Netradičně vybarvená kůra nás nejvíce upoutá v zimě a v předjaří. Ale ani s tímto výtvarným prvkem se to nesmí přehánět. Méně často znamená více a barva kůry nejlépe vynikne v kontrastu s druhy zbarvenými neutrálně. Světlým a zářivým barvám nejlépe sluší kulisa pozadí z tmavých jehličnanů. Zajímavých efektů lze docílit i při použití více barevnokorých jedinců stejného druhu, dobře třeba vypadá skupinka bříz nebo výsadba červenokoré svídy. Určitě se však vyhýbáme jen pouhé sbírce barevně různých jedinců bez logické skladby.
Svěže zelená
Ze zelenokorých druhů se zmíníme o těch, které jsou opravdu zářivě zelené a barvou připomínají svěží jarní trávníček. Krásným stromem je jerlín japonský (Sophora japonova), zejména pak jeho kultivar ´Pendula´, který má kaskádovitě převislou korunu. Zelenou kůru mají i některé javory, mezi něž patří například javor jasanolistý (Acer negundo) a javor dlanitolistý (Acer palmatum). Efektní je i vrba Matsudova (Salix matsudana ´Tortuosa´), která je velmi oblíbená díky převislým a malebně krouceným větvím. Je to nenáročný strom, který se dobře tvaruje řezem a lze jej snadno udržet v libovolné výšce.
zákula japonská (Kerria japonica)
Zelenokorým keřům pak vévodí svídy, např. svída krvavá (Cornus sanguinea var. Viridissima). Hezkým keřem, který i velmi pěkně kvete, je zákula japonská (Kerria japonica).
Zářivá žlutá
Ze žlutokorých druhů jsou nejznámější vrby (Salix). Velmi ceněná je třeba takzvaná smuteční vrba (Salix alba ´Tristis´) a jí velmi podobná vrba náhrobní (Salix sepulcralis). Jejich dlouhé tenké větévky se dají velmi dobře použít i v aranžérství, a to jak do živých, tak i do sušených dekorací. Z nižších keřů je pak jistě cenná svída výběžkatá (Cornus stolonifera var. Flaviramea). Této zářivě zbarvené svídě to
vrba náhrobní (Salix sepulcralis)
Vzácná červená
Dřevin s opravdu pěkně červenou kůrou není mnoho, zato působí velmi dekorativně. Červenokoré stromy najdeme zejména mezi javory, např. javor japonský nebo javor dlanitolistý (Acer japonicum, Acer palmatum). Efekt pokroucených větviček pak spolu s červenou barvou přináší vrba červenokřivolaká (Salix erythroflexuosa), která je ještě o něco malebněji pokroucena než jí podobná vrba Matsudova.
vrba Matsudova
Druhem, jehož barevné efekty působí dlouhou dobu, je pak škumpa, mezi nejkrásnější patří škumpa lysá se stříhanolistým kultivarem (Rhus glabra ´Laciniata´). Její doba přichází již na podzim, kdy se celý keř zbarví nápadně zářivě červenými listy a po jejich opadu se ukáže i načervenalá barva mladého dřeva. Pozor, škumpy se rozšiřují podzemními výhony, které raší z půdy v okolí keře. Také mezi již několikrát zmíněnými svídami najdeme krásné červené druhy: korálově červenou kůru má svída bílá (Cornus alba ´Sibirica´), vínově červená je pak (Cornus alba ‘Elegantissima’), ještě efektnější jsou kultivary ´Argenteomarginata´ a ´Speathii´, které navíc později při vegetaci překvapí bíle či žlutě panašovanými listy.
Zachovejme jim mládí
Barevná kůra je dřevinám, o nichž jsme psali, přirozeně dána, je ale třeba počítat s tím, že nejkrásnější a nejsytější zbarvení se objeví v době rašení a na mladých výhonech. Proto musíme barevnokoré dřeviny (a to zejména svídy, vrby a zákulu) udržovat častým řezem. Řez podporuje rašení nových výhonů a tím zajistí dostatek mladého dřeva s tou nejhezčí barvou. Kromě toho nám samozřejmě řez pomůže udržet dřeviny v požadované velikosti.
