Při poklesu teploty vody pod 7 °C se ryby ukládají k „zimnímu spánku“. Protože patří mezi živočichy poikilotermní „studenokrevné“, nepotřebují potravu na udržování stálé tělesné teploty a mohou upadnout do stavu letargie. V tomto stavu zdravé a dobře vykrmené ryby přežijí mnoho měsíců, nesmíme je však vyrušit hlasitým roztloukáním ledu nebo přemisťováním.

V bezpečí hloubky

Obecná zásada zní, že jezírko, ve kterém mají ryby přezimovat, musí být alespoň metr hluboké. Ovšem za dlouhotrvajících silných mrazů tato hloubka někdy nestačí. Jistější je sloupec vody minimálně 1,5 metru mocný. Nejhlubší oblast musí být dostatečně rozsáhlá, aby se do ní pohodlně vešly všechny ryby. Roli hraje i celková velikost jezírka – čím větší, tím lépe. U dna některým druhům vyhovuje písek nebo troška bahna a spadaného listí (více organického materiálu však zimujícím rybám škodí, viz níže).

Otužilé i choulostivé druhy ryb

  • Ryby žijící v naší přírodě (kapr, karas, amur, lín a další) přezimují v jezírkách bez problémů. Jsou otužilé a snesou při zimování jakoukoli teplotu, pokud voda zcela nezamrzne a je relativně čistá.
  • Oblíbený pestrobarevný kapr koi je mnohem choulostivější než jeho dávný předchůdce (což dvoj-násob platí, pokud je ryba z dovozu a není na tvrdší podmínky našich zim zvyklá).
  • Krásný karas zlatý (zářivě červená ryba dorůstající kolem 30 cm délky) vyšlechtěný z karase obecného je naopak otužilý stejně jako jeho předek.
  • Z karase rovněž odvozené drobné závojnatky jsou již choulostivější. Čím podivuhodněji vypadají (velmi dlouhé ploutve, teleskopické oči…), tím jsou náročnější – původnější formy za dobrých podmínek zimování v jezírku snášejí. Ovšem závojnatky lze přes zimu snadno chovat v akváriu, což je pro přežití a zdraví všech jedinců nejlepší. Při přemisťování však musíme dávat pozor na změny teploty (náhle by neměly přesáhnout 3 °C) i ostatních parametrů vody.

Příprava ryb na zimování

Jestliže některá z ryb jeví známky nemoci, nejenže zátěžové období patrně nepřežije, ale ještě může nakazit všechny ostatní.

Do stavu letargie upadají ryby až při teplotě 7 °C, ale přestat krmit bychom je měli už o něco dříve. Jejich aktivita se pozvolna snižuje a je třeba, aby se k odpočinku ukládaly s prázdným trávicím ústrojím. Při zpomaleném metabolismu by již přijatou potravu nestrávily a mohla by jim uškodit. Otužilé ryby pocházející z naší přírody stačí přestat krmit při teplotě 8–10 °C, choulostivější barevné koi kapry je třeba méně krmit již při poklesu teploty pod 18 °C (ideálně kvalitním, snadno stravitelným krmivem) a úplně přestat, když voda dosáhne 13 °C, kdy trávení těchto ryb téměř přestává pracovat. Nemusíme mít obavy, že by ryby přes zimu trpěly hlady. Pokud byly přes celou sezonu dobře krmené, v době klidu ze zásob vyžijí bez problémů po mnoho měsíců.

V čisté vodě se dobře spí

Před zimou je jezírko nezbytné vyčistit od odumřelých vodních rostlin a spadaného listí. Při pozvolném rozkladu by se z nich uvolňovaly plynné látky, které z uzavřeného prostředí nemohou unikat a ryby by se po určité době otrávily. Velmi malá koncentrace ryby naštěstí neohrozí, protože odstranit naprosto všechen organický materiál z jezírka není možné. Existence rozkladných plynů je však dalším důvodem, proč je nezbytné udržovat dýchací otvor v ledu – slouží nejen pro přívod kyslíku, ale i jako životně důležitý větrací otvor pro odvod zplodin.

Jak chránit hladinu proti zamrznutí?

V jezírku se zimujícími rybami je tedy nezbytné udržovat větrací otvor od doby, kdy hladina poprvé zamrzne, až do jara, kdy led nadobro roztaje. Nejkomfortnější je použití topného tělesa s termostatem, které na hladinu umístíme v plováku. Ideální je plovák z polystyrenu, který může být svrchu i částečně překrytý a šetřit tak spotřebu energie (při mírném mrazu dokonce brání zamrz-nutí hladiny i bez topítka). Otvor můžeme také denně obnovovat hrncem s horkou vodou, poléváním horkou vodou (ale tak, aby se nezvýšila teplota vody zimujícím rybám), nejrůznějšími rozžhavenými předměty. Zcela nevhodné je naopak rozbíjení ledu, které může dřímajícím rybám hlukem a otřesy velmi ublížit. Jako doplňkové větrání se uplatní i suché stonky bahenních rostlin umístěných na mělčích stupních jezírka, které proto před zimou neodstraňujeme.

Ve větších nádržích lze otvor udržovat i vzduchováním, ale zdroj bublin nesmí být umístěn níže než půl metru pod hladinou, aby neochlazoval vodu a nenarušil přirozený koloběh, ve kterém studená voda stoupá k hladině, slunce ji ohřívá a ona opět klesá.

Přezimování v kádích

Pokud nemáme možnost po celou zimu udržovat v ledu větrací otvor, nebo je jezírko příliš malé, můžeme ryby uložit ke spánku do chráněných kádí. Prostorné nádoby lze umístit do sklepa, do temperovaného skleníku či na jiné místo, kde nemrzne. Pokud se bude teplota vody pohybovat kolem 7 °C, ryby nebudou přijímat potravu a vydrží i potmě (v přírodě na dně vod pod vrstvou sněhu mnoho světla také nemají). Kádě nemusí být nijak zvlášť prostorné, ryby nebudou plavat, ale pospávat. Ovšem vzhledem k menšímu objemu vody je vhodné stálé filtrování nečistot. Ryby do kádí přenášíme v době, kdy se teplota vody pohybuje kolem 15 °C. Voda, do které je přemisťujeme, by měla být nejvýše o 3 °C chladnější či teplejší – rybám nevadí změny teplot, ale musí být pozvolné.

Zimní bazény pro ryby

Chovatelé kaprů koi pro své svěřence staví i komfortní zimoviště v zimních zahradách, které spolu s bazénkem a rostlinami poskytují nejen prostor pro ryby, ale i příjemné posezení pro jejich chovatele. Pokud se zde vodu daří udržovat při teplotě 20–22 °C, ryby jsou po celou zimu aktivní a přijímají potravu. Zvláště pro kapry koi je zimování v teplé vodě prospěšné, netrpí tolik nemocemi, stále rostou a neztrácejí krásné vybarvení. (Pro aktivní prožití zimy je pro ně přijatelná i teplota kolem 18 °C, při které se již krmí méně.) Topné těleso je třeba umístit do filtru nebo do proudu z něj vycházející vody, aby udržovalo rovnoměrnou teplotu v celé nádrži.
Zimování v teplé vodě je ideální pro kapry koi a závojnatky, pro naše domácí druhy potřebné není.