Rod Crocus patří botanicky do čeledi kosatcovitých a zahrnuje kolem osmdesáti původních, botanických druhů a několik desítek kultivarů. Divoké šafrány můžeme najít na území téměř celé Evropy (nejvíce ve Středomoří, na Balkánu a v Alpách) a v Malé a Střední Asii. Krokusy jsou trvalky a patří mezi cibuloviny.

Jarní i podzimní květy šafránu

V představě většiny lidí jsou krokusy typicky jarní rostliny, kvetoucí od února do dubna, avšak některé druhy kvetou i na podzim (září–listopad).

Cibulky jsou kulovité až zploštělé, listy úzké, trávovité, dlouhé kolem 5–15 cm, většinou s podélnými bílými proužky. U některých druhů raší listy zároveň s květy, u jiných se tvoří až po odkvětu. Květy jsou kalichovité, různě zbarvené, z cibulky vyrůstají na krátkém stonku.

Po odkvětu stará cibulka odumírá a rostlina místo ní tvoří novou mateční cibulku a několik malých cibulek dceřiných. Na zimu většina druhů zatahuje, pouze některé přezimují s listy.

Šafrány do skalek i do nádob

Krokusy najdou na zahradě široké uplatnění. Jsou vhodné jak do menších sesadeb na skalkách, tak pro větší plochy na volném trávníku, který bude v době květu pastvou pro oči, nebo jako výrazně kontrastní květiny k sesadbám před skupinami okrasných keřů. Vysadit si je můžeme i do nádob nebo do truhlíků. V květináči můžeme také koupit rychlené krokusy, které vykvétající již během ledna, nebo si je sami narychlit.

  • Do skalek jsou vhodné hlavně drobnější botanické druhy, většinou původem z Turecka a z jihoevropských horských oblastí, kde rostou na slunných kamenitých plochách (např. Crocus ancyrensis, C. flavus, C. sieberii).
  • Do trávníků jsou také vhodné různé botanické druhy, které na volných plochách vyniknou ve větším množství.
  • Pro sesadby k dřevinám pak vybíráme spíše větší druhy a hybridy s různobarevnými květy (např. šafrán jarní (C. vernus) a jeho kříženci či C. chrysanthus a jeho kříženci).
  • Pro pěstování v nádobách můžeme použít jakékoliv šafrány, nejvhodnější však jsou, podobně jako do skalek, menší horské druhy.

Pěstování na slunci

Všechny krokusy potřebují v době květu slunné a chráněné stanoviště (snesou sice i polostín, ale v něm hůře nakvétají) se stále vlhkou, avšak velice dobře propustnou a vzdušnou půdou.

Skalkové druhy by neměly být trvale zastíněné většími kameny a musíme je sázet na místa s dobrou drenáží, nejlépe do směsi písku a zahradní zeminy v poměru 2:1, obložené drobným štěrkem.

Stejná zemina a úprava je vhodná i pro pěstování krokusů v nádobách. I zde je důležitá dostatečná drenážní vrstva, nádoby musí mít odtokový otvor.

Trávníky pro výsadbu krokusů by neměly být přemokřené a zarostlé mechem. V době kvetení krokusů trávníky samozřejmě nesekáme.

Výsadba a množení

Nízké teploty přežívají cibulky dobře, někdy je však mohou zničit myši.

Šafrány množíme dceřinými cibulkami, případně výsevem. Malé trsy rostlin rostoucích na volnějším prostranství se během několika let mohou rozrůst do velké plochy a to jak z dceřiných cibulek, tak samovýsevem (rostliny vysazované volně v parcích často samovolně zplaňují).

  • Cibulky rostlin kvetoucích na jaře vysazujeme na podzim do hloubky kolem 6–10 cm.
  • Rostliny kvetoucí na podzim vysazujeme na jaře.

Šafrán je vzácné koření

Lidové rčení „je ho jako šafránu“ zná jistě každý. To, že zdrojem koření šafránu jsou krokusy, je také všeobecně známé. Méně lidí však už ví, že jako koření se využívají pouze sušené blizny druhu šafrán setý (Crocus sativus), kvetoucího na podzim. Crocus sativus je často pěstován i na našich zahradách, kvete fialovými květy v říjnu, existuje i bílá forma.

Šafrán je velice vzácné koření využívané již od starověku. Je vzácné a drahé proto, že sběr blizen je velice pracný a jejich hmotnost je po usušení velice nízká (na kilogram šafránu je třeba sklidit a usušit asi sto tisíc blizen).

Koření je velice aromatické a používá se k ochucování polévek, omáček i dalších jídel, jimž také dodává typickou, sytě žlutou až oranžovožlutou barvu. V dřívějších dobách se šafrán využíval i v lékařství (sedativa a protikřečové přípravky), dnes už je jeho medicínské využití málo významné.