Cibuloviny jsou sezonní zboží, které z pultu obchodů mizí velmi rychle, platí tedy, že čím zajímavější a atraktivnější druh nebo kultivar, tím rychleji je vyprodaný.

Cibulky, i když spí, jsou živé

Při koupi cibulek doporučuji raději osobní nákup, než objednávat zboží prostřednictvím internetu. Vždyť je to živý materiál, který pro udržení kvality potřebuje klimatizované sklady s řízenou atmosférou, a pokud při přepravě nemá odpovídající podmínky, velmi trpí. Případné vlhko podporuje předčasné rašení a přílišné teplo zase vysychání, a obojí je špatně. Když vysadíme předčasně narašený výhon, často namrzne a odumře, nebo se rostlina zbytečně oslabí a často pak na jaře vůbec nevykvete. Zaschlé cibulky zase nemusí vyrašit vůbec. Vždy se podíváme, je–li cibule pěkně pevná s viditelným pupenem, dáváme pozor, aby neměla příznaky napadení plísněmi nebo škůdci a raději volíme větší množství jednoho druhu než nesourodý mix.

Cibule nebo hlíza?

Označení „cibuloviny“, se kterým se často setkáváme a které je poměrně vžité, není zcela přesné; do této skupiny totiž vedle pravých cibulovin patří i rostliny hlíznaté. Jaký je mezi nimi vlastně rozdíl?

Cibule tvoří jednoděložné (pouze v případě šťavelů dvouděložné) cibuloviny.

  • Cibule je útvar tvořený hustě nahloučenými šupinovými listy, které vyrůstají na zkrácené bazální části stonku.
  • V cibuli jsou obsaženy zásobní látky, které rostlině umožní vykvést v podstatě v jakémkoliv substrátu, dokonce i ve vodě.
  • Ve fázi cibule rostlina přečkává pod zemí nepříznivé podmínky, například sucho a mráz.
  • Kvalita květů záleží na kvalitě cibule.

K cibulovinám například patří česnek, řebčík, sněženka podsněžník, bledule jarní, modřenec, narcis nebo tulipán.

Hlíza je pak zdužnatělý podzemní stonek, případně zdužnatělá část kořene, obsahuje zásobní látky pro mladou rostlinu a po jejich vyčerpání hyne (výjimkou je brambořík, který má hlízu po celou dobu života). Hlízu má například sasanka, krokus, talovín či lilie.

Výsadba cibulovin

Ideálním termínem výsadby je konec září a říjen. Později už cibule ani vysazovat nelze, protože je půda zmrzlá. Pokud se ovšem do země dostaneme a na výsadbu najdeme čas třeba až v prosinci, i tak cibuloviny z jara vykvetou. Vždy se ale přesvědčíme, s jakou skupinou cibulovin pracujeme.

  • Na jaře kvetoucí cibuloviny vysazujeme na podzim.
  • Druhy, které na podzim kvetou, vysazujeme na jaře.
  • V létě kvetoucí druhy (např. lilie) můžeme vysadit na podzim i na jaře, je jim to jedno a vždy krásně vykvetou.

Výsadba na záhon

Plochu pro cibuloviny nejprve dobře zryjeme, rozdrobíme všechny hroudy a povrch urovnáme. Pak už stačí cibulky na povrchu rozložit do zvoleného tvaru a nakonec je palcem a ukazovákem vtlačit pod povrch. Obecné pravidlo říká, že cibule by měla být tak hluboko pod povrchem, jako je dvaapůlkrát větší její průměr.

Výsadba na trávník

Při výsadbě do trávníku musíme samozřejmě postupovat jinak. Na podzim před výsadbou trávník krátce posečme, rýčem sloupneme drn, podloží prokypříme, případně vylepšíme kvalitním kompostem. Na místa poté rozložíme cibulky, lehce je zasypeme kompostem a drny přiklopíme zpět. Na závěr výsadbu zalijeme. Z jara pak po odkvětu cibulovin počkáme asi čtrnáct dní až tři neděle, než se cibulky trochu zatáhnou, a teprve potom můžeme poprvé trávník posekat. Cibuloviny vysazené v trávníku z půdy nevyndáváme. Zůstanou v zemi nastálo a přirozenou cestou se samy rozrostou a rozšíří do okolí.

Zatahování listů po odkvětu

I cibuloviny vysazené na záhon potřebují určitý čas na zatažení. Nejlepší je nechat květinám listy tak dlouho, dokud nezačnou samy přirozeně sesychat, pokud ale zasychající listy působí mezi ostatními květinami rušivě, počkáme 2–3 týdny a pak listy odstříhneme. Zcela nezaschlé listy nesmíme nikdy vytrhávat, poškodili bychom cibule.

Jak cibuloviny využít

Cibuloviny působí velmi poutavě, když jsou rozeseté v trávníku. Vysazovat můžeme různé obrazce, vlnovky kruhy a podobně. Nižší druhy dáváme spíše na okraje, vyšší pak do středu.

  • Pokud očekáváme jednorázový účinek, vybereme druhy a kultivary, které vykvétají najednou ve stejnou dobu.
  • Pokud naopak chceme mít efekt co nejdelší, zkombinujeme druhy, které nakvétají postupně.

Cibuloviny jsou také krásné jako součást smíšených záhonů, tedy v kombinaci s dalšími cibulovinami, trvalkami nebo dvouletkami. Osvědčená je třeba kombinace s pomněnkami a sedmikráskami.