Před výsadbou ostružiníku bychom si měli dobře rozmyslet, kam jej umístíme a kolik místa mu chceme věnovat, protože jde skutečně o velmi invazivní rostliny, které by bez pravidelného prořezávání a regulace brzy zaplavily nejen naši, ale také sousedovu zahradu. Kupujeme-li sazeničky těchto keříků, musíme proto počítat s časem, který jim budeme muset v dalších letech věnovat. Ony se nám za naši péči odmění výborným a zdravým ovocem.

Následující video na youtube (kanál Holub, s.r.o.) vám podrobně vysvětlí, jak se do toho pustit:

Zdroj: Youtube

První rok máme volno

Na co by tedy pěstitelé ostružin neměli na podzim rozhodně zapomenout? Právě teď přichází ten pravý čas na zmiňovaný prořez, respektive stříhání ostružiníku. V prvním roce po zasazení máme stále ještě volno, sazenice necháme přezimovat tak, jak je jim to přirozené. Ale v dalších letech už to tak jednoduché nebude. Na pomoc si proto vezměte zahradnické nůžky a hurá do práce – jen ne zase moc rychle a bezmyšlenkovitě.

Čisté ostré nůžky jsou základ

Ještě než se pustíme do úprav ostružiníku, přesvědčíme se, že máme nůžky skutečně ostré a bez rzi, abychom zajistili rovný a čistý řez. Rostliny jsou živé a jako takové samozřejmě mohou trpět následnými problémy. Proto nůžky před prací ještě pro jistotu raději vydesinfikujeme, pokud je to možné.

Začněte starými výhony

Máme vše připraveno a přišel ten pravý čas vypravit se k záhonu. Výhonů, které vyrazily v tomto roce, si nemusíme zatím vůbec všímat, svoji pozornost zaměříme na ty loňské, které by po našem zásahu neměly zůstat na svém místě.

Jde totiž o to, že ostružiník plodí na loňských výhonech a ty jsou tedy po sklizni již takzvaně odplozené. Uvidíte, že tímto zásahem získáte mnohem prosvětlenější keř. Přesto ale naše práce stále ještě není u konce.

Úprava mladých výhonů

Teď přijde čas na zásah na jednoletých výhonech, které můžeme zakrátit jak na výšku, tak ale hlavně na postranních výhonech. Ty mají být po našem zásahu dlouhé maximálně kolem dvaceti centimetrů.  Dosáhneme tím lepšího větvení ostružiníku a také zpevnění celé rostlinky. To se bude hodit i v zimě, kdy keřík lépe odolá nepřízni počasí, případnému silnějšímu větru nebo i sněhové pokrývce.

Nebojte se, neublížíte jim...

Řezu se vůbec nemusíme bát, protože keř potřebuje opravdu hodně světla, které by staré a nevhodné nové výhony dovnitř nepustily. Z celého mnohdy velmi hustého keře tak zůstane přibližně deset výhonů, které můžeme přivázat ke stabilní opoře.

Rozhodně nemá cenu se obávat, že byl řez příliš razantní. Ostružina je, jak už bylo řečeno, rostlina, která se o sebe a svůj růst dokáže velmi dobře postarat. Příští rok na podzim tak budete stát před stejně hustým ostnatým a pichlavým keřem, jaký jste měli na zahradě ještě před několika desítkami minut. Jen budete bohatší o úrodu, ze které bude mít radost celá rodina.

Související články

Zdroje: arborday, southernliving, masterclass