OVOCNÁ ZAHRADA

Maliny nesmějí chybět

Maliník můžeme na jednom místě pěstovat 8–10 let. Vysadit ho můžeme i do polostínu, ale tam méně kvete a plodí. Ideální pro něj je teplá, slunečná a závětrná poloha, a také dostatek vláhy, hlavně v době, kdy nasazuje plody.

DOKONČUJEME JARNÍ ŘEZ, proto pravidelně sledujeme konce větviček jádrovin a peckovin, u nichž musíme udělat řez hned na počátku rašení. Meruňky a broskvoně prořežeme až ve fázi růžového poupěte, nejpozději však počátkem květu. U jádrovin, ale i ostatních, zejména starších ovocných stromů redukujeme nadměrnou násadu květních pupenů. Bude–li jich očividně tolik, že by budoucí úroda nebyla pro stromy únosná, prořežeme plodonosný obrost nebo probereme květy.

„Kdy se dělá jarní postřik proti květopasu jabloňovému?“

ODPOVĚĎ: Stříkat nejen proti němu, ale i proti dalším přezimujícím škůdcům je nejlépe ve fázi myšího ouška. K osvědčeným přípravkům patří třeba Biool a vhodné smáčedlo. Tento přípravek však nepoužívejte v době přechodných mrazíků, protože olejový povlak zvyšuje nebezpečí poškození dřeva mrazem. Optimální teplota je okolo 15 °C, ale lze jej úspěšně aplikovat až do 7 °C. Nečekejte však na nejvhodnější počasí, postřik je třeba provést nejpozději ve fázi zeleného poupěte.

MĚSÍČNÍ JAHODY PLODÍ až do mrazů, takže pokud je vysejeme v dubnu, přinesou první úrodu ještě letos. Vyséváme je do keramické misky, na jejíž dno dáme vrstvu keramzitu nebo štěrku jako drenáž. Pak přidáme výsevní substrát a na něj vrstvu agroperlitu vysokou asi 1 cm. Důkladně zalijeme, na vlhký agroperlit pak vysejeme semena. Jsou drobná, tmavá a na bílém perlitu tedy dobře vidět. Vše zakryjeme sklem nebo igelitem a necháme klíčit. Nejvhodnější je teplota kolem 18 °C, semena vyklíčí za 10 až 14 dní.

POKUD HROZÍ JARNÍ MRAZÍKY, alespoň částečně ochráníme jahodníky, ale i jiné citlivé plodiny tak, že je zakryjeme bílou netkanou textilií, již na nich ponecháme až do doby, kdy se oteplí. Ovocné stromy chráníme lehkým postřikem. Voda ulpí na květech a letorostech, tím utvoří ochranný velmi účinný film a květy tak budou alespoň krátkodobě ochráněny před zmrznutím. Další metodou je zadýmování, díky němuž se zvýší teplota až o 3 °C.

CHRÁNÍME OŘEŠÁKY proti hnědnutí listů (antraknóze) a bakteriální skvrnitosti (Xanthomonas juglandis). Obě onemocnění se projevují hnědými ohraničenými skvrnami na listech. Při silném napadení se i deformují a opadávají plody. Proti chorobám lze zasáhnout přípravky Champion 50 WP a Kuprikol 50, první ošetření se provádí těsně před květem a podle potřeby se 2–3x opakuje v intervalu 7–14 dní.

ZELENINOVÁ ZAHRADA

SKLENÍKY I PAŘENIŠTĚ DOSTATEČNĚ VĚTRÁME, aby se uvnitř netvořila plíseň. Využijeme k tomu teplého počasí, ochlazování uvnitř nebude tak prudké. Pokud je chladno, větráme méně, ale častěji. Se zaléváním je tomu opačně. Zaléváme důkladně, ale vždy jednou za delší dobu. Jestliže nejsou abnormálně teplé dny, postačí zalít jednou za 5 až 8 dní. Vybereme si k tomu slunečný den, začneme už v dopoledních hodinách, aby zelenina do večera oschla. Vzrostlejší hlávkový salát se snažíme zbytečně nekropit, zaléváme raději mezi řádky, aby listy zůstaly suché.

Návnadové prkénko

Mladí plži se začínají líhnout, jakmile se oteplí. Jestliže proti nim včas nezakročíme, značnou část jarní zeleniny budeme muset odepsat. V prvních dnech jsou sotva viditelní, a tak je nelze dost dobře sesbírat. Můžeme však přes záhony mezi řádky položit několik prken a každé ráno je otočit. Pokud se na zahrádce slimáci vyskytují, určitě je tam najdeme. Pro vyšší efekt lze pod prkna naklást zbytky zeleniny z kuchyňského odpadu a přisypat vhodné návnadové granule proti plžům.

PĚSTOVÁNÍ Z CIBULOVÉ SAZEČKY je u nás velmi oblíbené. Na trhu je k dostání poměrně rozmanitý sortiment kvalitních odrůd našich i z dovozu. K této technologii pěstování jsou vhodné zejména odrůdy Všetana, Štutgartská, Karmen a Centurion F1. Nejkvalitnější sazečka mívá v průměru 4–10 mm, vhodná je i o průměru 10– 15 mm, musíme jí však mít víc. Sazečka o průměru nad 20 mm přináší riziko, že bude vybíhat do květu, a používá se spíše pro vypěstování natě. Sazečka se vysazuje koncem března a v dubnu do sponu 10x25–30 cm mělce tak, aby konce cibulek vyčnívaly nad povrch půdy. V lehkých půdách můžeme vysazovat o něco hlouběji.

PETRŽEL VYSÉVÁME už na přelomu února a března, protože dlouho klíčí. Začneme ihned, jakmile ze záhonu zmizí sněhová přikrývka.

PŘI DÉLETRVAJÍCÍM SLUNEČNÍM POČASÍ odstraníme z kompostu přikrývku a současně jej podle potřeby přeházíme, popřípadě přidáme vápenec nebo kostní moučku. Nevyzrálý kompost zapravíme do půdy nejméně dva týdny před osázením, vyzrálý prakticky kdykoliv. Kompost můžeme přihodit jak na záhony se zeleninou, tak ke kořenům ovocných i okrasných dřevin.

Zdroj: Časopis Receptář