obrázek z archivu ireceptar.cz

Oskeruše v Čechách a na Moravě: Kde rostou staleté jeřáby?

Oskeruše je nejen málo známý druh ovoce. Jak vypadá a kde roste? Kam se vydat, pokud chcete spatřit obří mnohasetleté exempláře tohoto krásného a přesto málo známého ovocného stromu?

První písemná zmínka o oskeruši na našem území je v Matthioliho herbáři z roku 1544: „Oskeruše je v Itálii známý strom, v Čechách pořídku se nachází a ne všem jest známý. V zahradě Jeho Milosti císařské v Praze několik mladistvých stromků.”
Větší rozšíření již dokládá zpráva velehradského úředníka z roku 1692, který si stěžuje, že od „lidí klášterských“, kteří nesli ovoce na trh do Kroměříže, bylo vybíráno mýto, a to z „puten broskví a oskoruší po 6 krejcarech“. Dříve se běžně oskeruše prodávaly na trzích v Bratislavě.

Hrušně nebo jeřáb?

Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), lidově na Slovácku oskoruša, dobře známý jeřáb obecný příliš nepřipomíná. Při pohledu zdáli na korunu i zblízka na kůru budí spíš dojem hrušně, příslušnost k jeřábům prozradí až listy a pupeny. Je to ovšem jeřáb neobyčejný a proto mu botanici v tomto rodu vyhradili zvláštní sekci. Oskeruše také není možné křížit s žádným jiným jeřábem, což je u tohoto rodu, kde se skoro vše kříží se vším, dosti ojedinělé.
Oskeruše patří do čeledi rostlin růžovitých a je blízce příbuzná jabloním a hrušním.

oskerušeoskerušeAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Mohutný strom dorůstá po letech na volném prostranství 15 metrů, v lese i 20 metrů.
  • Pokud se může koruna volně tvořit, je široce kulovitá, větve jen mírně směřují vzhůru a koruna může dosáhnout šíře až 20 metrů.
  • Mladé stromky mají kůru hladkou, po sedmém roce šupinatou a později brázditou.
  • Pupeny oskeruše jsou lepkavé, 12 až 22 cm dlouhé, střídavé listy jsou lichozpeřené, složené z 13 až 21 úzce eliptických lístků s ostře a hrubě pilovitým okrajem. Listy jsou podobné známému jeřábu ptačímu, ovšem barva na rubu je šedozelená, listy jsou méně špičaté, při rozvíjení měkce plstnaté a nemají načervenalou listovou nervaturu.
    Oskeruše kvete v květnu bílými nenápadnými květy a odkvétá již za 14 dní.

Oskeruše na Moravě a na Slovensku

Na jižním Slovensku se o přirozeném, i když lidmi ovlivněném výskytu jeřábu oskeruše nikdy nepochybovalo. Nyní je zde evidováno 264 plodících stromů. Naproti tomu na jižní Moravě byl dlouho tento krásný strom považován jen za dřevinu lidmi vysazenou. Teprve novější výzkum, který odhalil oskeruše v lesních porostech, vede k názoru, že výskyt je původní. Nejzápadněji rostou oskeruše na Pálavě, pak ve Ždánickém lese, v okolí Hodonína, v Chřibech, Bílých Karpatech a nejdále na severovýchod ve Vizovické vrchovině. V těchto teplomilných doubravách oskeruši provázejí dřeviny, které jsou známy i z jiných míst evropského rozšíření, jako jsou dub pýřitý, dřín obecný či kalina tušalaj.

oskerušeoskerušeAutor: Archiv ireceptar.cz


Naši předci si brzy všimli krásného stromu a při kácení se jej snažili uchránit. Pokud se našly semenáčky, byly pravděpodobně přesazovány do okolí vesnic, vinic i do volné krajiny. Na těchto místech nyní roste na Moravě přibližně stejný počet stromů jako v lesích (tedy kolem 300 vzrostlých oskeruší).

Patrně největší oskeruše (Adamcova oskeruša) v celé střední Evropě roste v Žerotíně u Radějova. Obvod kmene měřený 1,3 m nad zemí je 458 cm, rozložitá koruna je vysoká 11 metrů a široká 18 metrů. Stáří Adamcovy oskeruše se odhaduje na více než 400 let.

Oskeruše v Čechách

Zatímco na jihovýchodní Moravě je oskeruše právem vážená (ve Tvarožné Lhotě má dokonce muzeum a ve Strážnici se každoročně začátkem března koná Svátek oskoruší), v Čechách se o těchto stromech mluví málo. Současný výskyt je soustředěn do Českého středohoří, nyní je známo asi 120 exemplářů různé velikosti i stáří, převládají stromy s hruštičkovitými malvicemi.

  • V okolí Litoměřic a Lovosic objevíte 10 stromů s obvodem kmene větším než 250 cm. Rostou na Knoblošce, Bídnici a Kamýku severozápadně od Litoměřic.
  • Východně od Litoměřic pak v Dolní Řepici, severovýchodně od města je státem chráněná oskeruše v Těchobuzicích.
  • Severozápadně od Litoměřic najdete oskeruše na Kletečné a v Hrušově a také v Kaňkově u Bíliny.

plody oskerušeplody oskerušeAutor: Archiv ireceptar.cz


Co do obvodu kmene nejmohutnější oskeruše v Čechách (390 cm) roste v katastru obce Jenčice, v místní části Košťálov pod stejnojmennou zříceninou hradu jihozápadně od Lovosic. Tato oskeruše ukrytá na okraji lesa ovšem nebyla v nejlepším zdravotním stavu, bylo nutné jí zkrátit větve a strom po omlazovacím zásahu ještě neplodí.
Pokud si chcete prohlédnout opravdu reprezentativní mohutný strom, vydejte se ze železniční stanice Žalhostice po žluté turistické značce na vrch Radobýl a oskeruši po levé ruce určitě neminete. Strom je mezi nižšími keři v dávno opuštěné vinici dobře vidět dokonce i z rychlíku na trati Praha – Lovosice.

Světové rozšíření


Jeřáb oskeruše se vyskytuje zejména v jižní Evropě; částečně výskyt zasahuje do Evropy střední. Na několika lokalitách lze oskeruši najít i v severní Africe a v Turecku. Nejsevernější přirozený výskyt je v Německu u Lipska. Na dovolené ve Středomoří se vám tedy může podařit narazit na právě zrající oskeruše. Zvláštní je, že na žádném místě výskytu oskeruší nenajdete souvislý porost. Oskeruše se vyskytuje roztroušeně ve smíšených doubravách vinorodých krajů. Pohromadě lze nalézt jen skupinku několika stromů.

Akční letáky