Asimina triloba
[Komerční prezentace] - Lahodné plody tohoto pohledného stromku chutí předčí tropické ovoce. Plodí přitom i v našich klimatických podmínkách. Asimina je opadavý strom, pocházející ze Severní Ameriky. Má pravidelnou, vejčitou korunu a působí velmi dekorativně. Kvete krásnými, velkými purpurovými květy. Plody jsou světle zelené, kulovité až oválné, váží 50–400g. Dužnina plodu má krémovitou konzistenci a po odstranění velkých nejedlých semen ji vyjídáme lžičkou. Chutí připomíná směs banánu, ananasu a manga. Obsahuje velké množství vitamínů, vlákniny, železa a vápníku. Je lahodná samotná, v ovocných salátech…
Pěstování
- Asiminu lze vysazovat pouze na podzim, nebo brzo na jaře v období vegetačního klidu. Při výsadbě nesmí být v žádném případě narušen kořenový bal a obnažen kůlový kořen. Po vybalení rostlinu umístěte venku do polostínu a jakmile shodí listy, vysaďte ji na konečné stanoviště. Asimina je velmi přizpůsobivý strom, nejlépe se mu daří na vlhčích, na humus a živiny bohatých půdách.
- V době vegetačního klidu snese mráz –22°C.
- Rašení je pozdní, proto nehrozí poškození pozdními jarními mrazíky.Roubované kultivary samy tvoří pravidelnou korunu s plodným dřevem. Postačí pouze střídmý výchovný řez.
- Plody sklízíme od konce září do října.Doposud u nás na dřevině nebyly pozorovány žádné choroby ani škůdci!
- Osvědčený je samosprašný kultivar "PRIMA"
Narančila, „chlupatý pomeranč“
Narančila (Solanum quitoense) je jedna z nejkrásnějších rostlin, kterou zdobí do fialova zbarvené, velké plstnaté listy a jedlé oranžové plody, připomínající malé pomeranče. Jsou kulaté, ve zralosti oranžové, porostlé jemnými chloupky, které se dají odstranit např. otřením látkou. Dužnina má sytě zelenou barvu podobnou; kiwi, je aromatická, chuťově se blíží směsi jahod a ananasu nebo kvajávy.
Narančila je keřovitá, vytrvalá rostlina pocházející z jihoamerických And. V přírodě dorůstá asi 250 cm, u nás nejvýše 150 cm. Půvabnou a užitečnou narančilu můžete pěstovat i v beztrnné, zakrslé formě.
Pěstování
- Narančilu lze celoročně pěstovat v bezmrazém skleníku nebo ve velké nádobě jako přenosnou rostlinu. Nesnáší mráz, měla by přezimovat na světlém místě při teplotě 10–15 °C.
- Zeminu potřebuje výživnou, kyprou, nejlépe zahradnický substrát.Vyžaduje častou a bohatou zálivku a přihnojování.Rostlinu můžeme v únoru hluboce seříznout pro docílení keřovitého tvaru. Pokud jsou na rostlině plody, provádíme řez po odplození.
- Pokud se při pěstování po odkvětu netvoří plody, je třeba rostliny uměle opylovat: rozřízneme prašník a navlečeme ho na bliznu. Tento způsob je již s úspěchem odzkoušen.
Melounový keřík pepino
Pepino je pohledný bylinný keřík, dosahující výšky až 80 cm. Z modrofialových, samosprašných květů dozrávají desítky pěkných bobulí vejčitého tvaru s lesklou slupkou. jsou žlutooranžové, často s podélnými fialovými pruhy. Jsou lahodné a sladké, chutí podobné cukrovým melounům. Dužnina je po dozrání šťavnatá, velmi intenzivně voní. Navíc je bohatá na vitamíny, obsahuje nejvíce vitamínu C.
Pěstování
- Pepino pěstujeme přes léto ve velkém květináči na balkoně nebo na zahradě. Keřík je krásný v závěsných květináčích, zvláště když jsou ověšeny zlatožlutými plody. V květináči dokonce plodí více než ve volné půdě. Ovšem ve volné půdě dosahují plod zase až 1/2 kg váhy.
- Pepino umístěte na světlé stanoviště, aby dobře kvetlo a plodilo.
- Vyzkoušejte odrůdu Pepino gold gigant Vyžaduje pravidelnou zálivku - základ úspěšného pěstování pepina tkví ve stále stejnoměrně vlhkém substrátu.
- Půda by měla být hůmózní, dále je třeba pravidelné přihnojování (1x za 14dní). Plody se sklízí v plné zralosti, tímto svou chutí předčí plody k nám dovážené.Přes zimní období rostlinu uchovejte na světlém místě, při minimální zálivce.
- V únoru lze dle potřeby provést hluboký řez.
- Na jaře pepino přesaďte do většího květináče a po 15 květnu umístěte ven.
Psidium, jahodový stromek
I v bytě můžete pěstovat vlastní, lahodné a zdravé ovoce. Jedna z nejvděčnějších pokojových rostlin, která již druhým rokem začne plodit červené lahodné plody chuti jahod. Psidium, stálezelený, rychle rostoucí keřík se sytě zelenými kožovitými listy pochází z Číny a patří do čeledi myrtovitých. Květy jsou bílé, plody - bobule - dosahují velikosti meruňky a mohou dozrávat v barvě žluté, oranžové nebo červené. Mají bílou až červenou dužninu, příjemně nakyslou, chuti po jahodách. Na vrcholu mají vytrvalý kalich, který je před konzumací třeba odstranit, neboť je hořký.
Pěstování
- Lze jej pěstovat ve skleníku i obytných místnostech.Rostlina kvete již druhým rokem. Plody dozrávají asi za 4 měsíce po odkvětu. Zralé plody samy opadávají.
- Někdy dochází koncem léta k druhému kvetení a i tyto druhé plody ještě vyzrají.
- Aby rostliny dobře rostly a plodily, potřebují dostatek světla a v době růstu dostatek zálivky.
- Rostlina může přezimovat při teplotě 10–15 °C. Opad listů v zimním období je minimální. Pouze Psidium kvajáva někdy shazuje všechny listy. V této době zálivku omezíme a zaléváme jen, aby zemina neproschla.Rostlině postačí běžný zahradnický substrát.
- V době vegetace je nutné rostliny přihnojovat univerzálním hnojivem.
- Rostlinu přesazujeme postupně jednou za rok do větších nádob.Psidium snáší dobře řez, kterým keřík tvarujeme a zároveň tím nutíme rostlinu k tvorbě plodonosných větviček.
Fíkovník dotato
Víte, jak chutná čerstvý, slaďounký, ale stále šťavnatý fík? Je to delikatesa, kterou ocení dokonce i lidé, kteří sušené fíky rádi nemají. Plody, které nesníte přímo, můžete sušit, anebo z nich připravit výtečnou marmeládu.
Fíkovníky patří mezi nejodolnější subtropické rostliny. Vzhledově atraktivní fíkovník dotato je natolik nenáročný, že jej můžete snadno pěstovat na terase i i na zahradě. Plodí již 2. rokem, a to velmi bohatě - při dobré péči obvykle dvakrát ročně.
- Fíkovník můžete pěstovat i ve větších nádobách na balkóně či terase.
- Přes léto jej umístěte na slunném místě.
- Fíkovník vyžaduje propustnou zeminu složenou ze zahradnickéhosubstrátu a 10% písku.
- Během vegetace jej vydatně zalévejte
- V zimě nechejte rostliny odpočinout v chladné místnosti, kde nemusí být světlo – fíkovník je opadavý a v zimě proto slunce nepostrádá. Nasazené a nevyzrálé plody z podzimní násady po opadu listů na rostlině přezimují, v příštím roce pokračují v růstu a velmi brzo dozrají.
- V zimě, kdy shodí listy, potřebuje alespoň dva měsíce vegetačního klidu. V té době jej zavlažujte minimálně, jen aby zemina zcela nevyschla.
- Starší rostliny jsou vůči mrazu odolnější a v mírnějších oblastech proto přežijí i venku, pokud je ochráníte nahrnutím hlíny a přikrývkou chvojí, slámy, listí. I když rostlina omrzne, z kořenů vyraší nové, rovněž plodonosné pruty. Dává pak však obvykle jen jednu úrodu ročně, nezralé plody nepřezimují.
- Během jara a léta jednou týdně přihnojujte univerzálním hnojivem. V září je pak vhodné hnojivo se zvýšeným obsahem draslíku, který podpoří odolnost vůči zimě.
- Pokud chcete keř řezem zakrátit, nejlepší termín je konec února.