V Čechách se okurky pěstují už od nepaměti. Původně se používaly jako lék proti moru. Až v 17. století se z nich začaly připravovat teplé i studené pokrmy. Jedním z nich je třeba slavná znojemská pečeně s nakládanými okurkami. Dnes je tahle zelenina běžnou součástí českého jídelníčku. Má spoustu vitaminů, minerálů a třeba v parném létě působí jako životabudič.

Stačí si dopřát okurkovou limonádu, okurkový salát (nebo chcete-li řecké tzatziki) a hned vás to postaví na nohy. Navíc tahle zelenina je nízkokalorická, takže si ji můžete užít, i když držíte dietu.

Nápad, který se vyplatí

Kupované okurky jsou fajn, ale nikdy nechutnají tak, jako ty domácí. Proto si spousta majitelů zahrádek tuhle zeleninu pěstuje sama. Nejoblíbenější odrůdou jsou nakládačky nebo salátové okurky (takzvané hadovky). Bohužel dost pěstitelů si stěžuje, že jim bohatou sklizeň narušuje plíseň. Proto se v poslední době stalo moderní pěstovat okurky vertikálním způsobem – na síti. O co jde? Tvůrci téhle metody využili popínavost okurky a místo toho, aby ji nechali plazit se po zemi (a vystavovali ji tak různým škůdcům a plísním), zavěsili ji na pevnou opěrnou konstrukci s nataženou sítí. Díky tomu ušetřili na zahradě spoustu místa a úroda byla čistší, bez plísní a přehlednější.

Chyťte úrodu do sítí

Chcete vyzkoušet tenhle způsob pěstování ? Pak si připravte dřevěné kůly nebo železné tyče o rozměru 2 metrů. Zatlučte je do země zhruba 2 – 3 metry od sebe. Na vrcholy kůlu ukotvěte nosný drát, který na konci každé řady pořádně vypněte. Na něj pak zavěste síť. Podpůrných sítí na popínavou zeleninu je na trhu víc. Podle zkušených pěstitelů je lepší použít ty se čtvercovými oky o rozměru 15 x 15 cm. Jednotlivé sítě rozmístěte ve vzdálenosti 1 – 1,5 metru od sebe. Díky tomu budete mít lepší přístup k ošetřování a sklízení zeleniny.

Aby okurka rostla k nebi

Okurka není sama o sobě takový šplhoun jako třeba fazole. Proto jí zpočátku musíte trochu pomoci. Jak na to? Hlavní vrchol okurky a případně i její postranní výhonky naviňte do ok, aby rostlinka získala v síti oporu. Sazenice se časem chytne a bude si růst po svém. Na pěstování v síti se doporučuje zejména okurka zvaná Charlotte F1. Patří mezi střapečkové odrůdy, které plodí za každým listem 3 – 5 malých bradavičnatých okurek. Nakládačky jsou odolné vůči okurkové plísni a navíc se hodí na přípravu rychlokvašek nebo naložení do sladkokyselého nálevu.

Čím zalévat a hnojit

Aby okurka dobře plodila, je potřeba jí k tomu dát ty nejlepší podmínky. Jednak je to vlhčí půda, ale také hnojivo, které dodá rostlince výživu. Vyrobit si ho můžete sami, například z kvasinek. V litru teplé vody rozmíchejte 100 g čerstvého droždí a nechte ho do druhého dne kvasit. Výslednou směs zřeďte 4 litry vody a používejte jako zálivku. Uvidíte, že okurky začnou růst (a rodit) jako posedlé. Na klasickou zálivku používejte výhradně vlažnou vodu. Příliš chladný proud by způsobil okurce teplotní šok a mohla by i zajít.


Zdroje: www.cestakbydleni.cz, www.zahradkaruvrok.cz, www.zahradkarskaporadna.cz, www.magazeen.cz,

www.adbz.cz