Plody hrušní patří mezi oblíbené ovoce, používají se také k přípravě kompotů, sirupů, destilátů a podobně. Jako ostatní ovoce i hrušky obsahují mnoho důležitých minerálních látek a vitaminů nezbytných pro životní pochody v organismu. Jsou však hůře stravitelné než jablka. A náročnější jsou na pečlivou sklizeň a na vhodné skladování.
Pěstitelské tvary a typy výsadeb
Štíhlé vřeteno (ŠV)
Zapěstovaný tvar má korunu ve výšce 0,5–0,6 m a je kulovitého půdorysu. Větve vyrůstají po obvodu kmene v přirozené spirále. Správný tvar docilujeme řezem horních plodných větví. Současně odstraňujeme výhony zahušťující korunu, odplozené a poškozené větve. Během celé vegetace upravujeme korunu letním řezem, současně vyvazujeme letorosty, aby rostly ve správném úhlu. Předpokládaná výška vřetene je kolem 2 m, šířka u báze koruny 1,5 m. Důležitou podmínkou pro správné tvarování je dostatečně pevná opora.
štíhlé vřeteno hrušně
Zákrsek (Z)
Koruna je ve výšce 0,5– 0,6 m. Principem je zapěstování čtyř kosterních větví a terminálu. Důležitou součástí při tomto způsobu pěstování je předjarní a letní řez. Odstraňujeme výhony zahušťující korunu, odplozené a poškozené větve. Letním řezem odstraňujeme jednoleté výhony zahušťující korunu.
Čtvrtkmen (ČK)
Zapěstovaná koruna je ve výšce 0,7–0,9 m. Tvar má čtyři kosterní větve s terminálem. Při dalším pěstování postupujeme obdobně jako u zákrsku.
čtvrtkmen hrušně
Polokmen a vysokokmen
V praxi se setkáváme i s vyššími tvary, jako jsou polokmen (PK), který má korunu založenou ve výšce 0,9–1,2 m, a vysokokmen (VK) s korunou založenou ve výšce 1,2–1,5 m. Od těchto tvarů se ale v současnosti ustupuje, protože pěstování je náročné a sklizeň pracná. Vysokokmen se ovšem může stát ozdobou zahrady, pokud je dostatečně prostorná.
Ovocná stěna
- Stromy rostou v řadách, růst usměrňujeme tak, že ponecháme jen větve, které jsou vyvázány k vodicímu drátu v řadě.
- Ve směru řady ponecháváme jen velmi krátké letorosty a současně zapěstujeme plodonosný obrost.
- Zahuštění regulujeme letním řezem.
- Výšku stěny zakončujeme ohnutím terminálu ve směru řady.
hrušňová stěna
Palmeta
stromy rostou v řadách, růst usměrňujeme řezem a vyvazováním letorostů do pravidelných tvarů za použití drátěné konstrukce.
Pěstování hrušní
Určitou nevýhodou je, že u nás pěstované odrůdy hrušní jsou cizosprašné, proto potřebují pro každoroční plodnost opylení jinou odrůdou (vhodní opylovači jsou uvedeni v následujících popisech jednotlivých odrůd).
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Pokud srovnáme nároky hrušní na prostředí, jsou vyšší než u jabloní.
V poslední době vzrůstá zájem o odrůdy více odolné vůči strupovitosti a tudíž s menšími nároky na chemickou ochranu.
- Spíše jim vyhovují oblasti se sušším klimatem.
- Většina odrůd vyžaduje polohy chráněné před stálými větry.
Nejlepší podmínky pro pěstování hrušní jsou v teplých oblastech s nadmořskou výškou 200–350 m, průměrnou teplotou nad 7,5 °C a průměrnými ročními srážkami 550–700 mm. Pokud hrušně pěstujeme ve vyšších polohách, musíme vybrat chráněné stanoviště a volit letní a podzimní odrůdy.
Nejlepší podmínky pro pěstování hrušní jsou v teplých oblastech s nadmořskou výškou 200–350 m
Záleží i na podnoži
Úspěšné pěstování a plodnost také závisejí na vhodném výběru podnože, obyčejně to bývá kdouloň nebo hrušňový semenáč. Při špatné afinitě (srůstnosti) odrůd hrušní s kdouloní je nutné použít mezištěpování. Při pěstování na kdouloni někdy nadbytek uhličitanu vápenatého vyvolává žloutenku.
