Zdroje: abecedazahrady.dama.cz, zahradkaruvrok.cz, www.bytdumzahrada.cz, sazenicka.cz
Kapská kopretina patří do čeledi hvězdnicovitých. Její původ sahá do Jižní Afriky, kde roste buď jako vysoký keř nebo převislá, keřovitá rostlina.
Poznáme ji podle modrofialového středu květu, kolem nějž jsou pravidelně uspořádány lístky. Vzhledem na první pohled připomíná kopretinu, ale v daleko větší barevné paletě – najdeme ji v bílé, žluté až po červenou, fialové a modré. Mezi zahrádkáři se jí říká právě kapská či modrooká kopretina nebo také modroočka. Vyšlechtěné druhy mohou mít i odlišnou barvu středu květů, nejčastěji žlutou.
Kapské kopretiny mají většinou tmavý střed, vyšlechtěné odrůdy ale mohou mít i žlutý
Nenáročná, ale...! Pozor na zimu.
Osteospermum je velmi nenáročná, proto je doporučována i méně zdatným zahradníkům. Já jsem vždycky tvrdila, že mi vše na zahradě, kromě kaktusů, pojde, ať dělám, cokoli. Takže jsem je vloni vyzkoušela. Kopretiny držely celé léto, dokonce skoro až do listopadu. Jen zazimování jsem nezvládla, a zimu nepřežily. Naštěstí jsem se dozvěděla, že jejich zazimování není jednoduché, takže je určitě ještě zkusím.
Jak podpořit kvetení
Kapskou kopretinu pěstujeme vlastně podobně jako muškáty – vsadíme ji tedy do substrátu pro balkónové rostliny, který můžeme vylehčit agroperlitem.
Květy vám nakvetou a plně se otevřou jen na místě s vysokou koncentrací silných slunečních paprsků. Přesto se ale během nejteplejších letních měsíců může stát, že kvetení ustane, zpomalí se. Děje se tak především u starších odrůd, takže jakmile se teplota opět sníží, rostliny znovu plně rozkvetou.
Záruku trvalé násady květů máme při správném zalévání – substrát musí být stále mírně vlhký, a při pravidelném odstraňování odkvetlých květů. Je potřebné se i starat o odkvetlé kvítky, pravidelně je otrhávat, protože právě tak se zajistí dlouhodobá a trvalá násada květů.
Na jejich místě by se totiž záhy začaly tvořit semeníky a tvorba semen by rostlinu zbytečně vysilovala.
Na noc se zavírá
Zajímavostí kapských kopretin je to, že při špatném počasí a v noci se jejich květy uzavírají.
Nejlépe se jim jako letničkám daří na slunném a světlém místě. Kvetly by zřejmě i na místě stinném, ale květy by byly menší a méně barevné.
Ve stínu se naopak květině vůbec nedaří – příliš nekvete a brzy odumírá díky napadení plísněmi, které se objevují při nízkých teplotách a příliš mokrému substrátu. Kapské kopretiny tedy celkově zvládnou spíše sucho než trvalejší přemokření, a tak je třeba je zalévat, až když substrát zčásti vyschne. Logicky tedy rostlině nesvědčí deštivé léto.
V květináči nebo truhlíku
Pokud chcete kapskou kopretinu pěstovat v květináči nebo truhlíku, je lepší lehčí a dobře propustný substrát.
Nemají rády příliš vlhkou půdu, takže je nebezpečné je přelévat (to se stalo právě mně). Jejich kořeny potom uhnijí. Stejně tak ale není možné nechat Osteospermum úplně vyschnout, protože by rostlina velmi rychle uvadla. Takže je třeba hledat zlatou střední cestu.
Pomáhá jí i přihnojování, nejlepší je přidat jej v tekuté či granulovité formě přímo do pravidelné zálivky.
Na záhonu na zahradě
Pokud chcete „kopretinu“ (jak jsem jí říkala já, nevědoucí) pěstovat i na zahradě, není problém vysadit ji přímo do záhonu. I zde je nenáročná na pěstování.
Kapské kopretině se daří na balkóně i na záhonech
Ve své domovině dorůstá neuvěřitelných rozměrů, vytváří přes metr vysoké keře obsypané obřími květy. V našich podmínkách se nejčastěji pěstuje jako nízká letnička, která se hodí do truhlíků, květináčů nebo právě i na okraje záhonků. I zde má ráda slunné a chráněné stanoviště, nejlepší je ji umístit na okno či balkon orientovaný na jih. V polostínu méně kvete.
Na záhoncích kapská kopretina vyžaduje dobře propustnou spíše kyselejší půdu s vyšším obsahem železa.
