Pěstitelské tvary hrušní: Jak tvarovat vřeteno, zákrsek, palmetu?

Hrušně lze pěstovat v bezpočtu odrůd různých chutí i doby zrání. Také velikost stromu a tvar koruny může mít mnoho různých podob. Jak se vytváří čtvrtkmen, štíhlé vřeteno nebo ovocná stěna?

Plody hrušní patří mezi oblíbené ovoce, používají se také k přípravě kompotů, sirupů, destilátů a podobně. Jako ostatní ovoce i hrušky obsahují mnoho důležitých minerálních látek a vitaminů nezbytných pro životní pochody v organismu. Jsou však hůře stravitelné než jablka. A náročnější jsou na pečlivou sklizeň a na vhodné skladování.

Pěstitelské tvary a typy výsadeb

Štíhlé vřeteno (ŠV)

Zapěstovaný tvar má korunu ve výšce 0,5–0,6 m a je kulovitého půdorysu. Větve vyrůstají po obvodu kmene v přirozené spirále. Správný tvar docilujeme řezem horních plodných větví. Současně odstraňujeme výhony zahušťující korunu, odplozené a poškozené větve. Během celé vegetace upravujeme korunu letním řezem, současně vyvazujeme letorosty, aby rostly ve správném úhlu. Předpokládaná výška vřetene je kolem 2 m, šířka u báze koruny 1,5 m. Důležitou podmínkou pro správné tvarování je dostatečně pevná opora.

štíhlé vřeteno hrušněAutor: Archiv ireceptar.cz

Zákrsek (Z)

Koruna je ve výšce 0,5– 0,6 m. Principem je zapěstování čtyř kosterních větví a terminálu. Důležitou součástí při tomto způsobu pěstování je předjarní a letní řez. Odstraňujeme výhony zahušťující korunu, odplozené a poškozené větve. Letním řezem odstraňujeme jednoleté výhony zahušťující korunu.

Čtvrtkmen (ČK)

Zapěstovaná koruna je ve výšce 0,7–0,9 m. Tvar má čtyři kosterní větve s terminálem. Při dalším pěstování postupujeme obdobně jako u zákrsku.

čtvrtkmen hrušněAutor: Archiv ireceptar.cz

Polokmen a vysokokmen

V praxi se setkáváme i s vyššími tvary, jako jsou polokmen (PK), který má korunu založenou ve výšce 0,9–1,2 m, a vysokokmen (VK) s korunou založenou ve výšce 1,2–1,5 m. Od těchto tvarů se ale v současnosti ustupuje, protože pěstování je náročné a sklizeň pracná. Vysokokmen se ovšem může stát ozdobou zahrady, pokud je dostatečně prostorná.

Ovocná stěna

• Stromy rostou v řadách, růst usměrňujeme tak, že ponecháme jen větve, které jsou vyvázány k vodicímu drátu v řadě.
• Ve směru řady ponecháváme jen velmi krátké letorosty a současně zapěstujeme plodonosný obrost.
• Zahuštění regulujeme letním řezem.
• Výšku stěny zakončujeme ohnutím terminálu ve směru řady.

hrušňová stěnaAutor: Archiv ireceptar.cz

Palmeta

stromy rostou v řadách, růst usměrňujeme řezem a vyvazováním letorostů do pravidelných tvarů za použití drátěné konstrukce.

Pěstování hrušní

Určitou nevýhodou je, že u nás pěstované odrůdy hrušní jsou cizosprašné, proto potřebují pro každoroční plodnost opylení jinou odrůdou (vhodní opylovači jsou uvedeni v následujících popisech jednotlivých odrůd).

• obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

  V poslední době vzrůstá zájem o odrůdy více odolné vůči strupovitosti a tudíž s menšími nároky na chemickou ochranu.

  Pokud srovnáme nároky hrušní na prostředí, jsou vyšší než u jabloní.
• Spíše jim vyhovují oblasti se sušším klimatem.
• Většina odrůd vyžaduje polohy chráněné před stálými větry.

Nejlepší podmínky pro pěstování hrušní jsou v teplých oblastech s nadmořskou výškou 200–350 m, průměrnou teplotou nad 7,5 °C a průměrnými ročními srážkami 550–700 mm. Pokud hrušně pěstujeme ve vyšších polohách, musíme vybrat chráněné stanoviště a volit letní a podzimní odrůdy.

Nejlepší podmínky pro pěstování hrušní jsou v teplých oblastech s nadmořskou výškou 200–350 mAutor: Archiv ireceptar.cz

Záleží i na podnoži

Úspěšné pěstování a plodnost také závisejí na vhodném výběru podnože, obyčejně to bývá kdouloň nebo hrušňový semenáč. Při špatné afinitě (srůstnosti) odrůd hrušní s kdouloní je nutné použít mezištěpování. Při pěstování na kdouloni někdy nadbytek uhličitanu vápenatého vyvolává žloutenku.