Travinou není jen zelený koberec na zahradě, který musíme pravidelně sekat, aby vypadal k světu. Kromě „trávníkových trav“ do této skupiny patří i velké množství druhů a kultivarů trav, které se v mnohém od sebe liší, ale jedno mají společné: jsou nádhernou okrasou zahrady. Velké dominantní druhy trav pak patří k poutavým zahradním dominantám.

Jak okrasné trávy využít?

Traviny se liší výškou, barvou, tvarem listů, dobou a barvou kvetení.

  • Výborně se hodí jako doplněk smíšených záhonů.
  • Velmi působivé jsou i v samostatných partiích založených právě na výrazné druhové proměnlivosti travin.

V přírodě traviny často rostou spolu s vřesy, vřesovci, janovci a v případě vyšších druhů pak s břízami. Pokud takové přirozeně harmonické společenství založíme i na vlastní zahradě, určitě neuděláme chybu.

Kouzlo babího léta


Čas, kdy jsou okrasné traviny nejpůsobivější, přichází pozdě v létě a začátkem podzimu, když traviny kvetou. V době, kdy již většina trvalek a keřů odkvetla, to oceníme dvojnásobně. Mnohdy mohutná trvanlivá květenství upoutají už na dálku a jejich estetické působení si nijak nezadá s pestrými barvami květů jiných zahradních rostlin.

Výsadba a pěstování


Nároky travin lze jen obtížně shrnout, protože jsou druh od druhu jiné. Některé vyžadují vlhko a stín, jiné snášejí sucho a prudké slunce. Přesto však při pěstování okrasných travin najdeme několik společných bodů, které je třeba pečlivě dodržovat.

Traviny je nejlepší vysazovat od počátku května do srpna. Vyplatí se vysazovat již pěkně narašené rostliny, a protože většina travin si dává trochu na čas a raší poněkud později, je dobré raději chvíli počkat. Ale i s příliš pozdní výsadbou mohou nastat problémy, protože trávy musí být před příchodem zimy dobře zakořeněné a při podzimní výsadbě hrozí nebezpečí, že kořeny nestihnou dostatečně prorůst a travina pak vymrzává nebo uhnívá.

Při výsadbě bychom měli respektovat původní úroveň půdy v kontejneru a nikdy, zejména v případě trsnatě rostoucích druhů, je nevysazujeme hlouběji. To, že jsme je vysadili příliš hluboko, poznáme i podle toho, že rostlina v půdě takzvaně „sedí“, to znamená, že nepokračuje v prodlužovacím růstu, ani se netvoří nové výhony. Po delší době se někdy rostlina může vzpamatovat a nastartuje růst, jindy však uhnívá.

Podzimní péče


Před příchodem zimy se všichni snažíme mít zahrádku co nejlépe uklizenou a připravenou na dlouhé období vegetačního klidu. Všechny uschlé a odkvetlé stonky květin by měly být odstraněny, ale pozor: u travin je to přesně opačně, vždy je upravujeme až na jaře. Tím, že odstřihneme duté květní stvoly na podzim, totiž otevřeme cestu pro vodu jak z deště, tak ze sněhu a trávy jsou na podzimní a zimní vlhkost velmi choulostivé. Pokud po ostříhání tráva na jaře už nevyraší, není to tím, že by rostlina zmrzla, ale tím, že uhnila. Navíc právě v zimě, kdy je zahrada poněkud prázdná a nezajímavá, jí trsy trav dodávají prostorovost a zvláštní kouzlo, zejména, jsou–li pokryty popraškem sněhu nebo námrazou.

Nejoblíbenější druhy

Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis)

Ozdobnice jsou u nás asi nejpopulárnějším a nejširším rodem. Jsou to 140–160 cm vysoké trsy, které mají často výrazně pestře proužkovaný stonek. Proužky mohou být vodorovné i svislé, nejčastěji bývají bílé nebo žluté. Travina nejlépe vynikne jako solitér.

  • Ozdobnice vyžaduje teplé slunné stanoviště.
  • Půda by měla být dostatečně živná a vlhčí.
  • Ozdobnice nesnáší zimní zamokření, jinak je plně mrazuvzdorná.

Mezi nejkrásnější kultivary patří Miscanthus sinensis ‚Strictus‘, Miscanthus sinensis ‚Zebrinus‘, Miscanthus sinensis ‚Gracilimus‘, Miscanthus sinensis ‚Purpurescens‘, Miscanthus sinensis ‚Silberfeder‘.

Kostřava (Festuca)

Kostřavy ve větším množství jsou výtečné k pokrytí půdy.

Kostřavy můžeme na našich zahradách vídat také poměrně často. Bývají to nižší druhy, které zpravidla dosahují výšky 30 cm. Velmi pěkné jsou zejména druhy i kultivary se stříbřitě zbarvenými listy a květy, mezi které patří například kostřava sivá (Festuca glauca) nebo kostřava popelavá (Festuca cinerea).

  • Kostřavy jsou velmi nenáročné, spokojí se i s chudou, písčitou či štěrkovitou vysýchavou půdou. V každém případě by půda měla být velmi dobře propustná.
  • Vyžadují plné slunce


Rákosík japonský (Hakonechloa macra)

Tato velmi dekorativní travina pokryvného charakteru pochází, jak už název napovídá, z Japonska. Tvoří krátce výběžkaté trsy o výšce kolem 40 cm. Nejznámější je kultivar ‘Aureola’, který má list se zlatým proužkem.
Oproti kostřavám má rákosík zcela jiné požadavky na pěstování.

  • Vyžaduje vlhčí, humózní a propustnou půdu,
  • Nejlepší stanoviště je polostín, přímé slunce může popálit listy.
  • Rákosík je mrazuvzdorný, jen v drsnějších podmínkách je v zimě nutná lehká přikrývka z listí.

Ostřice (Carex)

Většina ostřic původně roste na bažinách a mokrých loukách, proto jí i na zahradě musíme poskytnout mírné přistínění a kyselejší vlhčí půdu. Ostřice mají svěží zelenou barvu a rychle rostou, nejlépe se budou vyjímat u jezírka nebo potůčku.

  • Ostřice Grayova (Carex grayi) je typická neobvyklými květy a později zajímavým měchýřkovitým plodenstvím, které připomíná malé ježaté míčky.
  • Ostřice trojklaná (Carex trifida) pochází z Nového Zélandu, kultivar Rekohu Sunrise odolává zimě jen do –10 °C.
  • Ostřice palmová (Carex muskingumensis) má krásné jemné listy a v našich klimatických podmínkách roste velmi dobře.

Pampas dvoudomý (Cortaderia selloana)

Jinak se nazývá též pampová tráva či kortadérie a patří bezesporu mezi nejkrásnější traviny vůbec. Díky svému vzrůstu a nápadným květenstvím se uplatní především jako solitéra. V našich klimatických podmínkách se bohužel ne vždy její pěstování daří, kortadérie je totiž velmi teplomilná a naše zima je pro ni často příliš tuhá a vlhká. Nicméně za pokus to stojí, a pokud jí věnujeme dostatek péče, můžeme se z ní těšit i na své zahradě.

  • Kortadérie vyžaduje maximálně teplé a chráněné stanoviště.
  • V zimě je nezbytná ochrana, zejména proti vlhkosti. Před prvními mrazy je vhodné svázat stébla v horní třetině dohromady a spodní část nakrýt listím a chvojím nebo bílou netkanou textilií. Ochranný kryt sundáme až na jaře, kdy nehrozí nebezpečí silných mrazů

Kortadérie je velmi impozantní, dosahuje výšky od 1 až do 3 m, kvete velkým množstvím bílých lat, které se objevují v září a v říjnu, kultivar ‘Rendatleri’ má květní laty růžové.