Zahradničení ve třetím dubnovém týdnu: Jak využít teplé počasí?
16. 4. 2018

Zahradničení ve třetím dubnovém týdnu: Jak využít teplé počasí?

Dlouho očekávané jaro nás odměňuje velmi teplými dny, které můžeme při jarním zahradničení využít ke svému prospěchu. Teploty by pod nulu neměly klesat ani v noci, takže semínka budou ochotně klíčit…

Na venkovní záhony můžeme sít zeleninu i květiny, vysoké teploty klíčení podporují a urychlují. Nesmíme však vzcházející rostlinky nechat zaschnout a na déšť je zatím jaro poměrně skoupé. Nezbývá než záhony denně kropit, nejlépe vodu zachycenou z dešťů, které přeci jen občas přicházejí. Sít můžeme všechny druhy, které snesou krátkodobý pokles teploty pod nulu. U choulostivějších druhů, které mráz spálí, je to sázka do loterie – přízemní mrazíky většinou přijdou, ovšem na dobře prohřáté půdě může ochrana lehčímu mrazu zabránit, aby k nim proniknul. Dočasně pomůže bublinková fólie, trvaleji můžeme na záhonech ponechat fóliová kryt. Jednotlivé sazeničky mohou ochránit i kryty z pet-láhví bez dna, nebo větších průsvitných kelímků, které dnes nahrazují starobylé zahradnické skleněné zvony. Účinná je lehká textilie, kterou můžeme v případě hrozících mrazíků na záhony položit ve více vrstvách. Semena a klíčící rostlinky se vyplatí praktickou netkanou bílou textilií přikrýt, i když mrazíky zatím nehrozí. Zmírní noční ochlazení, které brzdí klíčení, i vysychání půdy.

 

U větších semen je setí do řídků, které najednou snadno zasypete, prtaktické

Výsevy a výsadby zeleniny

K rychlejšímu a spolehlivějšímu klíčení lze semínka přimět máčením, které odplaví inhibitory růstu. Místo vody můžete použít silný bylinkový nálev, který semínka zároveň posílí a ochrání před chorobami. Více se dozvíte v článku Dopřejte semínkům lázeň v mléce či heřmánku, posílí je před výsevem.  Vysévat je třeba do sponu nebo řádků tak, aby vyvíjející obecné pravidlo zní, že větší semena je vhodné vysít hlouběji, než drobná.

Ředkvička

Nejrychlejší zeleninu vypěstujete v teplém jaru velmi snadno. Semena je výhodné sít do sponu 5-10 cm a zasypat přibližně 0,5-1 cm silnou vrstvičkou jemného substrátu. Ředkvičky patří mezi otužilce, kterým ani případné přízemní mrazíky nevadí.

Salát   

Na záhony můžete vysévat semena i vysazovat sazeničky. Pro výsevy jsou již vhodné letní odrůdy salátu včetně lahůdkových ledových, které tak rychle nevybíhají do květu. Semena dobře klíčí na světle, proto je nezasypávejte, pouze přitlačte k substrátu, a pravidelně zalévejte – i přes netkanou bílou textilii, která je naopak výhodná, protože zabrání vyplavení semen či semenáčků příliš prudkým proudem vody (kropit je třeba s kropítkem, ale ne vždy funguje optimálně). Při teplotě nad 20 °C vyklíčí drobná semena za dva dny, takže horké dny jsou výhodou.

Hrášek

Za vyzkoušení stojí hrášek cukrový, jehož křehké lusky bez blanky se sklízejí a konzumují celé, s ještě nedorostlými semeny. Dřeňové jsou zase vyšlechtěny pro co nejsladší semena, která je třeba nechat nejprve povyrůst (ale ne zcela dozrát a ztvrdnout, pokud je tedy nechceme uchovat a zasít další rok). Hrášek vysejte 2,5 cm hluboko v rozestupech kolem 10 cm do lehké půdy. Ještě před výsevem připravte opory, po nichž se bude hrášek pnout - stačí lehká konstrukce z proutí, tyček a provázků, plůtek a podobně. Výsevy se vyplatí opakovat po týdnu či dvou, abyste mohli postupně sklízet.

Cibule

Je nejvyšší čas Zasadit cibuli sazečku. Kvalitní, sladká a aromatická bude cibule v lehčí půdě na slunném, chráněném místě. Více o výsadbě a pěstování se dočtete v článku: Kdy a jak sázet cibuli sazečku? Jak připravit záhon pro pěstování?

Mrkev

Pokud si přejete dlouhé kořeny, půdu je třeba nakypřit do hloubky a zbavit všech kamínků. Pokud byste se důkladné přípravě raději vyhnuli, zvolte odrůdy s krátkým kořenem. Pro šťavnaté kořeny, které se konzumují ihned po sklizni, pěstujeme karotku – do pařeniště, skleníku a pod foliové kryty se hodí odrůdy pro rychlení. Pro kořeny, které obsahují méně vody a lze je skladovat celou zimu pak mrkev. Semena klíčí poměrně pomalu, ovšem současné vysoké teploty klíčení urychlí - při 20 °C vyklíčí do týdne. Tato kořenová zelenina roste pomalu a nevyžaduje příliš prostoru do šířky - můžete ji vysít mezi saláty či ředkvičky.

Zelí

Je nejvyšší čas vysít rané odrůdy letního zelí. Sejte přibližně 1 cm hluboko, vzešlé rostlinky vyjednoťte do sponu kolem 15 cm. Zelí vyžaduje dobře vyhnojenou půdu, obohaťte ji kompostem, sazenice později přihnojujte například na živiny bohatým kopřivovým výluhem. Bílá netkaná textilie ochrání záhony nejen před chladem a vysycháním ale také před dřepčíkem, květilkou zelnou i běláskem, která na sazeničky může naklást vajíčka.

Brokolice a květák

Je čas vysazovat předpěstované sazeničky a nejvyšší čas vysít semena. Nejrychleji klíčí při teplotě nad 20 °C, teplé jaro jim pomůže. Pro dobrou sklizeň je třeba květák i brokolici dostatečně zalévat a hnojit (vhodný je například kopřivový výluh). Organická hnojiva mají oproti minerálním tu výhodu, že pečují i o zdraví a dlouhodobou úrodnost půdy, nejen o rostliny samotné.

Kedlubna

Semena kedluben nejlépe klíčí při teplotě 18-20 °C, proto je vhodný čas nejen pro výsadbu sazenic, ale i pro výsevy.  Po vysetí nesmí klíčící semena zaschnout. Také kedlubna je náročná na živiny a uvítá půdu obohacenou kompostem a hnojení.

Pažitka, kopr, roketa

Rychle rostoucí, otužilé bylinky mohou vyplnit řádky mezi salátem a ředkvičkami. Kopr dokonce vylepšuje chuť salátu, pokud je pěstován v jeho blízkosti. Mladé listy bylinek poskytnou časnou sklizeň a po seříznutí či sestřihnutí znovu obrazí.

Brambory

Brambory již můžeme vysazovat na kompostem obohacený, nakypřený záhon. Alternativou je pěstování na slámě či trávě, kdy je na záhon jen položíme a postupně zasypáváme. Čerstvé trávy z prvních sečení však nesmíme navršit příliš mnoho najednou – lehké zapaření sice produkuje teplo, které bramborům rostlinám svědčí, ale také může snadno přestoupit únosnou mez a rašící brambory předčasně uvařit.

Jahody

Obvyklým termínem výsadby sazenic je časný podzim, ale to se týká především vlastní sady předpěstované ze šlahounů. Zahradnictví jsou nyní plná sadby jahod, a pokud nyní založíte nové záhony, dočkáte se bohaté sklizně již v tomto roce. Jahodám svědčí slunné místo a propustná, ale humózní a kompostem obohacená půda. Ideálním hnojením v době květu a násady plodů je zkvašený drůbeží trus (koncentrát lze i zakoupit). Po výsadbě půdu kolem sazenic nastelte slámou, podobně jako u již loni či předloni založených záhonů, které je třeba jen lehce nakypřit a zalít.

↑Zpět na začátek

Slunečnice nabízejí veliký efekt za poměrně málo práce

Výsevy letniček

Zatímco například otužilé měsíčky můžeme bez obav vysít, u druhů, které by mohli mrazíky zahubit, výsevy zvážíme podle polohy zahrady. Stejně jako u zeleniny, i u letniček můžeme oseté záhony překrýt netkanou bílou textilií. Každopádně můžeme připravit půdu – většina letniček má ráda půdu propustnou, vylehčenou pískem a obohacenou o trochu vyzrálého humusu. Více o zakládání letničkových záhonů se dočtete v článku Jak založit a čím osít letničkový záhon, aby kvetl po celé léto? Letničky také můžeme vysít do sadbovačů ve skleníku a vysadit za měsíc „po zmrzlých“.

Cínie

Cínie, zvané též ostálky (Zinia elegans), jsou atraktivní letničky veselých, teplých barev s květy jednoduchými i plnými. Díky pestrému výběru odrůd vytvoří krásný záhon samy o sobě, hodí se však i pro kombinaci s dalšími květinami. Semena dobře klíčí při teplotě 20 °C současné teplé dny klíčení svědčí.

Aksamitník

Aksamitníky (Tagetes) můžete pěstovat na záhonech i v nádobách, v desítkách odrůd od nízkých po vysoké, s květy plnými i jednoduchými, zbarvenými od světle žluté přes ohnivou po červenohnědou. Semena těchto letniček ochotně klíčí při teplotě 20 °C. Aksamitníky jsou nejen pohledné, ale také ozdravují půdu.

Slunečnice

„Obyčejná“ slunečnice je jednou z nejatraktivnějších letniček. A na slunci, ve výživné, kypré půdě, pokud jí dopřejeme zálivku a hnojení, se předvede v celé své kráse a velikosti.

Pěstovat můžeme množství ozdobných odrůd různé výšky (od slunečnic trpasličích po třímetrové obryně), barev (kromě zlatožluté i červené, vínové až téměř černé, žíhané) se zmnoženými obvodními květy, takže úbory působí jako plnokvěté. Zasít můžeme i odrůdy „ptačích slunečnic“, které tvoří extra velké koláče, úbory plné chutných semínek, a přitom vypadají nádherně.

Vysévat lze jednotlivé druhy, velmi vděčné jsou však i směsi rozmanitých druhů letniček, které kvetou od léta až do podzimu.

Mez další vděčné letničky patří léčivé a jedlé měsíčky a lichořeřišnice, vlčí máky a jejich variety, černuchy, krásenky, sluncovky, jednoleté ostrožky, zářivky.

↑Zpět na začátek

Sazenice lilku čekají na výsadbu

Předpěstování sazenic zeleniny a květin

Petúnie, pelargonie, lobelky

Když ani v noci nehrozí mráz, prospěje sazeničkám pobyt venku. Pokud byly dosud za oknem, na přímé slunce je uvykejte pomalu.

Rajče, paprika, mochyně, lilek

Do skleníku je můžete již vysadit, jen v nejchladnějších oblastech by dovnitř mohl proniknout mráz, a i ve skleníku pomůže obalení netkanou bílou textilií, případně přitopení v obvykle krátkém období nouze (například protimrazovou svící určenou pro ochranu časně kvetoucích stromů). Sazeničky určené pro venkovní záhony musí ještě počkat, vysazovat je ven by bylo riskantní. Ve skleníku jim bude dobře, pokud za teplých dní dostatečně větráme. Doma za oknem by měly být na co nejsvětlejším místě a za teplých dní je umístíme na balkón nebo zahradu.

Okurka

Skleníkové i polní okurky si můžeme předpěstovat – za teplých dní by na venkovním záhoně sice vyklíčily, ale jejich další osud by byl nejistý. Ideálním místem je skleník, zasklená lodžie nebo vyhřátý okenní parapet. Při teplotě 25 °C vyklíčí semínka za pár dní, při teplotě 15 °C do dvou týdnů.

Pór

Zimní pór vyséváme pro předpěstování sazenic – do skleníku, pařeniště, nebo do sadbovačů na okenním parapetu. Sazeničky letních odrůd póru vysazujeme na záhony, ideálně pod netkanou textilii. Nejen že pomáhá udržet příznivé mikroklima, ale ochrání je i před vrtalkou pórkovou, pokud okraje dobře utěsníme (například zasypeme, nebo na ně položíme cihly, kameny, dřevo).

Brambory

Brambory již můžeme vysazovat na kompostem obohacený, nakypřený záhon. Alternativou je pěstování na slámě či trávě, kdy je na záhon jen položíme a postupně zasypáváme. Čerstvé trávy z prvních sečení však nesmíme navršit příliš mnoho najednou – lehké zapaření sice produkuje teplo, které bramborům rostlinám svědčí, ale také může snadno přestoupit únosnou mez a rašící brambory předčasně uvařit.

Čekanka

V teplejších oblastech již můžeme salátovou čekanku (radicchio) i čekanku určenou k zimnímu rychlení puků vysévat na záhony. Do záhonu zapravíme 5-10 cm silnou vrstvu kompostu, která bude sloužit jako dlouhodobé hnojivo a také pomůže vláhu zadržovat. V chladnějších oblastech raději předpěstováváme ve skleníku, pařeništi nebo za oknem a vysadíme až v květnu. Výsevy salátové čekanky můžeme obnovovat až do konce léta pro postupnou sklizeň.

Cuketa, dýně

Doma, ve skleníku nebo v pařeništi můžeme vysévat semena pro předpěstování sazenic. Pokud máme dostatek místa a vysejeme je rovnou do prostornějších květináčků, usnadníme si práci s přesazováním ze sadbovače.

Kapusta

V teplejších oblastech můžeme hlávkovou i růžičkovou kapustu vysévat na záhony. V chladnějších oblastech předpěstováváme ve skleníku, pařeništi nebo za oknem a vysadíme až po zmrzlých. Kapusta je náročná na živiny, záhon obohatíme kompostem.

↑Zpět na začátek

Péče o přenosné rostliny

Pelargónie, které úspěšně přezimovaly, přesadíme do nového substrátu obohaceného vyzrálým kompostem a pokud to počasí umožní, otužujeme je a větráme. Zkrácení na třetinu podpoří větvení a rostliny budou košatější.

Fuchsie

Rašící rostliny sestříhneme až o dvě třetiny, aby byly košaté a kompaktní. Prospěje jim rovněž přesazení a přilepšení v podobě tekutého hnojiva. Pokud nemrzne, můžeme fuchsie větrat venku i v noci, čerstvý vzduch jim jen prospěje.

Begónie

Begónie jsou ideální balkónovky pro stinnější místa, která jejich květy doslova prozáří. Hlízy můžeme nechat narašit při teplotě 16-20 °C ve vlhkém substrátu. Horní třetina by měla čnít ven, špičkou vzhůru. Pokud nemrzne, můžeme nádoby již umístit ven, ale při hrozbě nočních mrazíků je třeba je schovat zpět domů.

Jiřina

Rovněž hlízy jiřinek můžeme lze nechat v teple narašit. Rostoucí výhony lze navíc řízkovat a vypěstovat si z nich nové sazeničky – je to méně riskantní, nežli množit je dělením hlíz. Vysazovat se budou až v květnu.

↑Zpět na začátek

Kombinace modřenců a raných tlipánů je okouzlující

Péče o trvalky

Kvetoucí i rašící okrasné cibuloviny můžeme podpořit trochou tekutého hnojiva. Pokud je vrstva mulče, která je v zimě chránila, příliš vysoká, opatrně část odhrneme. Ke vřesům a vřesovcům nový kůrový mulč naopak nasteleme, po zimě bývá obnova potřebná. Vytrvalým bylinkám, jako je levandule či šalvěj prospěje obohacení půdy vápníkem – můžeme ji posypat mletým dolomitickým vápencem, nebo dřevěným popelem. Ten je skvělým pomocníkem pro vylepšení půdy i při zakládání bylinkové zahrádky.

↑Zpět na začátek

Výsadba dřevin

Nejen podzim ale i jaro je vhodné pro výsadbu dřevin, ovocných i okrasných, nebo takových, které oba dary spojují (rakytník, jeřáb, aronie, muchovník, hloh, dřín, dužnoplodé růže aj.). Ovocné stromy vybíráme s ohledem na klimatické podmínky zahrady i na případný výskyt škůdců a chorob – odrůdy, které jsou vůči nim odolnější či dokonce zcela rezistentní se v budoucnu vyplatí. Pokud navíc kombinujeme rané a pozdní, může na zahradě sladké ovoce zrát postupně po celé léto a podzim. Odolné a dlouhověké bývají i vysokokmeny, které se na zahrady pomalu vrací – pokud pro ně máme prostor, mohou být našimi přáteli do konce života. Poskytují nejen úrodu, ale i blahodárný, laskavý stín a domov ptákům, kteří je na oplátku zbaví mšic.

Na zahradě by neměly chybět ovocné stromy, jako je jabloň, hrušeň, třešeň, meruňku, slívu, ořešák. Nenáročné a vděčně plodící jsou i ovocné keře, jako je rybíz, angrešt, maliny, ostružiny. Rovněž okrasné keře, jako jsou například komule Davidova, Ibišek syrský, pivoňka dřevitá, hortenzie velkolistá, popínavý plamének či královna květin růže v nesčetných typech a kultivarech můžeme vysadit na jaře.

↑Zpět na začátek

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvapluspět = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS