Otužováním rozumíme postupné navykání rostlin na venkovní podmínky. Důležité je především u mladých, nově koupených jedinců. Potřebujeme mít jistotu, že přechod na venkovní prostředí z teplejšího a chráněného prostředí zvládnou bez problémů.

Změně prostředí uzpůsobte i zálivku

Přivykání na chladnější prostředí provádíme postupnou úpravou vegetační teploty například tak, že rostliny přeneseme z teplého prostředí do místnosti, kde je teplota jen o pár stupňů nižší. Zelená vegetace se s tím bez problémů dokáže srovnat a uzpůsobí tomu i svůj metabolismus. Měli bychom tedy myslet i na zálivku, kterou zmírníme. V chladnějším prostranství rostliny sníží svoje nároky na vláhu a pokud vydatně zalijeme, můžeme způsobit problém, který může skončit hnilobou kořenů a úhynem sazenic.

S aklimatizací přivykáme rostliny i na plné slunce. A to tak, že z polostínu přeneseme rostliny do světlejšího prostředí, následně by rostliny přechod na plné slunce měly zvládnout. Skokové přenesení z polostínu znamená zvýšení rizika popálení listů. Teplotě prostředí by se měla podobat i teplota zálivky, příliš studená voda způsobí zbrždění růstu.

Jak otužovat jednotlivé druhy?

Pelargonie, jinak velmi odolné rostliny, snesou i krátkodobě, například přes noc, teplotu kolem 5 °C. Klasickým, původním vzpřímeným kultivarům, nevadí pokles teploty až k nule. Toto ale snesou jen silné a vzrostlé kusy s bohatým květenstvím, které znamená dostatek živin a tedy i odolnosti. Mladé exempláře takto nízkým teplotám raději nevystavujeme. Kromě toho, že rostliny vystavíme prudkému teplotnímu šoku, mohou začít churavět a v sezoně budou špatně prospívat. Poslední mrazíky na přelomu dubna a května je spolehlivě zničí. Po vysazení do truhlíků a květináčů je nejprve ponecháme v místnosti s rozptýleným světlem, poté je přeneseme na místo světlejší s nižší teplotou a teprve poté je umístíme ven. Po výsadbě trvá zhruba tři týdny, než mladé rostlinky zesílí.

Petunie a sufinie pěstujeme většinou jako jednoletky. Avšak i těm dopřáváme aklimatizaci vzhledem k přechodu z vyhřátých skleníků do venkovního prostředí. Mezistupeň v podobě okenního parapetu či zimní zahrady jim velmi prospěje. Tyto rostliny se na mráz nesmí v žádném případě dostat, znamenalo by to jejich konec. Stejně přistupujeme i k mladým fuchsiím, které jsou předpěstovávány ve vytápěných sklenících.

Citrusy jako balkonovky

Mnoho z nás pěstuje citrusy v domácích podmínkách. Ty musíme otužovat velmi pozvolna, neboť rychlá změna prostředí jim nesvědčí. Prudká změna teploty u nich znamená nevratnou ztrátu listů a úhyn. Podobně to je i v případě prudkého šoku v rámci změny světelných podmínek. Velmi opatrní jsme i u dospělých exemplářů, které jsou o něco odolnější, ale šok ze změny prostředí jim škodí. Správně provedená příprava k letnění má blahodárný vliv na jejich kondici a pozdější nasazení květů.