Využijte přirozené vlastnosti rostlin

Okurky pocházejí z čeledi tykvovitých. Jejich původním prostředím byly tropy a subtropy. Potřebují teplo, světlo a dostatek vláhy. Jsou to popínavé a plazivé rostliny, které umí při dobrých podmínkách vyrůst až do výšky čtyř metrů. Z paždí listu vyrůstají úpony, které rostlinu ukotvují a stabilizují. Okurky jsou schopné použít jako oporu i sousedící rostliny, aby se po nich vyšplhaly co nejvýš za světlem a sluncem.

Pěstování na provázku

Mnohé odrůdy okurek, vhodné pro pěstování ve skleníku, jsou šlechtěné pro vertikální růst. Nevadí, že máte ve skleníku málo místa. Poskytněte jim oporu, po které se mohou pnout, pak nebudou náročné na prostor. Provázky nebo lanka ukotvěte na konstrukci skleníku. Hlavní šlahoun okurky veďte vzhůru. Pomáhejte mladé rostlině, aby se ovíjela okolo lanka nebo provázku. Při tomto způsobu pěstování je nutné vylamování bočních odnoží. Hmotnost úrody může být značná, proto volte pevná lanka a provázky, které se pod tíhou neutrhnou nebo neprověsí.

Jak správně vyvázat okurky na provázky nebo lanka? Podívejte se ve videu:

Zdroj: Youtube

Pěstování na síti nebo mříži

Dalším způsobem je pěstování na mřížovině či síťovině. Ve skleníku můžete o boční konstrukci opřít mříž, po které povedete rostliny okurek. Vylamování bočních šlahounů není nutné. Musíte je postupně vyvazovat k opoře. Důležité je regulovat hustotu porostu z důvodu omezeného prostoru a prevenci plísňových chorob.

Zdroj: Youtube

Venkovní pěstování

Pokud máte málo místa na venkovním záhoně, nemusí to být důvod vzdát se pěstování okurek. Okurky, které jsou vhodné k pěstování na venkovním záhoně, můžeme také pěstovat vertikálně.

Základem je pevná konstrukce, kterou vyrobíte například ze dvou kůlů zatlučených do země. Vzdálenost si určíte podle místa, které vám na záhoně zbývá. Oba kůly spojíte latí. Na takto připravený základ opory můžete napnout síť nebo o ni opřít kovovou mřížovinu. Výška konstrukce by měla být maximálně okolo 1,20 m kvůli možným nárazům větru.

Vyvedení porostu mimo záhon

Při pěstování na mřížovině můžete okurkový porost dokonce vyvést mimo záhon. V takovém případě postavte konstrukci mimo záhon, mřížovinu opřete tak, aby se spodní hranou dotýkala okraje záhonu. Položte ji šikmo na opěrnou konstrukci, která bude mřížovinu podpírat. Okurky vysejte nebo vysázejte na okraj záhonu a jejich šlahouny veďte po šikmé mřížovině ven ze záhonu. Tento způsob pěstování je velice úsporný. I na opravdu malé ploše vypěstujete velkou úrodu.

Vychovávání rostlin

Okurky je třeba od začátku vychovávat a navádět na oporu. Zásadní je také důsledné zaštipování spodních výhonů a listů. Důvodem je, aby se mladá rostlina nevysilovala kvůli plodům. Veškerou energii potřebuje na svůj růst. Okurky by navíc ležely na holé půdě, sbíraly byste je ušpiněné. Kolem porostu je nutné, aby proudil vzduch a bylo jednodušší zalévání.

Která metoda je lepší?

Nelze jednoduše doporučit, kterou metodu pěstování máte zvolit. Pěstování na lankách nebo provázcích se hodí spíše do skleníků. Venku by vlivem počasí mohlo dojít ke zborcení rostlin okurek. Venkovní pěstování vyžaduje pevnější oporu, nejlépe mřížovinu nebo sítě.

Proč pěstovat vertikálně

Okurkový porost bývá hustý a špatně průchodný. Někdy je těžké objevit pod listy plody, které jsou navíc špinavé od zeminy. Při vertikálním pěstování máte nejen větší přehled o úrodě, kterou snadněji posbíráte, ale i o kondici celé rostliny. Můžete lépe vyštipovat přebytečné šlahouny, anebo provzdušňovat porost odstraněním listů.

Dalším argumentem je prevence před plísňovým onemocněním. Pokud se rostliny plazí po vlhké zemi, proud vzduchu se mezi listy nedostane. Riziko napadení plísněmi je proto velké.

Pěstování okurek vertikálně vám zjednoduší i zalévání. Voda se dostává rovnou ke kořenům, ne na listy, čímž opět účinně snižujete výskyt plísní.

Na co si dát pozor

Okurky mají mělké kořeny. Odkrytím porostu, který vedete vzhůru, se okolní půda rychleji vysušuje. Buďte pozorní k nárokům okurek na vláhu. Vhodné je i mulčování kořenů, aby se nevysušovaly.

Související články

Zdroje informací: www.zahradkarskaporadna.cz, www.culinabotanica.cz, www.youtube.com, www.youtube.com