Jak správně pěstovat rostliny v nádobách?
Zdroj: Shutterstock

Pěstování v nádobách: Mnoho lidí dělá zbytečné chyby. Neděláte je taky?

Rostliny pěstované v nádobách zkrášlí terasu, balkon i zahradu. Výhodou je snadné přemisťování, ochrana před plevely, v nádobách to rostlinám může velmi slušet. Ovšem na kvalitu substrátu, zálivku a hnojení je třeba dbát ještě bedlivěji než při pěstování ve volné půdě.

Malé, nebo velké?

Výběr nádoby záleží nejen na velikosti, ale i na typu rostliny. V klasických truhlících můžeme pěstovat většinu běžných balkonových rostlin. U petúnií, pelargonií i fuchsií dobré prokořenění pěstební nádoby dokonce podpoří kvetení, takže nemusí být zbytečně velká. Nízkým a suchomilným rostlinám, netřeskům a polštářovitým bylinkám postačí nádoby mělké. Pokud však budeme v květináčích celoročně pěstovat dřeviny či mohutné trvalky, ocení nádoby vysoké a objemné – pozor však na stabilitu. Váhu velkých nádob snížíme, pokud na vylehčení substrátu či jako drenáž použijeme nikoli písek, štěrk či lávovou drť, ale lehký perlit nebo keramzit. Velké a těžké květináče, které je na zimu třeba stěhovat dovnitř, lze opatřit podložkou na kolečkách. Rostliny přesazujeme každé jaro či ob rok do větší nádoby. Po dosažení maximální únosné velikosti však postačí měnit vrchní vrstvu substrátu a dbát na pravidelné hnojení. Nejběžnější je však pěstování jednoletých rostlin, kterým stačí nádoby běžných velikostí. Ve větších můžeme více rostlin zkombinovat, ovšem jen druhy s podobnými nároky a tak, aby se vzájemně neutiskovaly (rozestupy by měly odpovídat jejich budoucímu vzrůstu).

Z čeho by měly být?

Pálená hlína je klasika příjemné barvy. Kořenový bal poměrně dobře chrání před horkem i chladem. Částečně propouští vlhkost, proto je ideální pro suchomilné rostliny. Keramika s glazurou či kamenina vodní páry nepropouští, může být však velmi atraktivní. Nádoby z betonu jsou trvanlivé, dobře izolují, ale jsou velmi těžké. Pohledné a praktické nádoby lze dnes pořídit i v plastu či laminátu. Ať je materiál jakýkoli, v pěstební nádobě by neměl chybět odtokový otvor na dně (podmiska nutná není, pokud nevadí odtékající voda). Výjimku tvoří nádoby samozavlažovací (viz níže). Barevné provedení záleží na vkusu každého, ale bývá škoda, když příliš pestrá nádoba rostlinu zastíní – ovšem kontrastní ladění barev může její krásu naopak vyzdvihnout.

Lehký perlit či pufovaná hornina substrát provzdušní a zároveň zadrží vláhu Lehký perlit či pufovaná hornina substrát provzdušní a zároveň zadrží vláhu Zdroj: Shutterstock.com

Jaký substrát?

Vyplatí se zvolit kvalitní, rostliny jsou odkázány na stísněný prostor, a tudíž jeho omezené množství. Na trhu je pestrá škála substrátů pro různé skupiny rostlin. Pokud bychom rádi využili domácí zdroje, poslouží vyzrálý kompost. Je však vhodné ho vylehčit příměsí písku, perlitu, listovky nebo kokosové drtě. Dokonale propustný substrát je podmínkou úspěchu, pokud pěstujeme suchomilné rostliny (bylinky, sukulenty, skalničky). I běžný kupovaný substrát vylehčíme pískem, perlitem. Příměs přímo v substrátu je ještě důležitější než vrstva drenáže na dně nádoby, která je ovšem rovněž prospěšná a můžeme ji vytvořit ze stejného materiálu (oddělování drenáže textilií od zbytku substrátu je zbytečné, jen ubere kořenům prostor – pokud není extra hrubá, substrát ji nezanese). Rostliny s vyššími nároky na vláhu ocení substrát výživnější, bohatý na humus – k dostání je například substrát obohacený vermikompostem. Při výsadbě sazeniček je dobré nádobu substrátem nenaplňovat až těsně po okraj – usnadní nám to zalévání.

Nádoby jsou v různém provedení, liší se i způsoby plnění rezervoáru Nádoby jsou v různém provedení, liší se i způsoby plnění rezervoáru Zdroj: Shutterstock.com

Jak moc zalévat?

Díky propustnému substrátu můžeme za teplého léta bez obavy zalévat i suchomilné rostliny – ani ony dlouho nepřežijí, pokud vyčerpají všechnu vláhu v nádobě. Nenecháváme však stát vodu v podmisce. Naopak žíznivějším druhům tato zásoba vody přijde vhod. A do substrátu můžeme přimíchat i speciální hydrogely, které vlhkost zadržují a uvolní ji, až když ji rostlina potřebuje. Nároky na vláhu bychom u jednotlivých rostlin měli znát. Odhadnout je lze i podle vzhledu. Druhy s velkými, tenkými listy více vody vypařují, a proto i vypijí. Naopak listy drobnější, kožovité, pokryté voskem či chloupky vodou šetří. U rostlin náročných na vláhu, zvláště na slunném místě, jsou dobrodiním samozavlažovací nádoby. Z rezervoárů si kořeny skrze speciální knoty berou tolik vláhy, kolik potřebují, zásoba vydrží i na více dní (kolik přesně, to záleží na velikosti zásobníku, teplotě, vzrůstu a žíznivosti rostlin). Pokud však substrát v nádobě zmáčí vydatný déšť, mohou rostliny strádat nedostatkem vzduchu tím více, že voda nemá kudy odtéct. V tom případě je třeba alespoň část ze zásobníku vylít. Užitečným doplňkem je ukazatel plnosti rezervoáru.

Zaléváme nejlépe ráno, případně večer. Pokud rostliny vadnou, může je zachránit i zálivka uprostřed horkého dne, jen by voda neměla být ledová. Ovšem pozor na výjimky, jako jsou například stínomilné fuchsie. Za horkého dne uzavřou póry a chrání se tak před vyschnutím. Když je v té době zalijeme, vodu nedovedou využít a mohou jim začít uhnívat kořeny. Ideálním nápojem pro rostliny je voda dešťová. Pro kyselomilné je přímo nezbytná, tvrdá vodovodní obsahuje vápník, který jim škodí.

Tekuté hnojivo přidáme do zálivky, ale musíme ho dostatečně naředit Tekuté hnojivo přidáme do zálivky, ale musíme ho dostatečně naředit Zdroj: Shutterstock.com

A co přihnojování?

Rostliny, které bujně rostou a od nichž si přejeme záplavu květů, rozvinou svou krásu naplno, jen pokud jim poskytneme kvalitní stravu. Pouze voda a slunce nestačí, živiny v nádobě rychle vyčerpají. Týdně jim proto do zálivky přidáme hnojivo. Můžeme si vybrat z mnoha druhů – speciální hnojivo pro kvetoucí balkonové rostliny, stejně jako pro další skupiny rostlin (kyselomilné, plodová zelenina, na živiny mnohem méně náročné bylinky aj.). Alternativou jsou pomalu rozpustná hnojiva, která se vkládají do nádob ve formě tablet nebo tyčinek. Kvetoucím rostlinám pak často chybí fosfor a draslík. Na draslík je bohatá banánová slupka, kterou můžeme nadrobno nakrájet a přidat do substrátu. Dalším kvalitním a levným hnojením jsou i zákvasy z kopřiv či drůbežího trusu, při výrobě však značně zapáchají – je třeba je připravovat v odlehlém koutě zahrady, nikoli na balkoně.

Titulka Receptar 6 Titulka Receptar 6 Zdroj: VLM Media

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky