I když se to na první pohled může zdát opravdu podivné, právě docela obyčejné pivo, které je v Česku snad v každé domácnosti, pomůže paprikám ke zdravému růstu, síle a také k neobyčejně bohaté úrodě. Jak je to možné? Jednoduše: pivo, jak dobře víme, kromě alkoholu obsahuje také spoustu živin, které rostlinám prospívají. Pojďme si tedy doma jednoduše vyrobit pivní hnojivo a hurá na zahradu za paprikami.
Chcete se dozvědět o letním hnojení zeleniny ještě více? Podívejte se na následující video:
Jednoduché hnojivo
K výrobě tohoto alkoholického hnojiva nebudeme potřebovat nic jiného než právě pivo a vodu, a to v poměru 1:10 - tedy jeden litr piva na deset litrů vody. Paprikám je přitom jedno, jestli půjde o pivo plzeňské nebo o lahev toho nejlevnějšího, jaké najdete v nejbližším supermarketu. Nejde o chuť, ale o fosfor, draslík, dusík, vitamín B a také kvasinky a cukry. Ty jsou v každém pivu, takže není nutné příliš vybírat. Papriky budou vděčné v každém případě.
Jak zalévat pivním hnojivem
Takto obohacenou vodou bychom rozhodně neměli papriky zalévat konví s kropítkem. To je ostatně metoda zakázaná i v případě běžné zálivky, abychom zabránili poškození listů. Ke kořenům každé rostliny by mělo přijít přibližně půl litru pivního hnojiva jednou za tři týdny až za měsíc. Živiny, které tak paprikám dodáme, udělají doslova divy. Zahrádkáři, kteří tuto metodu vyzkoušeli, se nestačili divit, kolik plodů rostliny nasadily a také “odchovaly” až k neobvykle bohaté sklizni.
Je načase začít přemýšlet, co uděláme s úrodou paprik
Nejen pro papriky
Pivní hnojivo navíc můžeme použít také na podporu růstu a tvorby plodů i u dalších druhů zeleniny. Podobně jako zmiňované papriky budou na trochu toho typicky českého nápoje reagovat také rajčata nebo okurky. Alkoholu se přitom nemusíme bát, při tak silném naředění rostlinkám žádná újma nehrozí. A neuškodí ani pokojovkám nebo třeba růžím, které bychom chtěli povzbudit k bujnějšímu růstu a dopřát jim tolik potřebné živiny i v jiné formě, než je kupované speciální hnojivo. K výrobě toho pivního se totiž výborně hodí i starší zvětralý zbytek, o jehož konzumaci bychom již rozhodně ani neuvažovali.
Zelené, červené nebo žluté, pálivé nebo sladké, velké či malé – všechny papriky mohou být ještě lepší a hlavně jejich úroda může být mnohem bohatší, než jsme zvyklí. Stačí naučit se využívat i zbytky, které bychom třeba vylili do dřezu.
Rozhovor s Markétou Vlčkovou, lékařkou a členkou České mykologické společnosti, si poslechněte v podcastu iReceptář do ucha přímo TADY:
Zdroje: magazindoma, chalupari-zahradkari, pestujme
