Brambory na seně
Zdroj: Shutterstock.com

Jak naši předci pěstovali brambory: Na seně se jim bude dařit a je to snadné

Sklidit vlastní rané brambory a dát si je třeba na loupačku stojí za to. A přitom můžeme vyzkoušet staronový a velmi snadný způsob pěstování.

Tak trochu jiné záhony

Brambory můžeme položit rovnou na zem nebo trávník a seno nastýlat až na ně. Ovšem pokud máme sena dostatek, nasteleme vrstvu silnou alespoň 10 cm i pod ně. A pokud přihodíme kompost nebo trochu hnoje, tím lépe – toto hnojení však nutné není, přihnojovat můžeme i později spolu se zálivkou. Praktické jsou metr široké a libovolně dlouhé záhony (ideálně severojižním směrem), mezi nimiž ponecháme cestičky. Do záhonů hlízy pokládáme nejlépe do dvojřádků ve vzdálenostech 30 cm od sebe (druhý řádek klademe tak, aby kryl mezery v předchozím, lépe tak využijeme prostor). Na hlízy poté nasteleme další, alespoň 30 cm silnou vrstvu sena, kterou jen lehce přitlačíme. Pokud používáme seno z balíku, načechráme ho – slisované kusy jsou příliš hutné, stejně jako u slámy. Poté, co natě vzrostou a začnou polehávat, ještě hojně nasteleme střed záhonu. Seno můžeme přidávat i nadále, dokud brambory kvetou – natě rostou a materiál se sléhává. Hojným nastýláním podpoříme tvorbu hlíz a zabráníme zezelenání těch svrchních.

Přistýláme i během sezony Přistýláme i během sezony Zdroj: Shutterstock.com

Pokud je seno suché, po sázení vše prolijeme. V počátcích růstu natí můžeme zalévat i nadále, pokud je sucho. Rozkládající se seno však drží vláhu dobře, v létě si proto brambory poradí i bez naší péče. Pokud do zálivky přidáme zákvas připravený z kopřiv, případně drůbežího trusu, bude úroda ještě větší. Když místo sena použijeme suché listí nebo slámu, která obsahuje velmi málo dusíku, je toto přihnojení nezbytné.

Cestičky můžeme síct a čerstvou trávu přihrnovat na kraje záhonů. Záhony lze vytvořit i širší, bez cestiček, jen se nám v nich bude hůře pohybovat.

Brambory pěstované v seně se snadno sklízejí Brambory pěstované v seně se snadno sklízejí Zdroj: Shutterstock.com

Brambory to horké nerady

Brambory pro podzimní sklizeň můžeme sázet i koncem května – proč tedy nepoužít rovnou trávu, která začíná bujně růst? Teplo, které čerstvá tráva produkuje při rozkladu, by mohlo být i prospěšné, jen kdyby nebylo tak intenzivní. Kupka zapařené trávy dovede hřát jako kamna. Proto se při zasypání brambor vrstvou čerstvé trávy úspěch obvykle nedostaví – tráva brambory zkrátka upeče. Ovšem pokud ji posečeme již počátkem května a necháme zavadnout, uschnout, zmoknout – podle počasí –, a poté navršíme na záhony, doběhne horká fáze obvykle tak rychle, že na konci měsíce již sázet můžeme. Jak vysoká je uvnitř záhonu teplota, zjistíme jednoduše rukou – teplo, které nás jen mírně hřeje, už brambory nespálí. Jakmile horká fáze pomine, je mírné zahřívání pro brambory ideální a rovněž živin mají v této fázi rozkladu požehnaně. Nebo trávu skladujeme a připravíme si snadné pěstování na příští rok.

Využít můžeme i listí, které jinak odkládáme na kompost Využít můžeme i listí, které jinak odkládáme na kompost Zdroj: Shutterstock.com

Příprava na příští rok

Pokud ze zahrady v průběhu sezony sklízíme větší množství trávy, můžeme z ní rovnou přichystat záhony na brambory pro příští jaro. Stačí ji rovnat do kupek metr širokých a metr až metr a půl vysokých (po slehnutí). Je jedno, zda na obnaženou půdu nebo posečenou trávu, protože silná vrstva vše pod sebou zahubí. Ideální je delší tráva z květinové louky nebo vyššího trávníku, drobná travička sléhá příliš těsně a za nepřístupu vzduchu může při rozkladu zapáchat (stejně jako v kompostu). Pomůže, když ji promísíme s listím nebo se slámou. Tráva projde ještě v sezoně horkou fází rozkladu. V příštím roce bude pro sázení ideální. Pokud ji na záhony postupně nastýláme až do konce sezony, bude i zjara ještě rozklad dobíhat, ovšem mírnější a bez vysokých teplot, tedy takový, který bramborám velmi prospívá. Do takto přichystaného záhonu můžeme brambory zjara rovnou sázet, a to do jamek hlubokých kolem 30 cm – snadno je vytvoříme rukou. Po sklizni můžeme rozložené seno využít jako skvělý základ pro pěstování jakékoli zeleniny – stačí přimíchat písek, trochu kompostu nebo listovky. Na stejném záhoně však můžeme brambory pěstovat i další rok, pokud netrpěly chorobami – stačí trochu materiálu přidat a více hnojit.

Již nyní si můžeme na světlém, chladném, ale bezmrazém místě nechat naklíčit sadbu. Dostatek světla je velmi důležitý, neboť potřebujeme krátké silné zelené klíčky. Dlouhé a vytáhlé by se při výsadbě polámaly. Naklíčení pěstování urychlí, ale není nezbytné. 

Zamulčované řádky Zamulčované řádky Zdroj: Shutterstock.com

Sázet můžeme od začátku až do konce dubna, podle polohy zahrady a počasí, pro pozdní sklizeň i v průběhu května.

Jakmile první mrazík spálí natě, je nejvyšší čas sklízet, brambory pěstované v trávě nemusíme vykopávat, stačí odhrnout staré seno. Předejdeme tím poškození hlíz. Bývají krásně čisté, pokud jsou však mokré, necháme je před uskladněním důkladně oschnout. 

Hlodavci mohou brambory v seně napadat o něco více, není to však pravidlem. Každopádně pomůže, pokud na zahradě hostíme lasičky, užovky, budkami a bidýlky lákáme sovy a poštolky. Ti všichni si na malých záškodnících rádi smlsnou.

Titulka Receptář 2 Zdroj: VLM Media

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky