Nejpřirozenějším způsobem rozmnožování rostlin v přírodě je vznik nových jedinců ze semen. Zahradní rostliny se však často množí vegetativně. Konkrétně u lilií je to dělení původních cibulí, množení z dceřiných cibulek, které se vytvářejí na podzemní části lodyhy, nebo z pacibulek, které mají některé druhy v paždí listů. Dají se využít i jednotlivé šupiny. Málokdo pěstuje tyto královské květiny ze semen, ale trochu zdlouhavější proces stojí za to!

Pěstování ze semen má řadu výhod

Při množení semeny se nepřenášejí virové choroby, kterými jsou lilie napadány a nedají se nijak likvidovat. Výsevem semen získáme rostliny zdravé bez virů.

U původních botanických druhů a některých kultivarů mají semenáče stejné nebo velmi podobné vlastnosti jako rodičovské rostliny. Vysejeme–li semena z volného sprášení kříženců, kterými jsou vlastně všechny zahradní odrůdy, dočkáme se často zajímavých překvapení. Část semenáčů může mít podobné vlastnosti jako mateřská rostlina, ale u některých jsou vzrůst, výška rostliny, velikost, tvar, barva a vůně květů zcela odlišné.

Šlechtitelé cílevědomě vybírají rodičovské rostliny k vypěstování nových odrůd. Je při tom důležité zabránit opylení mateřské rostliny jiným než vybraným pylem otcovské odrůdy.
Semena lze získat i od zkušenějších pěstitelů, případně ve specializovaných liliářských organizacích, nebo sklízet sví vlastní.

Sklízení semínek

Při pěstování v zahradě je správné semeníky po odkvětu lilií odlamovat, aby tvorba semen nevysilovala cibule. Ponecháme–li však na rostlině 1–2 semeníky dozrát, získáme semeno, které můžeme použít k dalšímu pěstování.

  • Zralý semeník poznáme podle toho, že začne měknout, hnědnout a později pukat.
  • Semeník necháme vyschnout a vydrolená semena do výsevu uložíme v suchu a chladnu.

Jak semínka klíčí?

Semena lilií klíčí dvěma způsoby.

Klíčení trvá podle druhu 2–4 týdny v závislosti na teplotě.

Při nadzemním (epigeickém) klíčení ze semene vyroste napřed děložní klíček nad zem a teprve později se v zemi vytvoří
cibulka a další nadzemní pravé lístky.

Při podzemním (hypogeickém) klíčení se ze semene napřed vytvoří v zemi cibulka a později z ní vyrostou listy.

Nejčastěji pěstované lilie ze skupiny asijských hybridů a trubkovité čínské hybridy klíčí epigeicky.

Výsev a péče o semenáčky

Nejvhodnější dobou pro výsevy je březen, časnější výsevy jsou náročnější na ošetření (přisvětlování, přitápění, větrání), pozdějším výsevům zase hrozí vyšší teploty, spálení sluníčkem a krátká doba pro růst cibulek.

  • Semena lilií vyséváme buď do misek a truhlíků, nebo volně do pařeniště.
  • Jako výsevní substrát používáme směs rašeliny, písku a dobré zahradní zeminy 1:1:1 nebo koupený substrát pro výsevy. Pro vylehčení můžeme část písku nahradit perlitem.
  • Je velmi vhodné výsevní substrát předem propařit. Tím zničíme semena plevelů, škůdce a zárodky chorob. Vychladlý substrát dáme do připravených nádob, které plníme asi 2 cm od vrchu, rozložíme semena na povrch a zasypeme 5mm vrstvou písku nebo perlitu. Je dobré semena před výsevem namořit.
  • Výsev zalijeme, přikryjeme sklem nebo fólií a umístíme na teplo (okno, skleník). Vhodná teplota je 20–25 °C.
  • Výsevy stíníme proti přímému slunečnímu záření, např. bílou netkanou textilií, aby se nepřehřály. Výsevy také nesmějí přeschnout!Po vyklíčení je nutné výsevy větrat a otužovat.
  • Chráníme je před chorobami a škůdci, hlavně před mšicemi, které jsou hlavními přenašeči virových chorob.

Přepichování a přesazování

Pro urychlení růstu rostliny po vytvoření 2–3 pravých listů přepichujeme semenáčky do truhlíků nebo do pařeniště do vzdušného a výživného substrátu.

Po zakořenění je přiměřeně přihnojujeme plnými hnojivy a koncem září je můžeme rozsázet na záhony ve sponu 25x10 cm. Semenáče mohou přezimovat i v truhlících a přesadíme je až na jaře, jakmile to počasí dovolí. Některé dobře vyvinuté cibulky ukáží první květ už první rok po výsevu. Jinak kvetou 2–3 rokem. Výsevy podzemně klíčících druhů potřebují jiné podmínky.
Vlastní semenáče přinesou svými květy nových tvarů a barev celou řadu překvapení a radosti. Vyskytnou se i rostliny nekvalitní, které z dalšího pěstování samozřejmě vyřadíme.