obrázek z archivu ireceptar.cz

Pěstování fuchsií pro začátečníky i pokročilé

Manželé Suchardovi pěstují stovky odrůd fuchsií, jejich pracovité ruce a láska ke květinám vytvořily malý ráj na Zemi. O cenné znalosti a mnohaleté zkušenosti se s vámi ochotně podělí.

Pěstování fuchsií

Rady fuchsiářů z mnohaleté praxe pomohou začátečníkům i pokročilým ke zdravým rostlinám s krásnými květy.

fuchsiefuchsieAutor: Archiv ireceptar.cz

Substrát

„Při našem množství květin substráty pro fuchsie kupujeme. Je ale možné použít i domácí listovku s kompostem. Experimenty s domácími substráty však mohou být neúspěšné, s tím je třeba počítat. Ideální je buková hrabanka, kterou však v lese také není možné bez dovolení brát a navíc v ní mohou být ponravy brouka lalokonosce, postrachu každého fuchsiáře.“

Zálivka

„Nejlépe se fuchsie cítí a nejkrásnější jsou v mírném, vlhkém počasí. Při teplotách nad 20 °C na obranu před horkem uzavírají póry a vody pak vypařují jen minimum! Pokud je zalijeme v parném dni, můžeme je snadno utopit,“ varuje pěstitel. „Podobně jako u ostatních hrnkových květin je nevědomé přelití častým důvodem úhynu rostlin.“ Než manželé Suchardovi zalijí všechny své fuchsie, uběhnou dvě až tři hodiny. K zalévání využívají povrchovou vodu, která je podobně jako dešťová ideální. Tvrdá voda fuchsiím vyžadujícím mírně kyselé pH nesvědčí.

fuchsiefuchsieAutor: Archiv ireceptar.cz

Ochrana proti chorobám a hnojení

„Při našem množství rostlin, tedy rozsáhlé monokultuře, se neobejdeme bez chemických postřiků. Ve skleníku je možné proti savému hmyzu použít dravé vosičky. Houbám lze předcházet i díky vhodné výživě. Oproti běžné praxi dáváme fuchsiím od brzkého jara až do podzimu rozpustné hnojivo se stejným podílem dusíku, fosforu i draslíku, který zpevní pletiva. To je činí silnějšími a odolnějšími proti chorobám i škůdcům. Přemíra dusíku není dobrá, bez něj by však nerostly ani nemohly přijímat další prvky. Za sezonu spotřebujeme velký pytel hnojiva Kristalon, které obsahuje 19 % dusíku, 19 % fosforu i 19 % draslíku. Běžné NPK hnojivo použít nemůžeme, protože obsahuje vápník, který fuchsie ve větším množství nesnášejí.“

Jak vytvořit fuchsiový stromek?

Kvetoucí korunky na kmínku jsou velmi pohledné. „U rostoucí sazeničky vylamujeme zálistky podobně jako u rajčete, listy však na kmínku ponecháváme, než samy upadnou. Na vršku korunky necháme 3–4 výhony, časem je zakrátíme, aby se rozvětvily, a postupně začneme tvarovat korunku. I z jemnolisté půdopokryvné fuchsie (Fuchsia Procumbens), lze vytvořit zajímavý stromek, pokud se jeden nebo i více výhonů společně vyváže k opoře. Fuchsie lze i roubovat, v koruně stromku do klínku nebo pod kůru lze naroubovat různé odrůdy.“

mračňák (Abutilon)mračňák (Abutilon)Autor: Archiv ireceptar.cz

Přezimování ve skleníku

„Ideální je vytápěný skleník, Ovšem stačí přitápět tak, aby se teplota pohybovala od 4 do 5 °C, fuchsie snesou i nulu, jen nesmí mrznout. Před zazimováním je o dvě třetiny zkrátíme, lépe se nám do skleníku vejdou, podzimní řez jim svědčí i z dalších důvodů. Fuchsie je rostlina dlouhého dne, v zimě jsou dny krátké a ani ve skleníku to pro ni proto není lehké období. Seříznutá temné dny od listopadu do ledna překlene snáze. V té době fuchsie nehnojíme a zaléváme je minimálně. Je také potřeba včas zakročit proti škůdcům. Ve skleníku máme teplovodní kotel na dřevo a uhlí s rozvodem do radiátorů. Skleník ale ideálně netěsní, takže když byly silné mrazy, museli jsme topit vydatně. Letošní zima byla však velmi mírná. Fuchsie bychom před uložením na zimu měli opět ošetřit proti houbám. Ale my je spíše otužujeme a snažíme se je udržet silné a zdravé hnojením,“ popisují zimování fuchsií manželé Suchardovi. Ze skleníku je na jaře vozí postupně v průběhu až dvou měsíců. Fuchsia arborescens tam dokonce zůstala jako poslední až do července, ale protože je to teplomilná Mexičanka, nijak jí to nevadilo.

 

fuchsiefuchsieAutor: Archiv ireceptar.cz

Přezimování doma

„Kdo má vhodné prostory, jako třeba světlou garáž, chodbu a podobně, může fuchsie zimovat i při vyšší teplotě, ale více než 10 °C jim již nesvědčí. I když se rostlina v zimě trochu vytáhne, jarní řez vše spraví. Na jaře fuchsie otužujte co nejdříve. Pokud máte jen několik rostlin, snadno je přenesete na noc, kdy hrozí mrazík, zpět do domu. Na čerstvém vzduchu rychle a krásně obrazí.“

fuchsiefuchsieAutor: Archiv ireceptar.cz

Přezimování v krechtu

„Oblíbenou metodou Holanďanů je krechtování. Jak na to? Dřevěnou bednu nebo vyřazenou chladničku či mrazničku použijeme jako obal. Fuchsie vyklepneme z květináčů, ošetříme proti plísním a do bedny pokládáme naležato. Kořeny pak zasypeme jemně provlhčenou rašelinou. Fuchsiářka a šlechtitelka Jarmila Hrubá dává při krechtování kořeny jednotlivých sazenic před uložením do igelitů, které udrží vlhkost. Bednu zakopeme ideálně do skleníku nebo fóliovníku, který nemusí být vytápěný, ale určitou ochranu poskytuje. Dokud nemrzne, musí být víko pootevřené. Když teplota klesne pod nulu, víko zaklapneme a izolujeme vrstvami slámy. Na jaře sazenice přendáme do nevytápěného skleníčku a postupně je otužujeme. Pracná metoda má výhodu v tom, že jsou fuchsie každoročně celé ošetřeny a přesazeny, mají nový start. Ale krásné mnohaleté stromky takto zazimovat nelze. Pozor také na to, aby se do krechtu nedostali hraboši a myši.“

Fuchsie ve sklepě

„Fuchsie zimu přežijí dokonce i v temném, chladném a přiměřeně vlhkém sklepě. Někteří fuchsiáři do něj ukládají rostliny zcela zbavené listí a seříznuté. Na jaře jsou stonky často obalené plísní a první výhonky jsou slabé a světlé. Po zkrácení však rostlina obrazí silnými výhony a počátkem srpna bude v plné kráse.“ Jen jediná otužilá fuchsie přežívá naši zimu venku, i když při mrazech ochranu potřebuje, a to Fuchsia magellanica. Probouzení „Koncem ledna se začínají ranější odrůdy probouzet, pustíme se tedy do řízkování. Od února je postupně přihnojujeme. Nejpozději v polovině dubna je prořežeme znovu, aby do letní výstavy vykvetly.“

fuchsiefuchsieAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Společníci

„Spolu s fuchsiemi pěstujeme řadu jiných, především subtropických rostlin, jako jsou mračňáky, latnatce a další. Musí však vydržet stejné podmínky, jaké svědčí našim fuchsiím. Mnoho let je snášel i krásný pokojový ibišek, který se přizpůsobil malými listy a přírůstky, o to bohatěji však kvetl. Mírnou zimu, kdy jsme netopili téměř vůbec, ale nepřežil, přece jen potřebuje v zimě větší teplo. Stále experimentujeme s něčím novým.“

Chalupa v Syřenově–Újezdci kde bydlí manželé Suchardovi.Chalupa v Syřenově–Újezdci kde bydlí manželé Suchardovi.Autor: Archiv ireceptar.cz

Kvetoucí zahrada

V chalupě po rodičích v Syřenově–Újezdci bydlí manželé Suchardovi od roku 1996. Od té doby budují i zahradu. Začali růžemi, pak přišly na řadu jiřinky a v roce 1996 si je zcela získaly fuchsie. V létě vždy na jeden letní týden otevírají zahradu pro veřejnost (více na www.fuchsie. weebly.com). „Každý rok se snažíme přichystat něco nového, třeba pod vrbou vznikl koutek pohody a klidu – a skutečně tak působí. V koutku pokory se zase každý musí sehnout, a tak se na fuchsie podívá zase z jiného úhlu,“ říká pěstitelka.

Umění a příroda

Suchardovi se každému návštěvníku ochotně věnují a kdo chce sazeničku, odnese si ji i s dobrou radou. Začátečníkům doporučují spíše vitálnější, méně náročné odrůdy, které lépe porostou a bohatě pokvetou. „Najdou se bohužel i lidé, kteří nám fuchsie oštipují na řízky, i když si sazeničku mnoha odrůd mohou koupit. Ale většina lidí nám energii vloženou do příprav vrací, díky výstavám jsme u nás na zahradě potkali mnoho nových přátel, fuchsiářů. Půvabné květy fuchsií probouzejí v lidech poezii. Nestačí však kolem květin prolétnout, u každé stojí za to se zastavit jako u obrazu v galerii,“ dodává Pavel Sucharda.

fuchsie u Suchardůfuchsie u SuchardůAutor: Archiv ireceptar.cz

Inspirace na cestách

„Inspirovaly nás cesty po anglických zahradách a po francouzské Provenci. Nové odrůdy fuchsií si vozíme nejčastěji z Holandska, kde je v současnosti nejvíce šlechtí,“ vysvětlují Suchardovi. Ostatně právě v Holandsku je kdysi fuchsie na zahrádkách okouzlily. To když po zemi cestovali s folklórním souborem Hořeňák z Lázní Bělohrad. „České odrůdy samozřejmě pěstujeme také, máme je očíslované podle buchlovického seznamu ze zámku Buchlovice, kde se fuchsie šlechtily. Ale protože každý šlechtitel si odrůdy čísluje podle sebe, mají dnes různé odrůdy stejná čísla.“

Sen o žlutomodré

Svoje milované „kyťoury“ Jana Suchardová i maluje. Veselé, barevné obrazy tvoří barevnou křídou na starých prostěradlech namočených mlékem. Někdy je tvoří i společně s přítelkyněmi fuchsiářkami. Čaj popíjí z hrníčků s fuchsiemi, a i když se tyto květiny na porcelánu často nevidí, k paní Suchardové, která byla v minulém životě zřejmě fuchsií a zdá se jí občas o odrůdě s modrožlutými květy, si našly cestu. Ale v srdci má místo i pro další rostliny. Ze semínek mračňáků (Abutilon), které sklidila, vyrostly rostliny s květy nových barev. Na jižních stěnách loubí roste v nádobách mnoho pohledných sukulentů včetně velké opuncie. Zajímá se o každou novou květinu a zkoumá, jaké podmínky jí budou vyhovovat. A její přání? Aby jí její muž vyšlechtil novou fuchsii, nebo na kmínek narouboval několik různých odrůd.

fuchsie v květináčíchfuchsie v květináčíchAutor: Archiv ireceptar.cz

Mrkvová epizoda

Již v roce 1993 začal Pavel Sucharda, vyučený zahradník a vystudovaný agronom, u chalupy, kde ještě žila jeho maminka a již potřebovala pomoc, na pěti hektarech hospodařit jako soukromý zemědělec. Zatímco Jana Suchardová pracovala v mateřské školce, pustil se do práce se znalostmi i nadšením, ale bez vybavení, strojů a peněz. Přesto vypěstoval na hektaru pole výbornou mrkev a další plodiny. Zimní rozvoz po okolních restauracích na obživu však nestačil. Proto dnes, již v důchodovém věku, na tu dobu vzpomínají jako na bláznovství. Rodina se však i s dětmi při sklizni úrody úžasně semkla.

 Čtvery ruce pro krásnější svět

Paní Suchardová kromě péče o stovky květin ještě stíhá péct výtečný domácí kváskový chléb, vyrábět kozí sýr, marmelády a bylinkové sirupy, hrát a zpívat ve flétnovém souboru Pifferaios z Lázní Bělohrad. Jen paličkování se již nevěnuje, protože na to musí být ruce dokonale čisté, a to má málokdy. Mléko pochází od vlastního stádečka koz, které se spokojeně pase v rozlehlé ohradě pod kopcem, na němž se rozkládá fuchsiová zahrada. Nad ní vysázel pan Sucharda rozlehlý slivoňový sad, vedle něj pečuje o obrovskou zeleninovou zahradu. Postupně opravují i chalupu, spáry mezi trámy právě spolu se synem vymazávají hlínou. Návštěvníkům není jasné, jak to čtvery ruce, které obvykle musí všechno zvládnout samy, stihnou. Ale v dokonalé souhře dále tvoří velké věci a na stárnutí nemají čas. Jen koupelna ještě není dokončená, protože květiny mají zkrátka přednost.

Foto: Martin Hlaváček