Kopr a saláty můžeme pěstovat společně
Zdroj: rodimov / Shutterstock.com

Smíšené kultury zeleniny pro hojnou, zdravou úrodu. Co zasít společně?

Smíšené pěstování umožní dokonalé využití prostoru, brání únavě půdy a méně přitahuje škůdce. Společné výsevy umožňují takzvané polykultury – jak je vytvořit a jak fungují?

Mnohé tradiční kombinace vycházející z faktu, že si určité druhy prospívají, mají se zkrátka rády, a jiné naopak lze jen velmi těžko ověřit, a proto se i doporučovaná sousedství často liší. Spokojeně vedle sebe mohou zaručeně růst jen druhy s rozdílnou hloubkou kořenění, s odlišně rychlým růstem i tvarem. Některé mohou druhým poskytovat žádoucí zastínění nebo přilákat opylovače a lovce škůdců. To jsou vztahy, jejichž přínos je zřejmý a viditelný.

Kopr, roketa, petržel a další bylinky mohou růst pospoluKopr, roketa, petržel a další bylinky mohou růst pospoluAutor: aniana / Shutterstock.com

Při výběru proto hledíme především na to, aby rostliny kromě odlišné hloubky kořenění a vzrůstu pocházely z odlišných čeledí a přinesly tak pozitivní efekt střídání plodin v jednom roce. A aby jedny svou bujností neutlačovaly jiné. Například v hloubce kořenící mrkev a mělké kořeny cibule se o vodu a živiny bez problémů podělí, každá je nasává z jiné hloubky. Do třetice se k nim hodí salát, jemuž lehké zastínění vzpřímenými listy mrkve a cibule nevadí.

Co je to zeleninová polykultura?

Pestrý smíšený výsev listové zeleninyPestrý smíšený výsev listové zeleninyAutor: ArtCookStudio / Shutterstock.com

Střídání vhodných rostlin v řádcích je osvědčenou a oblíbenou metodou. Vyzkoušet ovšem můžeme i jiné možnosti nežli klasické setí do řádků. Záhon v tomto případě napodobuje rostlinné společenstvo, které se postupně proměňuje, jak sklízíme a doséváme. Umožní bohatší sklizeň na menším prostoru. Díky hustému pokryvu nedává moc prostoru plevelu a chrání půdu. Semena jednotlivých druhů se rozhazují na tu samou plochu druh po druhu, těžší a lehká semena nelze rozhazovat společně, těžká by se seskupila blíže k nám. I když budeme sklízet většinu rostlin mladých, neměli bychom sít příliš hustě, prostor kolem 3 cm kolem sebe potřebuje každý semenáček.

Mix salátů, bylinek a jedlých letniček

Základ takovéto polykultury mohou tvořit například rozmanité druhy a odrůdy salátů, které umožní delší a rozmanitější sklizeň, a další listové zeleniny, jako je například roketa, listové hořčice, špenát. A můžeme přidat také kopr a měsíček, letničku nejen nenáročnou, ale i pohlednou, jedlou a léčivou. Sklízet můžeme jeho mladé listy a posléze i květy. Dále záhon obohatíme ředkvičkami a pastinákem či mrkví. Rychle rostoucí listy ředkviček zastíní půdu a usnadní klíčení pomalému pastináku a mrkvi. Ředkvičky pak opatrně vytáhneme, pastinák a mrkev rostou dál.

Tato polykultura však vyžaduje každodenní sklizeň. Rostliny bychom měli sklízet celé, aby uvolnily místo ostatním – pokud budeme listový salát jen seřezávat pro opakovanou sklizeň, musíme při setí volit ještě větší rozestupy. Salát sklízíme mladý, jen některý můžeme nechat narůst více. Ředkvičky je třeba sklidit rovněž včas a na uvolněná místa přijdou třeba keříčkové fazolky nebo růžičková kapusta. Pokud kopr necháme vykvést, láká pestřenky, jejichž larvy likvidují mšice – což je další prospěšný vztah rostlin na společném záhoně.

Akční letáky