obrázek z archivu ireceptar.cz

Pěstování hvozdíků: trvalky, letničky, dvouletky, květiny k řezu i na skalku

Druhy hvozdíků se od sebe liší velikostí i použitím, ale všechny dohromady spojuje jemná krása s nádechem nostalgie.

Hvozdíky byly neodmyslitelnou součástí venkovských zahrádek našich babiček. Zdobily nejen rabátka, ale vyšší druhy byly s velkou oblibou používány i v řezaných kyticích a v květinových aranžmá, kde se cenila pevnost stonků a dlouhá trvanlivost květů.

Slzičky Panny Marie

Botanický název rodu Dianthus pochází z řeckého Dios anthos, což v překladu znamená květ Diův (květ boha Dia). Hvozdík má také zajímavou symboliku sahající až do středověku, byl symbolem pro Pannu Marii, což dodnes připomíná stále vžitý lidový název planě rostoucího hvozdíku kartouzku – slzičky Panny Marie nebo zkráceně slzičky.

hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus)hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus)Autor: Archiv ireceptar.cz

Hvozdíky patří do čeledi hvozdíkovité (Caryophyllaceae), někdy se užívá i název silenkovité (Silenaceae), a jsou doma v Evropě a v Asii, kde je nejčastěji najdeme na slunných sušších mezích, svazích a skalách. Květy původních druhů jsou nejčastěji bílé nebo růžové, nové moderní hybridy se mohou pochlubit širokou škálou barev a odstínů, kde nechybí lososová, purpurová, fialová a mnohé variety několika barevných květů.

Pěstování

Pěstování hvozdíků je poměrně snadné a většina druhů se hodí i pro úplné začátečníky. Hvozdíky milují slunné stanoviště s nezamokřenou vápenitou půdou.

Hvozdíky na skalce

Nízké vytrvalé druhy patří k nejoblíbenějším skalničkám, kdy kombinací jen několika druhů můžeme vytvořit dlouho kvetoucí půvabné scenerie. Kombinovat můžeme nejen různě barevné druhy, ale také druhy s odlišně zbarvenými listy, které mohou být od stříbřitě sivé až po svěží zelenou. Ke krásným druhům patří například hvozdík alpský (Dianthus alpinus), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), hvozdík péřitý (Dianthus plumaris), hvozdík japonský (Dianthus japonicus), za zmínku stojí i hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), který jako jeden z mála hvozdíků snese kyselou půdu a můžeme ho využít například ve společnosti s jinými acidofilními druhy třeba ve vřesovištích. Pozoruhodný žlutým zbarvením je i Dianthus knappii.

hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)Autor: Archiv ireceptar.cz

  • Skalkové hvozdíky nesnášejí v našich podmínkách vlhkou zimu, proto je nepěstujeme v podmáčených jílovitých půdách a při každé výsadbě pro jistotu vždy pamatujeme na spodní drenážní vrstvu.
  • Dobrou volbou je, když povrch mezi rostlinami obsypeme štěrkem, který dobře odvede vodu a rostlinu udrží v suchu.
  • Jako zimní ochranu nikdy nepoužíváme listí.
  • Skalkové hvozdíky lze snadno množit dělením trsů, ideálně na jaře nebo z počátku podzimu.

Letničky

Jako letnička se u nás pěstuje hvozdník čínský (Dianthus chinensis). Je nižší, kvete v široké škále barev, bohatě a téměř nepřetržitě, květy má velké a většinou několikabarevné. Hodí se do popředí smíšených letničkových záhonů, na obruby i do nádob.

  • Hvozdík čínský musíme před výsadbou na venkovní stanoviště předpěstovat, semena proto vyséváme v březnu do truhlíků za oknem, do skleníku nebo do pařeniště a sazenice ven vysadíme až v polovině května.
  • Z počátku hvozdíky pečlivě zaléváme a odstraňujeme plevel, později rostliny vytvoří velmi hustě zapojený porost a likvidace plevelů není téměř nutná.

hvozdník čínský (Dianthus chinensis)hvozdník čínský (Dianthus chinensis)Autor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Karafiát patří  mezi řezanými květinami mezi nejpěstovanější. Pro velkoprodukci je pěstován většinou hydroponickým způsobem.

 

Dalším jednoletě pěstovaným zástupcem hvozdíků je hvozdík karafiát či karafiát zahradní, pro někoho též Chabaudův karafiát (Dianthus caryophyllus). Vysoký, vzpřímeně rostoucí druh je ideální k řezu, jeho květy vydrží ve váze déle než jeden týden.

  • Také tento druh musíme předpěstovat a semena vysévat nejlépe už v únoru.
  • Dospělé rostliny jsou náchylné k poléhání, proto nezapomeneme na stabilní oporu.

Dvouletky

K oblíbeným pestrým dvouletkám patří hvozdík bradatý (Dianthus barbatus), který dorůstá do výšky třiceti až padesáti centimetrů a je ideální k řezu. Nejčastěji je pěstován ve směsi barev, ale prodávají se zvlášť i jednotlivé barvy. Hvozdík tvoří velké množství semen a na záhonu se sám snadno udržuje samovýsevem, musíme ale počítat s tím, že v dalších letech pokvete o něco méně a květy nebudou tak velké.

hvozdík bradatý (Dianthus barbatus)hvozdík bradatý (Dianthus barbatus)Autor: Archiv ireceptar.cz

  • Jako každou dvouletku i tento hvozdík je třeba předpěstovat, ideálně v červnu a červenci.
  • Vzhledem k horkému počasí musíme výsevy dostatečně větrat a zalévat.
  • Urostlou sadbu přepícháme do sadbovačů, nebo ji vysadíme na finální stanoviště.
  • Hvozdíky zimu přečkají bez problémů, pouze pokud hrozí silnější mrazy, přikryjeme je větvičkami chvojí. Druhým rokem pak v červnu a červenci pokvetou.

Choroby a škůdci hvozdíku

Hvozdík je vcelku odolný, u vyšších druhů se ovšem může objevit padlí či plíseň šedá; rozvoj plísní samozřejmě podporuje dlouhodobé vlhké počasí. Ze škůdců může napáchat škodu snad jedině zajíc, který by se do zahrady zatoulal – listy hvozdíků mu chutnají.

Plané hvozdíky naší přírody

Volně v přírodě se na suchých slunných loukách můžeme setkat s již zmíněným hvozdíkem kartouzkem, který však nikdy netrháme ani nevyrýváme, neboť patří mezi ohrožené druhy. Do stejné kategorie patří například hvozdík moravský (Dianthus moravicus) a hvozdík písečný (Dianthus arenarius).