obrázek z archivu ireceptar.cz

Pěstování broskvoní: otužilé odrůdy plodí i v podhůří

Broskvoně patří mezi teplomilné ovocné stromy. Přesto však sklizeň broskví nemusí být výsadou pouze pěstitelů z nejteplejších oblastí. Velmi záleží na volbě vhodného stanoviště, typu pěstování a v neposlední řadě i na výběru odolné odrůdy.

Broskvoně patří k teplomilným ovocným druhům a z místa svého původu – Číny - si přinesly řadu nároků na životní podmínky, které zásadním způsobem ovlivňují jejich pěstování v našich klimatických podmínkách. Úspěšné pěstování broskvoní závisí na klimatických podmínkách dané oblasti, na mikroklimatu stanoviště a orientaci ke světovým stranám.

Pozor na mrazové kotliny

Pro pěstování broskvoní volíme slunečné stanoviště obrácené k jihu, jihozápadu či jihovýchodu, které je navíc chráněné proti severnímu větru například vyšší budovou, lesem či svahovitým terénem.

Nikdy je nevysazujeme do uzavřených údolí či mrazových kotlin, kde se shromažďuje chladný, mrazivý vzduch. Na takovém místě při jarních mrazících, kdy stromy raší nebo kvetou, pravidelně zmrznou.

Chráněné stanoviště

Zvláště chceme-li pěstovat broskvoně v méně příznivých podmínkách, je nutné výběru stanoviště věnovat mimořádnou pozornost.

broskvoň na trenážibroskvoň na trenážiAutor: Archiv ireceptar.cz

To nejlepší slunné, teplé a chráněné místo na zahradě najdeme například u jižní stěny domu nebo u zpevněného svahu či zídky exponované proti slunci. Na takovém místě jsou stromy v zimě chráněné před mrazivými severními větry a v době jarních mrazíků stěny vyzařují nahromaděné teplo a tím snižují nebezpečí poškození květů. 

  • Plošné tvary broskvoní vysazených u zdi je možné před zmrznutím květů ochránit i zakrytím slaměnými rohožemi nebo plachtami.
  • V zimě broskvoně sice krátkodobě snášejí poklesy teplot i na -22 až -25 °C, proti poškození kmene a větví mrazem je však doporučuji obalit rákosem, PVC, papírovou lepenkou či jutovinou, nebo kmen a kosterní větve natřít vápenným mlékem.

Koruna potřebuje světlo

Broskvoně jsou velmi náročné i na světlo. Pokud nemá koruna dostatek světla, větve hůře obrůstají plodonosným dřevem, výhony špatně dozrávají a netvoří dostatečně kvalitní květní pupeny. V našich podmínkách nedostatek světla eliminujeme vhodnou jižní polohou stanoviště a udržováním rozložité duté koruny stromu každoročním jarním řezem a letním prosvětlováním koruny.

Nároky na půdu

Pro úspěšné pěstování broskvoní mají velký význam i půdní podmínky.

  • Nevyhovují jim půdy trvale mokré, jílovité, studené a nepropustné.
  • Nejlepší jsou půdy středně těžké, písčitohlinité až hlinité se střední zásobou živin.
  • Důležitá je i půdní reakce - měla by být neutrální nebo slabě alkalická s obsahem volného uhličitanu vápenatého do 5 %. Nad touto hranicí se u broskvoňových listů výrazně objevuje chloróza, která vede k jejich zasychání a předčasnému opadu.
  • Největší nároky na vodu mají stromy vysoké hlavně v období po odkvětu, před propadem plůdků, při narůstání plodů a v době zakládání květních pupenů.

broskvový sadbroskvový sadAutor: Archiv ireceptar.cz

Broskvoně téměř na horách

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Pokud pěstujeme plošný tvar stromku u zdi, vysadíme jej alespoň 25-30 cm od stěny; při příliš těsné výsadbě se stromky dostávají do deštného stínu a trpí suchem.

Za určitých podmínek lze broskvoně pěstovat i v takzvané třetí zóně. Tuto zónu určuje jednak nadmořská výška nad 450 m, dále průměrná roční teplota nad 7 °C a vodní srážky nad 600 mm. Pokud však zahrádkář dobře vybere stanoviště, lze i v této třetí zóně v podhorských oblastech nad 450 m úspěšně vypěstovat plody - broskve.

V takových podmínkách je vhodné broskvoně pěstovat výhradně plošné tvary rozvedené u zdí po treláži nebo jednoduché drátěné konstrukci.

  • Nejlépe vyhovuje volně vedená vějířovitá nebo vodorovně zpeřená palmeta (obrázky 1 a 2), kterou může pěstovat každý i bez větších znalostí o tvarování a řezu.
  • V horších podmínkách se vedle plošných tvarů osvědčuje i volně rostoucí zákrsek s dutou (kotlovitou) korunkou s kmínkem vysokým kolem 50 cm.

 

Odrůdy broskvoní pro méně příznivé podmínky

Výběr odrůd pro horší podmínky je úzce omezen pouze na skupinu pravých broskvoní a také na krátké rozpětí zrání od konce července do konce srpna (ve výjimečných případech na zvláště chráněném a teplém stanovišti do poloviny září). Volíme tedy velmi rané, rané, výjimečně středně raně zrající odrůdy s přihlédnutím na odolnější zvonkovitý typ květu. Odrůdy s typem zvonkovitého květu zmrzají už při poklesu pod - 3 °C, odrůdy se zvonkovitým květem až při teplotě – 5°C.

květy broskvoníkvěty broskvoníAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Sunhaven: květy zvonkovité, plody středně velké až velké, vysoce kulovité. Základní barva slupky je žlutá, překrytá červeným líčkem s tmavším odstínem karmínově červeného mramorování. Dužnina je žlutá až oranžová, aromatická, navinule sladká, velmi dobrá, slabě přilnavá k pecce. Zraje počátkem srpna.

Harbinger: květy růžovité, plody středně velké, oválně kulovité. Slupka je žlutá z vetší části překrytá karmínově červenou barvou. Dužnina je žlutá, rozplývavá, velmi šťavnatá, sladce navinulá, velmi dobrá. Pecka ulpívá na dužnině. Je to nejranější žlutomasá odrůda, zrající ve druhé až třetí dekádě července.

Favotita Morettini 3: květy růžovité, plody středně velké, vysoce kulovité. Základní barva slupky je žlutá, překrytá červeným líčkem a tmavším odstínem karmínové červeného mramorování. Dužnina je žlutá až oranžová, pevná, navinule sladká, velmi dobrá, slabě přilnavé k pecce. Zraje počátkem srpna.

Luna: květy miskovité, plody středně velké, kulovité. Základní barva slupky je zelenobílá, z větší části překryta červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, slabě vláknitá, velmi šťavnatá, pecka částečně ulpívá na dužnině. Zraje na rozhraní měsíce července a srpna.

Redhaven: květy zvonkovité, plody středně velké, kulovité až oválné. Základní barva slupky je žlutá s krycí tmavě karmínovou barvou, která přechází do nafialovělého nádechu. Dužnina je žlutá, jemně zrnitá, pevné konzistence, jemně aromatické chuti. Pecka je lehce odlučitelná od dužniny až v plné zralosti. V optimálních podmínkách plody zrají kolem 10. srpna, v okrajových oblastech koncem srpna. Ve výběru doporučených odrůd je jedna z posledních, kterou lze při dobře zvoleném stanovišti pěstovat i v horších klimatických podmínkách.

Primisima Delbart: květy miskovité, plody malé až střední, kulovité. Slupka zelenobílá, překrytá červeným líčkem, dužina bělomasá, rozplývavá, šťavnatá, aromatická, dobrá, neodlučitelná od pecky. Strom je odolný vůči nízkým teplotám a lze ho doporučit pro méně příznivé klimatické podmínky. Je to nejranější bělomasá odrůda, zrající v první dekádě července.

Kamila: květy růžovité, plody malé až středně velké, oválného tvaru. Slupka zelenavě žlutá, překrytá na osluněné straně tmavě červeným líčkem. Dužnina je světle žlutá, vláknitá, sladce navinulá, velmi dobrá, neodlučitelná od pecky. Odolnost ve dřevě i v květu vůči nízkým teplotám je dobrá. Nejranější žlutomasá odrůda zrající podle lokality a počasí v druhé dekádě července.

Redwin: květy růžovité, plody středně velké, široce kulovité. Základní barva je zelená, na osluněné straně karmínově červená. Dužnina je krémově bílá, vysoce šťavnatá, jemně vláknitá, chuť sladce navinulá, pecka neodlučitelná od dužniny. Odrůda je značně odolná vůči nízkým teplotám, lze ji doporučit i do méně příznivých klimatických oblastí. Velmi raná odrůda, plody zrají ve druhé dekádě července.

Earliglo: květy zvonkovité, plody střední až velké, kulovitého nebo oválného tvaru. Základní barva slupky je žlutá a na osluněné straně překrytá tmavou karmínovou červení. Dužnina je žlutá, jemná, šťavnatá, velmi dobré chuti. Poměrně odolná vůči mrazu. Zraje koncem července až počátkem srpna.