Některé druhy orobince známe i z mělčin a břehů přírodních vod. Díky hnědě zbarveným, nápadným šišticovitým květenstvím se rostlinám lidově říká doutníky. Orobince jsou víceleté byliny středního až velkého vzrůstu (60–500 cm), jejich stonky připomínají stonky trav či „kmínky“ bambusů.
Orobince jsou rozšířené po celém světě a některé druhy (např. T. laxmanii) rostou na mělčinách a březích nejen sladkých, ale také poloslaných (brakických) vod.
Jak zrají doutníky
Květenství orobince jsou oboupohlavná, složená ze dvou nad sebou uspořádaných válcovitých palic. Rostliny kvetou podle druhu v květnu až srpnu. Horní palice nese květy samčí, brzy po odkvětu opadává a zůstává po ní jen „anténka“, pod níž je dolní samičí květenství, tvořící typické „doutníky“. Ty se po dozrání rozpadají a uvolňují ochmýřená semena, která vítr roznese do okolí. Listy jsou dlouhé (často delší než květní stonky), úzké a ploché.
orobinec širokolistý
Výsadba
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Rákosí je nejlepší vysazovat na jaře na podmáčené břehy nebo do vody (podle druhu) do hloubek většinou kolem 30–80 cm do hlinitopísčitého substrátu.
Abychom v zahradních jezírkách omezili bujný růst, sázíme orobince do velkých umělohmotných nádob, které zabrání prorůstání oddenků do okolí. Jinou možnosti je soustavně regulovat jejich růst a nežádoucí výmladky včas odstraňovat.
- Rozmnožování všech druhů je jednoduché, prostě jen kdykoliv v průběhu vegetace rozdělíme trsy.
- Orobince vytvářejí síť hustě rozvětvených podzemních oddenků, jimiž se rychle šíří do okolí a v přírodě mnohdy vytvářejí na březích a mělčinách husté, neprostupné porosty.
Orobinec je dekorativní i v zimě
Většina u nás běžně pěstovaných orobinců jsou mrazuvzdorné druhy a mohou být venku vysazené celoročně.
Suché stonky na podzim neodřezáváme, i v zimě oživují zamrzlou hladinu jezírka a působí dekorativně, a také udržují v ledu malé větrací otvory, přes které z vody unikají plyny, anebo se dovnitř dostává vzduch. To ocení rybky, které v jezírku chováme.
Oblíbené druhy pro zahradní jezírko
Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia)
Tento orobinec rozšířený téměř po celé Evropě a Asii a také v naší přírodě. Rostliny orobince úzkolistého rostou slaběji, jsou však vyšší než druh sítinovitý (kolem 100–150 cm, výjimečně i přes 250 cm). Je vhodný do větších i menších jezírek, ale nejlépe vynikne vysazený jako solitér. Kvete od července do srpna. ¨
orobinec úzkolistý
Orobinec širolistý (Typha latifolia) je rozšířen v mírném pásmu Evropy a Asie, u nás je to nejběžnější druh orobince. Listy jsou dlouhé 150–300 cm, stonky kolem 150 cm. Pěstování je jednoduché, houževnatá rostlina bujně roste.
Druh je vhodný k vytvoření „ostrůvků“ nebo osazení okrajů větších vodních ploch. Poskytuje také klasické, asi 20 cm dlouhé „doutníky“, které můžeme usušit a použít do dekorací. Kvete v červnu až srpnu.
Orobinec sítinovitý (Typha laxmanii)
Druh je rozšířený převážně v teplejších oblastech Evropy a Asie, ale najdeme ho i u nás.
Stonky i listy má vysoké kolem 80–120 cm, je tedy nižší a hodí se i do menších jezírek nebo do volně postavených větších nádob. Pěstování je bezproblémové, nerozrůstá se tak rychle jako T. latifolia. Kvete od července do září.
zralá plodenství orobince
Rákosí na talíři i v posteli
Oddenky orobinců jsou jedlé a obsahují velké množství výživných látek. Např. oddenky orobince úzkolistého (T. angustifolia) nebo orobince širolistého (T. latifolia) obsahují kolem 11 % proteinů a 20 % škrobu. Ze sušených rozemletých oddenků lze získat mouku nebo škrob, čerstvé oddenky lze připravovat pečené a jejich mladé části slouží jako náhrada chřestu.
V některých zemích používají celé rostliny jako krmivo domácích zvířat. Například v Indii ve velkém množství pěstovaným orobincem sloním (T. elephantina) krmí slony. Je to statná rostlina dorůstající výšky až 5 metrů (u nás roste v bazénech tropických skleníků některých botanických zahrad).
Orobince jsou pěstované i jako užitkové rostliny k různým účelům využití. Například svazky stonků a listů se dříve používaly jako střešní krytina a jejich ochmýřená semena jako vycpávky do matrací. Dnes jsou ze stonků i listů vyrábějí třeba rohože či k pletou tašky a klobouky.
