obrázek z archivu ireceptar.cz

Pěstování fazolí: pnoucí, keříčkové i okrasné

Fazole patří mezi nenáročné a přitom velmi užitečné rostliny, nabízející rozmanitý užitek.

Nebýt fazolí a rýže, dvě třetiny lidstva by trpěly hladem. Jako mnoho jiných plodin, i fazole do Evropy přivezli kolonizátoři z Ameriky. Z původní popínavé rostliny fazolu obecného (Phaseolus vulgaris) byly postupně vyšlechtěny pnoucí a posléze i keříčkové zahradní odrůdy, které se dále liší výškou rostlin, velikostí, tvarem a barvou lusků, stejně jako velikostí a barvou zrn či dobou sklizně.

tyčkové fazole Blue Laketyčkové fazole Blue LakeAutor: Archiv ireceptar.cz

Fazole jsou zdrojem vitaminu C a vitaminů skupiny B. Semeno obsahuje až 30 % bílkovin a až 50 % cukrů. Lusky mají vysoký podíl vlákniny. Významné jsou ve stravě diabetiků, neboť snižují hladinu cukru v krvi. Zrna i lusky ale také obsahují jedovatý toxalbumin fasin, který se zcela rozloží, teprve když fazole vaříme déle než 15 minut. Nikdy je tedy nekonzumujeme syrové.

Pěstování na lusk i semeno

Při výběru odrůd se rozhodneme, zda chceme pěstovat fazole na lusky nebo na semeno. Podmínky pro pěstování jsou podobné.

  • Úspěšné pěstování fazolí vyžaduje především dostatek teplých a slunečných dní. Optimální teplota by měla být kolem 22 °C, nižší či vyšší teploty nevadí, neměly by ale klesnout pod 15 °C.
  • Půda pro pěstování by měla být lehčí až středně těžká, mírně vlhká s neutrální reakcí 6–7 pH.
  • Nejlépe se fazolím bude dařit na stanovišti, kam svítí dopolední slunce, vyhovuje jim i polostín.
  • Nesmíme zapomenout na hojnou pravidelnou zálivku především v období klíčení a při nasazování lusků.

Keříčkové fazole

Říká se jim také zakrslé či francouzské fazolky, mají úžasnou, mnohem delikátnější chuť než běžné fazole. Keříčkové fazole (Phaseolus vulgaris var. nanus) pěstujeme spíše pro celé lusky než pro semena. K jejich největším přednostem patří, že nemají tuhá vlákna, takže je před konzumací nemusíme nijak zdlouhavě upravovat.

keříčkové fazole Gustykeříčkové fazole GustyAutor: Archiv ireceptar.cz

Chuť plodů ocení i děti, které nad klasickými velkými fazolemi většinou ohrnují nos. Keříčkové fazole se nepnou, takže na rozdíl od těch tyčkových nevyžadují oporu. Rostliny na výšku neměří víc než 40 cm, na záhonu poslušně stojí, aniž by vyžadovaly podpěru. Skvěle se hodí i do nádoby na balkon. Rychle rostou a navíc obohacují půdu o cenné látky. Kromě zelených fazolek si můžeme vybrat už i žluté a fialové odrůdy. Keříčkové fazole mají nižší nároky na živiny než ty popínavé, na místě s chudou půdou od nich ale žádné zázraky nečekejme.

  • Vítr jim nevadí, pokud by však rostliny měly být ustavičně vystaveny silnému průvanu (třeba mezi domy), natáhneme podél nich provázek, aby se pod tíhou zrajících plodů nevyvrátily.
  • Porost nenecháme žíznit. Voda zvyšuje úrodu v horkém létě a plody udržuje pěkně křupavé. Jakmile se objeví květy, zaléváme rostliny vydatně jednou týdně, to je lepší než po troškách každý den.
  • Půdu občas zkypříme motyčkou a odstraníme plevel, který rostliny okrádá o vláhu i o živiny.
  • Kolem keříků můžeme rozprostřít mulčovou nastýlku, která jednak zmírní odpar vody, jednak potlačí růst plevele. Ale pozor, v teplém, vlhkém materiálu se s oblibou zdržují žraví slimáci, pro které jsou ohromnou delikatesou listy a stejně tak i plody.

sklizeň fazolových luskůsklizeň fazolových luskůAutor: Archiv ireceptar.cz

Sklizeň

Ke kuchyňskému zpracování používáme nedozrálé lusky s ne zcela vyvinutými semeny. Lusk je zralý, když po lehkém ohnutí praskne. Semena by měla být pevná, dobře vyzrálá a zcela vybarvená. Lusky dorůstají postupně, takže je sklízíme průběžně.

Fazol šarlatový, okrasný i užitečný

Dalším zástupcem fazolového rodu je fazol šarlatový (Phaseolus coccineus), který patří k původním americkým druhům. U nás se více používá k okrasným účelům – pro výrazné červenobílé květy a výhony dorůstající až do pětimetrové délky. Je to ideální popínavá letnička. Nároky na pěstování má stejné jako fazol pnoucí. Lusky jsou dlouhé okolo dvaceti centimetrů, ale mají uvnitř tuhou pergamenovou blánu, která leckomu muže vadit při kuchyňském zpracovávání.

fazol šarlatový (Phaseolus coccineus)fazol šarlatový (Phaseolus coccineus)Autor: Archiv ireceptar.cz

Choroby a škůdci

Zdárný růst jinak téměř bezproblémových fazolí mohou ohrozit škůdci a choroby, nejzávažnější jsou antraknóza, květilka všežravá a zrnokaz fazolový. Mezi další nepřátele patří mšice, svilušky a plži, plíseň šedá, rez fazolová, hnědá skvrnitost listů a bakteriální skvrnitost.

Chceme-li fazole ochránit, kupujeme raději semena ošetřená proti chorobám, pokud sázíme vlastní semena, ošetříme je před výsevem vhodným insekticidem a fungicidem. Semena nevyséváme na místo, kde luštěniny rostly v předchozím roce, protože mnozí škůdci dokáží v půdě přezimovat a mohli by pak napadnout novou úrodu. Ve vlhkém roce se doporučuje postřik například měďnatými přípravky proti houbovým chorobám. Fazole pěstované pro lusky ošetřujeme jen do doby květů.