Zahradničení ve třetím květnovém týdnu: setí a sázení po zmrzlých
14. 5. 2018

Zahradničení ve třetím květnovém týdnu: setí a sázení po zmrzlých

Půle května je pro zahrádkáře důležitý předěl. Každý sice musí přihlédnout i k poloze zahrady a aktuálnímu počasí, avšak většinou – a zřejmě i v tomto roce, platí, že přízemní mrazíky již nehrozí.

Ven můžeme konečně vysazovat teplomilnou plodovou zeleninu - rajčata, lilky, papriky, ačokču, melouny. Rychle rostoucí a plodící cukety, dýně i fazolky i kukuřice můžete teprve vysít, I když předpěstované sazenice cuket a dýní zajistí časnější úrodu.  Sejí a vysazují se rovněž i na chlad choulostivé druhy letniček. Venku už mohou trvale zůstat všechny přenosné rostliny i květinami osazené balkónové truhlíky.  

 

 Výsadba rajčat

Zeleninová zahrádka

Rajčata

Sazenice zasadíme do kypré, kompostem obohacené půdy hluboko, až po první listy, které lze odtrhnout. Ze stonku v půdě vyraší kořeny, a čím více kořenů rostlina zapustí, tím rychleji roste a lépe plodí. Pokud není půda dostatečně prohřátá, je lepší pokládat sazenice šikmo, ale vzhledem k horkému jaru to nutné není.

Tyčková rajčata potřebují oporu, k níž je budeme vyvazovat. Na spirálovité kovové opory, stačí rostliny včas navést a budou se ovíjet samy. Zálistky, výhony tvořící se za paždím listů, je třeba včas vylamovat.

Keříčkové odrůdy květy a plody tvoří naopak na krátkých postranních výhonech, které se proto nevylamují. Rostliny dorůstají do tvaru košatých keříků a nepotřebují oporu, zaberou však více místa do šířky.

Papriky

Při výsadbě sazenic do každé jamky přidáme lopatku kompostu, a zpola zasypanou rostlinu důkladně prolijeme. Poté teprve navršíme zbytek zeminy (podobně lze postupovat i u rajčat). Paprikám dopřejeme co nejvýhřevnější polohu chráněnou před větrem, ideálně u jižně orientované zdi.  Sazenice vysadíme v rozestupech kolem 40-60 cm, podle vzrůstnosti odrůdy. Vyšší rostliny budou potřebovat oporu, nejlépe provázky podél celé řady. Jejich výhony jsou křehké a snadno se lámou.

Okurky

Rovněž okurky již můžeme bez obav vysazovat i vysévat. Přichystáme jim slunná místa s kyprou, kompostem vyhnojenou půdou. Sazenice, stejně jako ostatní plodovou zeleninu, mulčujeme. Výhodné je pěstování na opoře, například na síti – rostliny jsou méně náchylné k plísňovým chorobám, plody se nešpiní a snáze sklízejí.

Čekanka

Vysazujeme sazenice a vyséváme semena čekanky určené pro sklizeň kořenů a zimní rychlení puků, i salátové, křehké červené čekanky radicchio. Více o jejím pěstování se dozvíte v článku Vypěstujte si salátovou čekanku pro chuť i zdraví

Cuketa a dýně

Rovněž oblíbené cukety a rozmanité dýně patří mezi rostliny, které lze vysazovat až po zmrzlých, a ještě stále je můžeme vypěstovat i ze semen, protože rostou, kvetou a plodí poměrně rychle. Více o výsadbě a výsevu cuket se dozvíte v článku Pěstovat cukety se vyplatí: Jsou krásné a plodí po celé léto

Fazole a fazolky

Jak pnoucí fazole pěstované pro sklizeň zralých nebo mléčně zralých plodů, tak keřížkové fazolky pro sklizeň mladých lusků se vysévají právě až v druhé půli května, aby je neohrozily poslední mrazíky. Rostou velmi rychle a úrodu poskytnou časně. Více o jejich pěstování se dočtete v článku Pěstování fazolí: pnoucí, keříčkové i okrasné

Kapusta

Je čas vysazovat sazenice hlávkové i růžičkové kapusty, stále ještě ji můžeme i vysít. Rostoucí kapusta ocení vydatné hnojení. Více o pěstování se dočtete v článcích Pěstování růžičkové kapusty: od výsevu po sklizeň a využití v kuchyni a Pěstování hlávkové kapusty pro sklizeň od jara do zimy

Celer

Rovněž choulostivý celer se vysazuje až po zmrzlých, pokud nechceme riskovat. Více o jeho pěstování se dočtete v článku Jak pěstovat a sklízet bulvový, naťový a listový celer?

Ředkvička

Odrůdy určené pro celoroční pěstování, odolné vůči dřevnatění a vybíhání do květu, lze vysévat i nyní. Již narostlé ředkvičky včas sklízíme, rostoucí pravidelně zaléváme, aby nebyly příliš hořké, nedřevnatěly a nepraskaly.

Salát   

Stále ještě můžeme vysévat letní odrůdy, odolné proti horku, hořknutí a vybíhání do květu. Lahůdkou jsou letní ledové saláty, římský či chřestový salát. Semena klíčí lépe na světle, proto je nezasypáváme, pouze přitlačíme k substrátu a nenecháme zaschnout. Rostoucí sazenice zaléváme a hnojíme například velmi zředěným výluhem ze zkvašených kopřiv.

Hrášek

Pro postupnou sklizeň stále vyséváme další várky hrášku, dřeňového pro sklizeň sladkých zrnek, i cukrového pro sklizeň celých lusků. Sejeme až 2,5 cm hluboko v rozestupech kolem 10 cm do lehké půdy. K rychlejšímu a spolehlivějšímu klíčení lze semínka přimět máčením. Hrášek je třeba za sucha zalévat, zvláště při vzcházení, někdy potřebuje pomoci navést na oporu – stačí lehká konstrukce z proutků.

Zelí

Rostoucí hlávky letního zelí zaléváme a hnojíme, nejlépe tekutými organickými hnojivy, jako je kopřivový výluh nebo zkvašený drůbeží trus, ať už doma připravený, nebo zakoupený koncentrát. Je čas začít s výsevem zimních odrůd pro podzimní sklizeň. Sejeme přibližně 1 cm hluboko, vzešlé rostlinky vyjednoťte do sponu 40 x 40 cm. Bílá netkaná textilie ochrání záhony před dřepčíkem, květilkou zelnou i běláskem

Brokolice a květák

Rostoucí květák i brokolici se vyplatí dostatečně zalévat a hnojit, ideálně tekutými organickými hnojivy. Také posečená tráva a kopřivy, pokud je poklademe jako mulč mezi řádky, půdu nejen chrání, ale i postupně obohatí o živiny, na které jsou košťáloviny náročné. Stále ještě můžeme sázet i sít pozdní odrůdy.

Kedlubna

Můžeme vysévat pozdní odrůdy. Rostoucí rostliny zaléváme pravidelně, aby bulvy nepraskaly a nedřevnatěly. Také kedlubna je náročná na živiny a uvítá půdu obohacenou kompostem, mulčování a hnojení spolu se zálivkou.

Jahody

Za sucha kvetoucí jahodníky vydatně zavlažíme, úrodě svědčí i přihnojení - v době květu a násady plodů je velmi prospěšný zkvašený drůbeží trus. Půdu pod sazenicemi nastýláme, nejlépe slámou. Se slimáky si poradí pivní pasti, nebo návnady na bázi glukonátu železa, které neohrožují ostatní zvířata. Více o kladení pivních pastí se dozvíte v článku

Rebarbora

Sklízíme křehké řapíky, když jsou dlouhé nejméně 30 cm. Opatrně je vylomíme, nebo uřízneme až u báze. Pokud začnou rašit květní stvoly, včas je vykroutíme. Pravidlo, že sklizeň končí v době, kdy rebarbora rozkvete, při současném horkém jaru neplatí – kvete velmi časně.

↑Zpět na začátek

Balkónové a přenosné rostliny

Závěsné košíky se směsí letniček kvetou celé létoSazeničky letniček pro pěstování v nádobách, jako jsou pelargonie, petúnie, lobelky a další oblíbené balkónové květiny již můžeme vysadit do konečných nádob a umístit ven. Důležitý je kvalitní substrát v nádobách, který by měl být vzdušný a přitom výživný. Z domácích směsí se hodí vyzrálý kompost s listovkou a drenáž na dně ze štěrku, perlitu, vermikulitu nebo keramzitu, k dostání je i mnoho speciálních substrátů pro balkónové rostliny – některé obsahují nejen hnojivo, ale například i prospěné mykorhizní houby.

Petúnie

Bohatě kvetoucí letničky dovedou vytvořit oslňující kvetoucí převisy, pokud jim dopřejeme slunce, dostatek vláhy a pravidelné hnojení. Pěstovat je můžeme v nejrůznějších velikostech, barvách a jejich kombinacích. Nové odrůdy jsou i relativně odolné vůči dešti a větru, které květy často ničívaly. Drobnokvěté petúnie (surfínie) typu Milion Bells, tvořící krásné barevné vodopády, jsou ideální i do závěsných košíků.

Pelargonie

Podobně jako petúniím jim svědčí slunce, jsou o něco méně náročné na vláhu – vyschnout však substrát nesmí. I muškáty lze pěstovat v nesčetném množství odrůd různých barev a tvarů, převislé i vzpřímené. Mezi zajímavé odrůdy patří pelargónie maceškovité, břečťanovité, s barevnými listy či pelargónie vonné, o které stačí zavadit rukou a rozšíří kolem sebe osvěžující aroma.

Muškáty i petúnie můžete kombinovat s dalšími letničkami, nejlépe drobnokvětými, jako jsou lobelky, Bidens, sanvitálie, štíčovníky – smíšené truhlíky jsou pastvou pro oči.

Fuchsie

Zatímco petúnie a muškáty jsou nejoblíbenějšími balkónovkami na slunce, něžně kvetoucí fuchsie jsou královnami zastíněných míst. Vyžadují dostatek vláhy – nejlépe měkkou dešťovou vodou. Pozor však na to, že při teplotách nad 20 °C na obranu před horkem uzavírají póry a vody pak vypařují velmi málo a proto jí i málo vypijí – zalévat je musíme ráno, dokud je chladno, nebo večer.

↑Zpět na začátek

Směs letniček s cíniemi a krásenkami

Letničkové záhony

Nyní můžeme bez obav vysazovat a vysévat i choulostivé druhy letniček, jako je například oblíbená pestrá cínie, nenáročný aksamitník a oslnivá slunečnice. Výsevy nesmí zaschnout, poté se květů dočkáme poměrně brzy. Mezi další letničky, které lze vysévat v druhé půli května, patří krásenky, černuchy, lichořeřišnice, zářivky, máky, sluncovky.

Stále oblíbenější jsou směsi více druhů letniček, které vytvoří pestrou a přirozeně působící podívanou. Připomínají letní louku, ovšem mnohem barevnější a oslnivější. Tvorbě letničkových směsí se věnují i odborníci, například ze Zemědělské fakulty Mendelovy Univerzity v Brně. Sestavili kompozice tak, aby se vzájemně doplňovaly co do výšky a barvy, aby kvetly skutečně po celou sezónu a byly naprosto nenáročné. Veřejná prostranství osvícených měst a obcí se díky nim začínají proměňovat ve kvetoucí oázy. Mnohé z květů jsou navíc plné nektaru a pylu pro včely, čmeláky motýly. I pro zahradu můžeme využít již hotové směsi, které jsou ke koupi (například Strakonická louka, Plzeňská květnice, Časná směs, Ohnivý paprsek, trikolóra aj.), nebo se inspirovat a zkusit si vytvořit vlastní. S letničkami si lze hrát a experimentovat každý rok znovu. Na podzim si můžeme nasbírat semena, většina květin se ochotně množí i samovýsevem.

↑Zpět na začátek

Mečíky jsou poměrně náročné, ale nádherné

Hlíznaté rostliny a cibuloviny

Žloutnoucí listy narcisů a dalších odkvetlých cibulovin se nesmí odstraňovat – proč se dozvíte v článku Proč jarním cibulovinám škodí odstraňování uvadajících listů? Zato odstranění odkvetlých hlávek tulipánům a dalším postupně nakvétajícím cibulovinám svědčí, tvorba semen je vysiluje.

Na záhony vysazujeme hlízy jiřinek, mečíků a begónií:

Jiřiny

Hlízy sázíme asi 10–15 cm hluboko do výživné, kypré a na humus bohaté půdy v půlmetrových až metrových rozestupech podle velikosti odrůdy. Těžkou půdu vylehčíme pískem, všem prospěje kompost. Jiřinkám svědčí slunné, před větrem chráněné místo.

Mečíky

Hlízy sázíme do kypré a výživné půdy obohacené dokonale vyzrálým kompostem (čerstvé hnojení nesnáší) do hloubky nejméně 10 cm a klidně i 15 cm. Hluboká výsadba zabrání pozdějšímu vyvracení vysokých kvetoucích stvolů. Další vrstva mulče, vysoká až 5 cm, mečíkům jen prospěje. 

Begónie

Hlízy begóniích pěstovaných pro květy vysazujeme mělce do nádob nebo na záhony, vždy však do polostínu a kypré, na humus bohaté a mírně kyselé zeminy – ideální je směs vyzrálého kompostu a listovky v poměru 2:1. Rostliny vyžadují dostatek vláhy, půdu udržujeme stále mírně vlhkou.

↑Zpět na začátek      

Ovocné dřeviny

Mladé, letos vysazené stromky a keře je třeba za sucha důkladně zalévat. Na jabloně a slivoně můžeme instalovat lapače na obaleče. 

Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny a další ovocné keře za sucha zalijeme, pět spíše vydatnou dávkou vody jednou za několik dní, a přihnojíme. Do vpichů vytvořených rycími vidlemi můžeme nalít výluh kopřiv nebo drůbežího trusu. Stejně postupujeme u ovocných stromů. Organické hnojení nejenže je lepší pro půdu, u ovocných dřevin má oproti minerálnímu ještě jednu výhodu – kompletní minerální hnojiva obvykle snižují pH půdy a tím i dostupnost vápníku pro dřeviny. Půdu pod stomky a keři mulčujeme, nebo osejeme letničkami, které ji zakryjí a navíc pomáhají stromy a keře chránit proti škůdcům – v druhé půli května je pravý čas vysít například lichořeřišnici. Plazivý typ pokryje půdu, krásně kvete a navíc je tato rostlina jedlá a léčivá. 

↑Zpět na začátek

larva a kukla berušky, slunéčka

Tip na závěr - Jak na mšice bez chemie? 

Slunéčka a jejich larvy zkonzumují ohromné množství mšic. Ale ne každý pěstitel tyto larvy pozná. Kukly berušek můžeme při troše nepozornosti dokonce zaměnit za larvy mandelinek! Na rozdíl od nich se však nepohybují, ostatně nemají ani nohy. Mšice ve velkém likvidují i larvy zlatooček (rády se zabydlí ve hmyzím hotelu, nejlépe mezi pláty kůry) a pestřenek a také škvoři. A samozřejmě ptačí rodiče, které jich svým hladovým mláďatům nosí ohromné množství. Pokud máme vyvěšeno dostatek budek a vysazeny husté keře, máme vyhráno. K hostině můžeme ptákům nabídnout ještě napajedlo (pokud nemáme zahradní jezírko s mělkými břehy, kde ptáci rádi pijí a kde si dopřávají i koupel).

↑Zpět na začátek

Autor Jana Bucharová.

Související články

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: osmmínusdva = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS