K tomu nejkrásnějšímu, co můžete v Dalmácii spatřit, patří modré voňavé lány levandule. Levandule lékařská, chorvatsky levanda, je vytrvalá bylina, která tu dorůstá výšky přes půl metru a v největší síle je asi ve třech až čtyřech letech. Nejen na ostrově Hvar, který je levandulí proslulý, ale i na jiných místech všude na pobřeží můžete obdivovat krásu a vůni této výjimečné rostliny.
levandulové políčko v Dalmácii
Úchvatná jsou také levandulová pole například v údolí u města Skradinu. Levandule se pěstuje především pro květ. Začíná kvést ve druhé polovině června a kvete zhruba do poloviny srpna. Levandulové květy se sklízejí ručně srpem. V různém stupni kvetení se pak svazují do snopků, podle toho, k jakému účelu budou později zpracovávány. Například k léčebným účelům se trhají květy ještě úplně nerozvinuté, spolu s listy. Připravují se z nich čaje, koupele, inhalují se. Osvědčené jsou i vonné bylinné sáčky se sušenou levandulí, které ze šatníku vyženou moly, provoní prádlo, uložené pod polštářem zase pomohou lépe usnout.
Jak úspěšně pěstovat levanduli podle Vranka Štěpaničeva ze Skradinu:
Levandule potřebuje slunné stanoviště, můžeme ji pěstovat na zahradě, na balkóně i na skalkách. Důležité je pěstovat ji opravdu na přímém slunci, jenom tehdy bude mít intenzivní barvu i aroma. Levanduli se daří v lehčí a spíše suché zemině, má ráda propustnou půdu, není náročná na živiny. Chceme-li dosáhnout mohutnějšího květenství, nesmíme zapomenout na její stříhání. Větve levandule seřezáváme po odkvětu. Mírné sestřižení ihned po odkvětu je doporučováno také proto, aby rostliny netvořily semena. Díky tomu budou mít v následujícím roce více síly pro tvorbu nových květů.
Ráj paprik, rajčat a melounů
V Dalmácii ale nalezneme také spoustu zeleninových zahrad, v nichž se pěstují především rajčata, papriky a melouny. Díky příhodnému klimatu se zde vysazují rajčata také v druhé i třetí trati.
Obec Betina se nachází na severní straně ostrova Murter. Je to malebné malé letovisko, které si dokázalo zachovat šarm středomořského rybářského a zemědělského městečka s autentickým kouzlem. Zátoka, v níž Betina rozkládá, je obklopená kopci s úrodnými poli. Odtud také pochází unikátní odrůda rajčat, která proslula v širém okolí svou jedinečnou chutí a šťavnatostí. U této příležitosti se tu každoročně v létě koná slavnost Večeri Betinske pomidore, jíž této plodině místní vzdávají hold. V čem spočívá jedinečnost rajčat pocházejících odtud se neví - možná je to brakická voda (smíchaná mořská a sladkovodní), kterou se zalévají nebo zvláštním složením složením půdy, v níž se rajčata pěstují. Jisté je, že jsou to plody neobyčejně chutné a výrazné.
Jak pěstovat rajčata podle Ivanky Cvitan z Tribunje:
Opora pro více výhonů přinese vyšší úrodu
Tyčkové odrůdy rajčat vyžadují oporu. Nejlépe lze využít rostlinu tak, že ji pěstujeme na více výhonů. Před samotnou výsadbou si sestrojíme „rajčatový stan“ (šator od pomidore) z bambusových tyček a lýka. Do země zapíchneme vždy dvě tyčky, které nahoře svážeme lýkem, takže vytvářejí pomyslné áčko. Další áčka postavíme vždy ve vzdálenosti metr od sebe. Takový stan může být libovolně dlouhý, záleží na velikosti pozemku. Pak všechna áčka pospojujeme vodorovnými tyčemi, které opět důkladně připevníme lýkem. Ke každé tyči vysadíme jednu rostlinu, kterou vedeme v jednom výhonu až k první vodorovné tyči. Zde se ponechají dva postranní výhony, vyvázané protilehle vodorovně. Toto větvení provedeme i v dalším patře. Počet pater závisí na výšce stanu a počtu vodorovných bambusů. Tento způsob pěstování nám umožní několikanásobně větší výtěžnost než při klasickém vedení u tyče na jeden výhon.
