Orchideje se z tropických oblastí do Evropy dostaly při zámořských výpravách v 17. a 18. století. Stávaly se součástí botanických zahrad a soukromých sbírek milovníků květin, ale dlouho v nich nevydržely a po krátké době hynuly. Chyběly totiž informace, jak se o ně starat, a tak je zahradníci pěstovali stejně jako ostatní pokojovky v normálním substrátu a ve vytápěném nevětraném skleníku. To si epifytické orchideje nenechaly líbit. S každou další rostlinou se však zahradníci dostávali blíž a blíž ke správnému pěstování, orchideje začali sázet do lehčích substrátů a ve sklenících jim zajišťovali oběh vzduchu.

Orchideje ze zkumavky

Zkušenosti přibývaly nejen v oblasti pěstování, ale i množení. Zjistilo se, že semena klíčí nejlépe v přítomnosti symbiotických hub. To už byl jen krůček od toho, aby se orchideje pěstovaly v laboratorních podmínkách, kde lze do umělé půdy, ze které čerpají živiny, přidávat různé látky, například vitaminy, cukry nebo hormony, a to tak, aby měly rostliny nejlepší podmínky pro vývoj. Dnes se orchideje množí zásadně z takzvaných in vitro kultur. Malé rostliny se rozmnožují a několik prvních týdnů pěstují v plastových nádobách, v nichž je na dně speciální médium. Do substrátu a průhledného květináče se přesazují až větší rostliny.

Zálivka má přísná pravidla

Abychom se mohli z překrásných exoticky vyhlížejících květů radovat co nejdéle, musíme pro to něco udělat: především orchideje pěstujeme ve vhodných nádobách, dbáme na správné množství zálivky, dostatek světla a potřebnou teplotu. Zaléváme je měkkou vodou, tedy destilovanou nebo dešťovou. Vodu z vodovodu necháme den odstát, abychom ji aspoň částečně zbavili solí a měla pokojovou teplotu. Rozhodně bychom je neměli přelévat, tím bychom omezili přístup kyslíku ke kořenům a rostliny by chřadly. Přebytečnou vodu z misky proto vždy vylejeme, nebo můžeme květináč na 15–30 minut ponořit do vody, a pak ji nechat okapat.

Ideální nádoba pro začátečníky

Mnozí z nás určitě zvažovali, zda orchideje pěstovat v barevném květináči, nebo pouze v plastové nádobě. Pro začínající pěstitele je jednodušší mít průhlednou nádobu, neboť pak snadno poznají, kdy je rostlina přelitá. Pokud se rozhodneme pro keramické květináče, zvolíme ty s užším dnem – kořeny budou mít prostor, aby kolem nich proudil vzduch, čímž se sníží riziko přelití.

Škodí nedostatek světla, nízká teplota i průvan

Orchidejí je celá řada a liší se nejen velikostí nebo počtem, barvou a tvarem květů, ale také nároky na teplotu. Většině druhů, které se prodávají v květinářstvích, vyhovuje asi 20 °C. Proto jsou také oblíbenou dekorací v kancelářích a bytech. Teplomilné druhy jako Phalaenopsis mají nároky na teploty vyšší, optimálně potřebují více než 25 °C a při méně než 15 °C jim dokonce začnou zahnívat kořeny.

Pokud rostlinám dopřejeme dostatek světla, odvděčí se výstavními květy. Protože pocházejí ze slunných tropů, musíme jim i v našich podmínkách nabídnout 12–14 hodin světla. Vhodné je proto umístit květináč na parapet u jižního nebo východního okna. Pokud je pěstujeme v temném bytě nebo v kanceláři, měli bychom zvážit umělé osvětlení. Musíme ale dávat pozor, aby nestály v průvanu.

Nezapomeňte na správné přihnojování

Orchideje bohatě pokvetou při správném přihnojování. Ideální je speciální hnojivo pro orchideje, ale lze použít i běžné hnojivo na pokojové květiny. Na jaře a v létě hnojíme dvakrát měsíčně, v zimě postačí jen jednou za měsíc.