pomocí pak ekologické postřiky na bázi olejů, které jim zalepí dýchací otvory a tak je zahubí, ale plody můžeme ihned po ošetření sklízet.
Pro rajčata, papriky, mochyně, lilky, dýně, melouny, cukety je ideálním hnojivem zkvašený drůbeží trus. Kromě toho, že dodává rostlinám komplex výživných látek, prospívá půdě, pečuje o její zdraví a dlouhodobou úrodnost. Hnojení organickými hnojivy je ideální kombinovat s mulčováním, které uchovává půdu kyprou a chrání pracující půdní mikroorganismy.
Plody cuket sklízíme mladé - budou chutnější a podpoříme tak násadu dalších květů a plodů.
Lusky keříčkových fazolek sklízíme, dokud je lze snadno rozlomit, jsou křehké a šťavnaté. Fazolky můžeme stále ještě vysévat. Také hrášek sklízíme včas a nový můžeme stále ještě vysít. Cukrový hrášek, určený pro konzumaci celých lusků, sklízíme s ještě drobnými semeny. U hrachu dřeňového necháme semena vyrůst, ale ne ztvrdnout – pokud je nechceme nechat záměrně vyzrát a příští rok sít.
Salátům i kedlubnám teplé jaro svědčí, pokud je za sucha zalijete
Květák i brokolici zaléváme a hnojíme (vhodný je například na dusík bohatý kopřivový výluh), prospěšné je i mulčování. Kedlubna je náročná na živiny a uvítá půdu obohacenou kompostem, mulčování a na dusík bohaté hnojení, podobně jako zelí a květák. Rostoucí kedlubny zaléváme pravidelně, aby bulvy nepraskaly a nedřevnatěly. Rovněž rostoucí hlávky zelí a kapusty zaléváme a hnojíme, půdu mezi sazenicemi mulčujeme, čímž ušetříme zálivku, omezíme růst plevelů a podpoříme tvorbu humusu v půdě. Pekingské a čínské zelí můžeme stále ještě vysévat. Všechny košťáloviny lze před nezvanými hosty, dřepčíkem a plodomorkou, ochránit pomocí netkané bílé textilie, kterou na okrajích záhonu dobře utěsníme. Zalévat můžeme i přes ni.
Pokud si přejeme sklízet dlouhé, křehké, vybělené řapíky celeru, rostliny přikopčíme lehkou zeminou. Bulvový celer zaléváme pravidelně, podobně jako ředkvičky.
Letničky se uplatní i v trvalkových záhonech
Květiny
Většina okrasných rostlin (například jiřiny, listopadky, mečíky, astry aj). uvítá zavlažování a přihnojování. Kvetoucím rostlinám často chybí fosfor a draslík. Přihnojujeme je proto speciálním hnojivem, z organických jsou ideální generacemi osvědčené zkvašené slepičince. Z domácích chovů můžete získat kvalitní trus, který ponechejte tři týdny zkvasit v plastové nádobě s vodou (třetinu trusu, zbytek vody). Výsledné hnojivo je třeba ředit nejméně 1:10, raději více, a rostliny přihnojovat večer jednou týdně. Slepičince lze je i zakoupit v granulované či tekuté formě, která je pro letní přihnojování nejvhodnější a odpadne tak silně aromatická fáze kvašení. Proti nedostatku draslíku může pomoci i obyčejná banánová slupka. Pokud ji vpravíte do půdy v blízkosti rostlin či do květináčů, podpoří kvetení. Ze slupek lze připravit i tekuté hnojivo – výluh – podobně jako třeba z kopřiv. Levanduli, šalvěji, rozmarýnu a tymiánu prospěje přihnojení dřevěným popelem a dolomitickým vápencem. Ideálním mulčem pro bylinky je štěrk nebo kačírek, který akumuluje teplo a kořenové krčky suchomilných rostlin chrání před zahníváním při deštivém počasí (zvláště pak v zimě).
U letniček, jako je cínie či aksamitník, prodloužíme dobu kvetení pomocí odstraňování odkvetlých květů a hnojením. Na živiny je náročná také mohutná slunečnice, která může na větrných místech vyžadovat oporu. Zcela závislé jsou na dostatečné zálivce a hnojení rostliny pěstované v nádobách, například oblíbené petúnie – pokud je neošidíme, bohatě pokvetou po celé léto. Moderní odrůdy těchto sluncemilných letniček již lépe snášejí i déšť. Pravidelnou péči vyžadují i přenosné rostliny v nádobách, jako jsou pelargonie, fuchsie a begónie. Zvláště posledně jmenovanou dvojici stínomilných rostlin nesmíme nechat o žízni. Osvědčeným hnojivem rpo balkónovky je také droždí, které necháme pár dní množit v lehce oslazené vodě na teplém místě.
Ovocné dřeviny
Proti červivosti jablek pomohou feromonové lapače, které umístíme do korun jabloní, kde chytají dospělce kladoucí vajíčka.Je čas pro prevenci v příštím roce - kolem kmenů stromů upevňujeme lapače z vlnité lepenky, ve kterých se housenky obaleče uvelebí na zimu – na konci podzimu je odebereme a spálíme. Stejně můžeme před škůdci chránit i hrušně a slívy. Třešně můžeme v případě potřeby po sklizni prořezat. Všem na jaře vysazeným ovocným stromům prospěje za sucha zálivka – raději větší množství vody najednou a méně často, aby se dostala až ke kořenům.
Okrasné dřeviny
Kvetoucí okrasné keře, jako je komule, ibišek syrský a další, za sucha zavlažíme – zvláště pokud jsou na jaře či na podzim vysazené - a přihnojíme hnojivem s vyšším podílem fosforu a draslíku. Přirozené minerální hnojivo je také dřevěný popel - pouze pro striktně kyselomilné rostliny se nehodí vzhledem k vysokému obsahu vápníku. Vrstvičku můžete zapravit do půdy, nebo pár lžic přidat do konve.
Prospěšné je i mulčování půdy pod keři (štěpkou, borkou, štěrkem, slámou, trávou). Růže chráníme proti padlí a skvrnitosti, existují i ekologické prostředky, které posilují odolnost rostlin a účinkují při prvních známkách napadení (silný nálev z přesličky, heřmánku, postřiky na bázi olejů a kaseinu). Také popínavým plaménkům prospěje zálivka a přihnojení, především pak stíníme jejich paty, aby kořenům nebylo horko. Mladé sazenice vřesu a vřesovce zaléváme zásadně dešťovkou a mulčujeme je borkou nebo jehličím. Můžeme je množit hřížením, stejně jako ostatní okrasné dřeviny.
