Pokud si v teple domova vypěstujete vlastní sazeničky ze semen, máte na výběr mnohem více odrůd, budou levnější a především, vypěstovat sladkou úrodu či krásné květy od semínka je úplně jiný pocit. Co je k tomu potřeba? Vhodný substrát, dostatek světla, vhodná teplota – ta bývá potřeba obvykle vyšší při klíčení, sazenicím poté stačí méně stupňů (optimální teploty klíčení i pozdějšího pěstování uvádíme u každého druhu zeleniny či květin).

Předpěstování letniček

Petúnie

Tyto oblíbené letničky vytvářejí po celé léto celé vodopády květů. Jsou ideální do nádob na slunnou terasu, balkón, mohou oživit i záhony. Můžete pěstovat nepřeberné množství odrůd s květy různých barev a vzorů a velikostí. Je ovšem poslední vhodný termín pro výsev – při optimálním postupu se ještě dočkáte květů včas. Semínka nejrychleji vyklíčí při teplotě 22-25 °C. Semenáčkům můžete později teplotu snížit na 18 °C, sazeničkám velkým 5 cm stačí teplota okolo 15-16 °C. Pokud jsou drobounká semena peletkovaná, tedy obalena kaolinovou hmotou, je třeba kuličky rosit důkladně – žádná semínka nesmí při klíčení zaschnout a pro ta v kaolinu to platí dvojnásob. Pokud jsou miniaturní semena bez obalu, snažte se je rovnoměrně rozptýlit na substrát, a rovněž roste rozprašovačem, aby nezaschla. V obou případech drobná semena nezasypávejte, jen přitlačte k substrátu.

Lobelky

Také pro vděčné lobelky je poslední vhodný termín. Jejich drobné květy se rpovíjejí po celé léto i podzim v obrovském množství a tvoří nadýchané barevné závoje nebo polštáře (podle toho, zda zvolíte odrůdy převislé nebo vzpřímené). Potěší v nádobách i na záhonech jak samotné, tak v kombinaci s ostatními letničkami. Můžete zvolit odrůdy s květy blankytně modrými, tmavě modrými, fialovými, růžovými, bílými. Převislé jsou ideální do nádob závěsných. Nejlépe klíčí při teplotě 22-25 °C, poté může teplota klesnout na 18°C. V jednom sáčku bývá přes tisíc drobounkých semen - rozhoďte je rovnoměrně na lehký substrát, přitlačte, ale nezasypávejte, a poté zavlažujte rozprašovačem. Semenáčky jsou miniaturní stejně jako semínka - teprve až povyrostou, přesazují se po štipcích více rostlinek najednou.

Aksamitník, netýkavka, kopřivěnka, sporýš, otočník, gazánie, vilec, hrachor, svlačec

Také další oblíbené letničky si můžete zasít a předpěstovat již nyní, i když jim to od semínka ke květu netrvá tak dlouho, jako lobelkám a petunkám. Díky včasnému výsevu a předpěstování se však z jejich květů budete těšit již počátkem léta. Aksamitníky (Tagetes) krásně olemují záhony, můžete si vybrat z desítek odrůd nízkých i vyšších, s květy plnými i jednoduchými, zbarvenými od světle žluté přes ohnivou po červenou. Navíc ozdravují půdu – proti výskytu háďátka zhoubného se pěstuje speciální odrůda Ground Control.

  • Kopřivěnky (Coleus) nabízejí nekonečnou pestrost barevných vzorovaných listů a ozdobí jak nádoby, tak letničkové výsadby.
  • Netýkavky (Impatiens) zvané též pilná Lízinka zkrášlí i polostinná místa, v nádobách i na záhonech.
  • Sporýš (Verbena) je ideální letnička do nádob na slunná místa.
  • Gazánie (Gazania) je rovněž stvořená pro slunná místa, kde se otevírají její veliké, zářivě barevné úbory
  • Otočník (Heliotropium) je výjimečný nejen nohatým květenstvím drobných fialových květů, ale především silnou, sladkou vůní, pro kterou je nazýván též vanilkovým keříkem.
  • Popínavým letničkám, jako je vilec (Cobaea), hrachor Lathyrus) a svlačec (Convolvulus) můžete nechat popnout plot či lehké konstrukce, které umístíte tam, kam je třeba. Vilec je výjimečný tím, že se větví, roste velmi bujně a roste do závratné výše. Pokud si ho předpěstujete včas, rozvine své zvonkovité květy ještě v létě a stihne zkrášlit zdi, ploty i pergolu.

Semenům těchto letniček postačí ke klíčení 20 °C (rychleji mohou klíčit při 25 °C, ovšem s výjimkou verbeny jim v nouzi postačí i 15 °C). Rostoucím sazeničkám vyhovuje teplota kolem 15 °C, kopřivěnce (Coleus) pak 15 – 20 °C.

↑Zpět na začátek

Řez a ochrana ovocných dřevin

Jabloň, hrušeň

Kůru kmenů i větví je velmi důležité chránit proti praskání. Pokud ji slunce před den rozehřeje a v noci opět zmrzne, vzniknou trhliny, které jsou vstupní brankou pro houbová onemocnění stromů. Pomáhá natření kůry vápennou barvou (k dostání jsou i speciální nátěry k tomu to účelu) nebo stínění pomocí prken či rohoží. Mladé stromky je třeba stále chránit před srnami a zajíci.

Za bezmrazých dní je třeba učinit potřebné prořezávky – dříve než začnou stromy rašit a míza se rozproudí. Zvláště v teplejších oblastech je únor bezpečnější než březen. Mladé stromky vyžadují řez výchovný, který je pro založení pevné korunky a budoucí životnost, plodnost i zdraví stromu velmi důležitý. Starší stromy potřebují prořezávku udržovací – u dřevin s dobře založenou korunkou je však již jen malým zásahem. Přestárlým stromům může prospět zmlazovací řez, musí být však proveden citlivě a na více etap v průběhu několika zim.

Třešeň, meruňka, slíva, ořešák

Peckovinám, na rozdíl od jádrovin, zimní řez nesvědčí. Jsou citlivější na houbové choroby, a řezné rány by pro ně byly vstupní bránou. Ovšem kůru proti praskání je třeba chránit, stejným způsobem jako u jádrovin a mladé kmínky a větve také proti okusu.

Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny

Pokud budete ovocné keře pravidelně zmlazovat a prosvětlovat odstraněním starších větví, sklidíte více ovoce a keře budou zdravější. Konec února je pro to ideální dobou. Výhony i nadále chraňte před okusem zvěří.

↑Zpět na začátek