„Nabídka skalniček je téměř neomezená. Avšak před tím, než si začínající skalničkář rostliny nakoupí, měl by zhodnotit podmínky, které jim může poskytnout,“ říká Alena Žbirková, odbornice na pěstování skalniček a pokojových rostlin ze Stanice přírodovědců v Praze na Smíchově.

Rady začínajícím skalničkářům

  • Na skalce bychom měli společně pěstovat pouze druhy, které vyžadují podobné podmínky. Jen tak můžeme dosáhnout dobrých výsledků a vytvořit opravdu atraktivní skalku, kterou je možné i dobře udržovat.
  • Vyvarujeme se začátečnické chyby, kdy při stavbě skalky postupujeme jen podle toho, co se nám líbí, a nerespektujeme například to, že skalka pro stínomilné rostliny by měla mít sklon severním směrem a skalku pro rostliny světlomilné a teplomilné musíme naopak orientovat na jižní či západní stranu.
  • Podle nároků rostlin připravíme i základní substrát – rašelinový pro rostliny vyžadující kyselé půdy (např. rostliny vřesovištní), jiné druhy vyžadují půdu neutrální a další zase půdu zásaditou (s přídavkem vápence).
  • S nároky rostlin musí korespondovat i výběr kamenů – například skalku pro kyselomilné (acidofilní) rostliny nemůžeme stavět z vápencových kamenů, které by půdu postupně neutralizovaly.
  • Podobně si také musíme ujasnit nároky rostlin na vláhu. Pro suchomilné druhy musíme připravit substrát dobře propustný a rychleji vysychající, s vyšším podílem písku či štěrku a musíme dbát na dobrý odtok přebytečné vody – pokud je podklad pod skalkou špatně propustný, musíme již při začátku stavby skalky pamatovat na dobrou a dostatečnou drenážní vrstvu.

Stavba skalky je většinou časově i finančně náročnější, takže dobré plánování nám ušetří pozdější nesnadné předělávání. Skalku bychom měli také navrhovat s ohledem na charakter okolní zahrady tak, aby do ní vhodně a nenásilně zapadla.

Zajímavé rostliny pro osluněnou skalku

Kromě skalek s klasickou směsí různých skalniček jsou poslední dobou oblíbené i skalky osázené specializovanými typy rostlin.

Suchomilné sukulenty a cibuloviny na plné slunce

Suchomilné rostliny (xerotermní – z řečtiny xeros = suchý, thermé = teplo) dobře odolávají intenzivnímu slunečnímu záření i delší době bez vody. Jsou proto vhodné na suché a teplé skalky, ale i na osazení přenosných skalek, sesazených do kamenných či keramických nádob, které můžeme umístit na terasy či balkony. Suchomilné druhy rostlin pocházejí ze stepí a polopouští nebo z kamenitých horských oblastí, kde se voda na stanovišti dlouho neudrží.

  • Vhodným výběrem různých druhů rostlin můžeme zajistit, aby skalka kvetla skutečně od jara až do podzimu. I v zimě skalku ozdobí stálezelené skalničky. Ze sukulentních rostlin jsou vhodné a velmi atraktivní například Delosperma, opuncie ( Opuntia), rozchodník (Sedum), netřesk (Sempervivum)
  • Z cibulovin můžeme na skalce pěstovat například okrasné česneky, suchomilné kosatce, modřence, tulipány, šafrány
  • Zajímavým doplňkem skalky mohou být i okrasné trávy, například ostřice(Carex), kostřavy (Festuca) či kavyl (Stipa).
  • Nekonečný je pak výběr ze suchomilných druhů trvalek, jako je například hvozdík (Dianthus), pryšec (Euphorbia), šalvěj (Salvia), i klasické skalničky, jako je lomikámen (Saxifraga), lewísie (Lewisia)
  • Suchou skalku můžeme doplnit i některými dřevinami – např. menšími druhy borovic nebo jalovců.

Jak stavět skalku pro suchomilné rostliny

Základem pro úspěšné pěstování těchto rostlin je postavit skalku na slunném stanovišti a rostliny zasadit do dobře propustného substrátu.

Volnou plochu mezi jednotlivými kameny a rostlinami je vhodné zasypat vrstvou kamínků, u mnoha druhů se doporučuje obsypat drobným štěrkem i krčky rostlin (zajistíme tak dobré odtékání vody a omezíme nebezpečí uhnívání rostlin za delšího období vlhka). Kamínky pokrývající volné plochy skalky také výrazně omezují růst plevelů.

Mnohé ze suchomilných rostlin lze pěstovat i na takzvaných suchých zídkách zbudovaných z volně ložených kamenů, v nichž se ve spárách vyplněných substrátem daří hlavně sukulentním rostlinám.