Latinské Apium graveolens znamená vlastně celer vonný. Však se také jedná o jednu z nejaromatičtějších zelenin. Název celer, pocházející z německého Zeller, se u nás ujal až ve druhé polovině 19. století. Dříve byl nazýván opichem.

Celer je zeleninou, který by na zahrádce neměla chybět. Jeho význam v kuchyni i pro naše zdraví je obrovský. Navíc si můžeme vybrat z více variet - například čerstvé listy řapíkatého celeru v každém obchodě nekoupíme. Kromě toho vlastní a čertsvě sklizené jsou vždy nejlepší! Na výsadbu sazenic je ještě čas, ale na přípravu záhonu pro ně je právě ta nejvhodnější doba.

Zdraví a síla z celeru

Celerová nať i dužnina bulev obsahují mnoho důležitých látek, jako jsou bílkoviny, vitaminy B1, B2, PP, významné množství vitaminu C, i řadu minerálních látek. Najdeme zde také silice s obsahem apiolu, a myristicinu, flavonoidy a další léčivé látky, díky nimž se celer uplatňuje i v čajích s močopudnými účinky, podporuje rovněž trávení a tiší bolesti.

Spolu s petrželí má celer pověst afrodisiaka, především mužského – za tuto schopnost vděčí patrně obsahu aminokyselině asparaginu. Ženy jej mají zase v oblibě při dietě, neboť tělu dodá mnoho důležitých látek, ale minimum kalorií.

Fakta o celeru

Obsah vitaminu C: 80mg/100g (pomeranč má pouze 50mg/100g)
Výsev: Pro předpěstování sazenic se semena vysévají již v lednu.
Pěstování: Výhodné je koupit sazenice, které se vysazují koncem května. Zálivka: Žíznivý celer vyžaduje vydatnou zálivku.
Hnojení: Sílu k růstu celeru spolehlivě dodá chlévský hnůj. Variety: Vyšlechtěn je celer bulvový, celer naťový a celer řapíkatý.

Bulvový celer

Pěstujeme jej z předpěstovaných sazenic. Je teplomilný, s vysokými nároky na živiny i častou zálivku. Na rozdíl od petržele a pastináku vyžaduje vydatné hnojení, nejlépe chlévským hnojem či kompostem. Řada pěstitelů doporučuje i časté přihnojení průmyslovými hnojivy během vegetace.

  • Dostatečně silné sazenice vysazujeme na připravené záhony raději až po zmrzlících (jsou choulostivé na chlad) ve sponu 30x40 cm.
  • Po celou vegetační dobu celer vyžaduje bohatou zálivku, ne však přemokření.
  • Bohatou úrodu zajistí přihnojení ledkem amonným s vápencem (100 g/m2) nebo ředěnou močůvkou v poměru 1:8 každých čtrnáct dní.
  • Bulvy budou dostatečně velké přibližně za 200 dní od vysazení.
  • Sklízíme před příchodem mrazíků - listy odkroutíme, můžeme je usušit, kořeny zakrátíme a bulvy pak uskladníme jako jinou kořenovou zeleninu.

Krásných velkých bulv docílíme i průběžnou péčí: odstraněním zvadlých spodních listů a odříznutím kořínků, které z bulvy vyrlůstají nad povrchem půdy.Rostliny bývají často napadány houbovou nemocí tzv. septoriózou listů. Proto je proti ní preventivně ošetřujeme. V druhé polovině června je vhodnou prevencí Kuprikol nebo Champion v koncentraci 0,7 %. Pozor, na záhony, kde se tato choroba vyskytla, je možno celer vysadit až po čtyřech letech.

Tip pro trpělivé: Pokud si chceme předpěstovat vlastní sazenice, drobná semena vyséváme do misek již v lednu, neboť klíčí delší dobu. Po rozvinutí děložních lístků rostlinky poprvé přepichujeme do truhlíků - nejprve na vzdálenost 3 cm, při druhém přepichování pak 8 cm. Vždy mírně zakrátíme kořínky, aby se vyvinula bohatá kořenová soustava.

celer
info

celer

Naťový celer

Zelená nať má jemnější chuť nežli bulvy, přičemž obsahuje ještě více vitamínů a minerálních látek. Poslouží jako zelenina i koření zároveň. Naťový celer pěstujeme podobně jako bulvový, ale jeho nároky na výživu jsou menší, snese i záhony 2. trati.

  • Nať sklízíme během vegetace, používáme ji čerstvou i sušenou.
  • Při příchodu mrazíků rostlinu naposledy seřízneme asi na 3 cm.
  • Pod přikrývkou slámy či chvojí za obvykle bez problémů přezimuje a brzy na jaře obrazí.
  • Vyryté rostliny můžeme i rychlit v kořenáčích.

Řapíkatý celer

řapíkatý celer
info

řapíkatý celer

Tato varieta celeru je oblíbená v zemích západní a jižní Evropy i v Americe, kde nepěstují celer bulvový. Užitkovou částí jsou široké, křehké, dužnaté řapíky listů velmi jemné a zajímavé chuti a vůně. Lépe se mu daří v teplejším klimatu, na výživu je stejně náročný jako celer bulvový.

  • Předpěstované sazenice vysazujeme koncem května ve sponu 50x50 cm.
  • Sklízíme dobře vyvinuté listy, čepele listů odřezáváme (neodtrháváme je), konzumní částí jsou jen řapíky.
  • Dříve se pěstovaly odrůdy, které bylo nutno před konzumací vybělit, současné odrůdy jsou tzv. samobělicí.

Pro Receptář Bohumír Muchka, foto archiv