Meruňky jsou nejen chutným ovocem, ale podle nejnovějších výzkumů mají velký význam i pro zdraví lidského organismu. Plody můžeme konzumovat čerstvé, ale jsou také skvělou surovinou pro přípravu kompotů, marmelád, džemů a rosolů, můžeme je mrazit i sušit, nebo z nich připravit oblíbený destilát meruňkovici.Nejčastěji se dnes meruňky pěstují jako čtvrtkmeny a nízké tvary.

Čtvrtkmen (ČK) má korunu ve výšce 0,8–1 m

Nejprve zapěstujeme tvar polopřirozené koruny: ponecháme 3–4 větve v 1. patře a 2–4 větve v odstupu 1,0– 1,4 m ve 2. patře, pokud pěstujeme tvar s terminálem. Můžeme pěstovat také kotlovitou korunu bez terminálu podobně jako u broskvoní.

Čvrtkmeny vysazujeme ve sponu 5–6x3–4 m, podle vzrůstnosti odrůdy a použité podnože. Maximální výška stromu se předpokládá 4–5 m.

Nízké tvary mají korunu ve výšce 0,6 m.

Abychom takového tvaru docílili, je nutné zapěstování větví do vodorovné polohy (používáme vyvazování letorostů, zavěšování závažíček a podobná vylepšení). Při tomto způsobu pěstování je velmi důležitý letní řez, kterým odstraňujeme silně rostoucí výhony a větve.

Stromky pěstované jako nízké tvary vysazujeme ve sponu 4–5x2–3 m, podle vzrůstnosti odrůdy a použité podnože. Maximální výška stromů je 2,5 m.

Výsadba sazenic a první řez

  • Stromky meruněk můžeme vysazovat v podzimním období i na jaře.
  • Před výsadbou zakrátíme všechny kořeny a ty poškozené odstraníme až na zdravou část.
  • Vysázené stromky vyvážeme ke kůlům a zajistíme jim ochranu proti poškození zvěří.
  • Korunku upravujeme vždy na jaře: odstraníme nadbytečné výhony a ty ponechané (podle zvoleného tvaru) seřízneme na 3–5 pupenů (vždy řežeme na vnější pupen).

Péče o stromek v dalších letech

V prvních 4–5 letech stromky upravujeme výchovným řezem podle zvoleného pěstitelského tvaru. Pak už používáme jen udržovací řez, kterým odstraňujeme nemocné, poškozené, nevhodně rostoucí a nadbytečné větve. U starších stromů je pro obnovu růstu a zlepšení zdravotní kondice stromu možný řez mírně zmlazovací. Čas na předjarní řez je těsně před rašením (v dubnu). Vhodné je také uplatnit letní řez (v červenci), kterým odstraňujeme bujně rostoucí výhony a zakracujeme prodlužující se výhony, abychom podpořili tvorbu předčasného obrostu a dosáhli menších, zato však kompaktních korun.

Kde se daří meruňkám?

Meruňka má poměrně vysoké požadavky na teplo a dostatek světla. Nejlépe se jí daří v polohách v nadmořské výšce do 350 m n. m., s průměrnou roční teplotou 8,5 °C a ročními srážkami 550–600 mm. Intenzivně ji tedy lze pěstovat pouze v nejteplejších oblastech našeho státu.

V zahrádkách samozřejmé můžeme meruňky pěstovat i v oblastech s průměrnou teplotou alespoň kolem 7 °C a do nadmořské výšky 400–450 m se srážkami okolo 700 mm, pokud jim ovšem najdeme vhodné stanoviště na jihozápadním nebo západním svahu, kde teploty méně kolísají. Naopak nevhodná jsou větrná stanoviště a mrazové kotliny.

Meruňky vyžadují půdy záhřevné, středně těžké, propustné, hlinitopísčité až písčitohlinité, naopak nesnášejí půdy těžké, studené a zamokřené, kde stromy nedostatečně ukončují vegetaci, potom bývají poškozovány zimními mrazy a předčasně odumírají.