Nejčastěji je vídáme v zahradách a parcích jako výrazné, solitérně či ve skupinkách rostoucí keře. Můžeme je však pěstovat i ve stromkové formě s pečlivě tvarovanou korunkou, nebo jako atraktivní kvetoucí živý plot.

Bohatý rod Syringa

Původní domovinou šeříků obecných je jihovýchodní Asie a jihovýchodní Evropa (od Řecka, přes Malou Asii až po západní Ukrajinu). Dnes je známo kolem 40 botanických druhů a 800 kultivarů těchto keřů.

U nás je nejznámější a nejrozšířenější šeřík obecný (Syringa vulgaris) a jeho odrůdy, kvetoucí různobarevnými, jednoduchými i plnými květy. Šeříky z rodu Syringa jsou opadavé keře až stromy dorůstající podle druhu či kultivaru do výšky od několika desítek centimetrů po několik metrů. Větve mají dlouhé, kůra na mladých výhonech je nejprve tmavozelená, později šedohnědá. Listy jsou vstřícné, většinou celokrajné. Na šeřících jsou ovšem nejatraktivnější květy, uspořádané v latovitých květenstvích dlouhých až 20 cm. Mohou být jednoduché i plné a mít barvu od bílé, přes krémovou, různé odstíny žluté, růžovou, červenou až po temně fialovou. Nakvétají v dubnu až červnu a rozkvétají postupně.

Šeříky jsou nenáročné dřeviny

Šeříky jsou poměrně odolné a nenáročné rostliny, j eproto škoda jejich darů na zahradě nevyužít.

  • Nejlépe šeříky rostou a nakvétají na slunném stanovišti (uspokojivě se jim však daří i v polostínu).
  • Půda mají nejraději vápenitou až neutrální, výživnou a dobře propustnou půdou.
  • Snesou bez újmy i delší období sucha, při násadě poupat a v době květu je však pro šeříky důležitý dostatek vody. Přiměřená, pravidelná zálivka zlepšuje celkový růst rostlin a udrží květenství déle v dobrém stavu. Zemina by měla být v době květu stále mírně vlhká, nikoliv trvale přemokřená, na to jsou šeříky citlivé.

Jak šeříky prořezávat?

Pro dobré rozvětvení keřů a vyšší násadu květů je důležitý pravidelný řez. Šeříky dobře obrážejí a na nových výhonech bohatě nakvétají. Pokud potřebujeme staré rostliny zmladit nebo celkově radikálně zmenšit, nemusíme se toho obávat. Šeříky dobře snášejí i hluboký řez, rostlina snadno zregeneruje ze spících oček. Nejvhodnější dobou pro takovýto zásah je období těsně po odkvětu.

  • Pokud pěstujeme šeříky jako keř, vyřežeme všechny staré silné větve, ponecháme pouze jedno až dvouleté výhony a ty zakrátíme podle potřeby.
  • U stromkových forem odstraníme všechny proschlé a poškozené větve a ostatní seřízneme na délku asi 20–30 cm. Nové výhony začnou vyrůstat po několika dnech.

Hluboký zmlazovací řez vede také k tvorbě nových výhonů od kořenů. U stromkových forem tyto výhony ihned po vyrašení odstraňujeme. U keřových forem to může být naopak žádoucí. Vynikající schopnosti regenerace po zmlazení a hojné tvorby kořenových výmladků můžeme plně využít i při pěstování živých plotů z šeříků, které v době květu vypadají opravdu nádherně.

Největší sbírka v republice

Největší sbírku šeříků v naší republice a zároveň i jednu z největších sbírek v Evropě v současnosti najdeme v Dendrologické zahradě v Průhonicích u Prahy. Zájemci zde mohou během dubna až června obdivovat 38 botanických druhů a jejich vzájemných kříženců ve 302 odrůdách. Tato jedinečná kolekce vznikla za podpory Ing. Václava Jabůrka, dlouholetého, zkušeného pěstitele, který se pěstováním šeříků zabývá již od roku 1964 a spolupracuje s mnoha významnými botanickými zahradami po celém světě. Podstatnou část své unikátní sbírky, která zahrnovala kolem 23 botanických druhů a přes 300 kultivarů a kříženců, daroval průhonické zahradě v letech 1988 až 2006 a dodnes se zahradou při péči o sbírku a její rozšiřování spolupracuje a svými neocenitelnými radami a zkušenostmi přispívá i k popularizaci šeříků mezi širokou odbornou i laickou veřejností.