Co udělat s ostružinami, které jsou schopny rychle a nekontrolovatelně zaplavovat i rozsáhlé pozemky? První problém je v jejich rychlém množení, a tak musíme počítat s pravidelnou redukcí výhonů. Tady je dobré se řídit pravidlem, že je nutné odstraňovat takzvaně odplozené, tedy starší výhony a ponechávat jen ty mladé, které je navíc potřeba ještě zakrátit. Další skutečností, s níž je potřeba počítat, je fakt, že ostružiny mají sklony k polehání, a v takovém spletitém a ostnatém porostu bychom se už jen velmi těžko dokázali zorientovat. Bude to tedy chtít prevenci.
Podrobněji o vyvazování ostružin informuje video na youtubovém kanálu Zahrada ve městě:
Trocha práce je potřeba
Ostružiny, stejně jako i další podobné rostliny, můžeme s úspěchem vyvazovat. Budeme k tomu potřebovat pevnou konstrukci a trochu šikovnosti, ale čas, který této práci věnujeme, se opravdu vyplatí.
Pokud se někomu nechce investovat čas nebo peníze do výroby či koupě speciální konstrukce, je možné ostružiny vyvazovat i k obyčejnému plotu, pokud je sám o sobě dostatečně pevný a dobře ukotvený v zemi. S takovou variantou je ale nutné počítat už při výsadbě keříků. Pak je tady samozřejmě varianta další…
Konstrukce musí být pevná
Jak by měla vypadat konstrukce k vyvazování ostružin? Žádný konkrétní popis hledat nemusíme, ale jedno bychom si měli pamatovat. Žádná velká provizoria raději nepoužívejme, ostružiny by chatrnou konstrukci brzy zlikvidovaly.
Je tedy potřeba dbát alespoň na to, aby její základ byl dostatečně pevný, silný a dobře zajištěný proti pádu. Mohou to být třeba dvě kovové tyče nebo dřevěné kůly dostatečné síly, uložené přiměřeně hluboko v zemi tak, aby nešly snadno vyvrátit.
Malinám i ostružinám pravidelně stříhejte přerostlé větve.
Nepodceňujte ostružiny
Výšku budeme potřebovat minimálně jeden a půl metru, nižší je zbytečné pořizovat. Pak už je to jednoduché. Mezi těmito tyčemi budeme ve vzdálenosti přibližně třiceti centimetrů natahovat vodorovné opory, které mohou být z drátu, pevného (raději umělého) provazu nebo třeba ze silnějších latěk, které unesou zátěž ostružin. Jakmile takto „vypleteme“ základní části konstrukce, máme hotovo a jdeme na samotné vyvazování.
Jak na samotné vyvazování?
Základem je vybrat hlavní výhon, který začneme vyvazovat k vodorovné konstrukci (v případě využití plotu je zkrátka přivazujeme v místech, která se k tomu hodí, musíme se přizpůsobit stávající situaci).
Pravidlem by přitom mělo být, že budou ostružiny přivázané vždy po přibližně třiceti centimetrech. Když dojdeme až na samý vršek konstrukce, ohneme výhon tak, aby se “plazil” po její vrchní vodorovné části. Když je toto hotovo, můžeme přikročit k vyvazování postranních větví. Jeden výhon po druhém takto uvážeme, ale pozor – jak dobře víme, jde o ostnaté keře, které bychom bez rukavic neměli ani navštěvovat.
Samy o sebe se nepostarají
Bez pravidelné péče se ostružiny skutečně neobejdou, chceme-li si v jejich pěstování zachovat řád a pořádek. A tak je skutečně potřeba důsledně dbát jak na řez, tak i vyvazování, díky kterému budeme mít jednoznačný přehled jak o nových výhonech, tak i o těch starých, které by nám úrodu již nepřinášely a bude tedy jednoznačně potřeba je odstranit.
Hodně štěstí při pěstování ostružin a bohatou úrodu!
Související články
Zdroje: www.rodinnezahrady.cz, www.dumazahrada.cz, www.zahradaapriroda.cz
