Zrající ostružiny

Ostřužina, tmavomodrý poklad: Pomáhá při nachlazení a zpomaluje stárnutí

Ostružina provází obyvatele Evropy odedávna, a už Keltové si všimli jejích blahodárných vlastností. Víte, proč je dobré na zahrádce sezobnout alespoň pár ostružin?

„Ostružina jest všem známa a jest dvojí: větší a menší. Jsou téměř stejné, až na to, že jedna je větší a chlupatější. Rostou všude mezi křovím a porosty, podél cesty a v místech pustých. Větve jsou ze všech stran posázeny tvrdými a bodlavými trny a zavěšují se rády na šaty kolemjdoucích.“

Mattioliho slova z druhé poloviny 16. století popisují ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), který je evropského původu. Podle antické legendy vznikl z krve, kterou prolili bohové v boji s Titány, a jeho rodové jméno Rubus pochází z latinského ruber, krev. Díky Dioskúridovi a Hippokratovi ostružiník získal uplatnění i v medicíně. V Mattioliho době možná opravdu existovaly jen dva druhy, ovšem v polovině 19. století se ostružiník přestěhoval z lesů do zahrad a dnes jich jsou desítky.

Ostružiny jsou chutné a výjimečně zdravé ovoceOstružiny jsou chutné a výjimečně zdravé ovoceAutor: Archiv ireceptar.cz

Ostružina v léčení a magii

Ostružina obsahuje až 8 % významných galotaninů, vitamin C a inosit ze skupiny vitaminů B, kyselinu listovou a cukry, které jsou snadno a rychle přeměnitelné na energii; z minerálů draslík, hořčík a železo. Zajímavý podíl vlákniny je především v pecičkách.
Vyšší obsah přírodních salicylátů předurčuje ostružinu ke snižování horečky, léčbě zánětů a nachlazení, což naši předkové intuitivně využívali v lidové magii. Plody i listí ostružin byly často používány při kouzlech, která měla přivolat bohatství i zdraví. Keltové opakovali při spáleninách zaříkadlo, kterým zároveň vzývali Brigitu, bohyni kovářství, poezie a také lékařství. Potřebovali devět lístků, které předtím namočili v pramenité vodě. Po přiložení každého z nich na postižené místo opakovali:
Tři dámy přišly od východu.
Jedna s ohněm a dvě s mrazem.
Ven s ohněm a dovnitř s mrazem.

V raném křesťanství byl ostružiník uctíván jako jedna z možných rostlin, z níž byla spletena Kristova koruna. Z té doby také existuje rada nejíst jeho černé plody po svátku sv. Michala, který je 11. října, protože ďábel v té době leze zpátky do ostružiníkového keře.

Příznivé účinky na organismus mají plody i listy ostružiníkuPříznivé účinky na organismus mají plody i listy ostružiníkuAutor: Archiv ireceptar.cz

Zázračné flavonoidy

Pro léčebné účely byl donedávna užíván výhradně list, kdežto plod byl považován za vhodný pouze v potravinářství. To se ovšem změnilo, když byly nedávno popsány silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech. Když jsme s MUDr. Josefem Jonášem připravovali knihu o přírodních zdrojích antibiotik, narazili jsme přitom na velice zajímavou informaci, která se týká nádorů, jež v mnoha případech souvisejí s viry nebo bakteriemi. Profesor Gary Stoner z University of Ohio publikoval roku 2002 zprávu o tom, že u krys krmených ostružinami se snížil výskyt nádorů tlustého střeva až o 80 procent.
Zajímavé také je, že zatímco sušením se obsah vitaminu C mírně snižuje, antioxidační účinek flavonoidů zůstává v podstatě zachován.

Ostružiny pomáhají při zánětech a horečce

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Pokud je pěstujeme na zahrádce, měli bychom na konci práce sníst hrst ostružin. Jejich pravidelné užívání zpomaluje stárnutí a odlehčuje metabolickému a cévnímu systému.

Vedle klasických antibiotických indikací, které uvádějí Jiří Janča a Josef Zentrich v Herbáři léčivých rostlin, tedy při průjmech nebo bělotoku, je šťáva z plodů díky krev čistícím vlastnostem vhodná při žloutence typu B a také při horečkách, zánětech v krku, v ústní dutině a nosohltanu. Pozor bychom si ovšem měli dát v případě, pokud jsme alergičtí na acylpyrin. Šťáva nebo plody samotné jsou vynikající pro sportovce a těžce pracující, protože chrání před volnými kyslíkovými radikály.

Čerstvé i mražené stružiny jsou výtečné do koktejlů Čerstvé i mražené stružiny jsou výtečné do koktejlů Autor: Archiv ireceptar.cz

Šťáva a likér z ostružin

Na zimu si můžeme připravit šťávu, na kterou budeme potřebovat 3 kg rozmačkaných ostružin, k nim přidáme litr vody a uvedeme do varu. Pak šťávu propasírujeme přes plátno, smícháme se 2 kg nerafinovaného třtinového cukru, ještě jednou ji krátce svaříme a do šťávy zchladlé na teplotu 50 °C vmícháme balíček přírodního konzervačního prostředku.

Během chřipkového období můžeme preventivně užívat ostružinový likér: 2 litry ostružinové šťávy čtvrt hodiny povaříme s kouskem celé skořice, pěti hřebíčky a 0,5 kg nerafinovaného cukru, scedíme a přidáme litr bílého kubánského rumu.

Akční letáky