Pro skleníkové pěstování volíme nejlépe středně těžkou, hlinitou půdu. Ta je z hlediska vlastností nejlepší. Dobře na sebe váže živiny a nevysychá tak rychle jako lehká písčitá půda. Ovšem ani těžká, jílovitá půda se do skleníků nehodí. Není totiž porézní, těžko se zpracovává, ale hlavně na sebe váže velké množství vody, čímž podporuje rychlé napadání rostlin houbovými chorobami.

Hnojení ve skleníku

Při předjarní přípravě skleníku pro pěstování teplomilné zeleniny můžeme půdu zrýt a obohatit ji o důležité prvky, jako jsou dusík, fosfor, draslík a další.

Důkladně zrytou půdu ve skleníku rozhrabeme a mělce do ní zapravíme prosetý kompost. Nemáme–li dostatek tohoto materiálu, jako náhradu využijeme klasický zahradnický substrát, přičemž na skleník o velikosti 2x3 m stačí jeden až dva pytle o obsahu 50 l. Nezapomeneme důkladně rozbít hroudy.

Vhodným zdrojem živin je také nadrobno posečená, již částečně rozložená tráva, namíchaná s listím. V půdě se rozkládá a postupně uvolňuje dusíkaté sloučeniny, navíc je směs navlhlá vlivem skladování v kompostu, čímž podporuje růst mladých rostlin.

Chlévský hnůj používáme jen v proleželém stavu, nikdy ne čerstvý. Rajčata a papriky bývají citlivé na vysoký obsah dusíku, pokud je tedy půda obohacená čerstvým hnojem, často chřadnou a napadají je nejrůznější škůdci a houbové choroby. Z přehnojené půdy se navíc dusíkaté sloučeniny dostávají až do plodů, které zpracováváme kuchyňsky – taková zelenina není zdravá, vysoký obsah dusíku v ní nadměrně zatěžuje naši látkovou přeměnu.

Prodloužená sezóna


Ve skleníku můžeme pěstovat cokoliv.

  • V nevytápěných sklenících začínáme s přípravou zhruba v polovině března, kdy vysejeme ředkvičky a salát. Díky brzkému výsevu pak sklízíme první úrodu již ke konci dubna.
  • Půda je po této zelenině ve velmi dobrém stavu, takže do ní lze vysazovat rajčata, papriky a vysévat okurky.
  • V listopadu pak ze skleníku odstraníme veškerou vegetaci.

V celoročně vytápěném skleníku můžeme pěstovat nejen rychlenou zeleninu (salát a ředkvičky), ale vyzkoušet i náročnější druhy rostlin, jako jsou třeba pokojové květiny nebo kaktusy.