Hodnota pH vyjadřuje chemickou reakci půdy: Zda a v jaké míře je kyselá či zásaditá, nebo neutrální. Vypovídá o tom, kolik vápníku, obvykle ve formě uhličitanu vápenatého, se nachází v půdě. Tento údaj je jedním z hlavních ukazatelů při rozborech půdy a jednou z nejdůležitějších vlastností. Existují rostliny, které snesou půdu kyselou i zásaditou, ale velká část z nich je vybíravější.

Stupnice od kyselé po zásaditou půdu

  • Do pH 4,4 je půda extrémně kyselá
  • Mezi pH 4,6 až 5 je označována jako kyselá
  • pH 5,1 až 5,5 značí půdu slabě kyselou
  • U neutrální půdy se pH pohybuje mezi 6,6 až 7,2
  • pH 7,3 až 7,7 znamená půdu alkalickou, zásaditou
  • Půda, jejíž pH převyšuje pH 7,7 je silně alkalická

Jak zjistíte pH půdy?

Zjišťování půdní reakce je součástí agrochemických rozborů. Ze vzorku půdy vyschlé na vzduchu se připraví suspenze a v ní se měří pH. Nejpřesnější je měření elektronické.

U stejně připraveného vzorku půdy si můžete pH stanovit i sami, pomocí indikátorových papírků. Ty lze zakoupit ve specializovaných prodejnách se zahrádkářskými potřebami. Udávají pouze přibližné hodnoty s odchylkou 0,5 pH.

Půdní reakci lze také odhadnout podle výskytu plevelů. Na kyselých půdách roste třeba šťovík, přeslička nebo jitrocel, na půdách zásaditých zase komonice nebo hořčice.

Která reakce je optimální?

Většině rostlin pěstovaných v českých zahrádkách vyhovují půdy s neutrální až mírně kyselou reakcí pH.

  • Například borůvky, brusinky a rododendrony vyžadují vyloženě kyselou půdu.
  • Záhonům s košťálovou zeleninou postiženou nádorovitostí zase prospěje alkalické prostředí. Houba, která zmíněnou chorobu způsobuje, je totiž citlivá vůči vysoké hodnotě pH a proto se doporučuje silné vápnění, aby se půdní reakce pH pohybovala nad hodnotou 7.
  • Alkalické půdy svědčí i některým aromatickým bylinkám či skalničkám.

Vápník je prospěšný pro znečištěné půdy

Půdy zatížené znečistěním od tzv. těžkých kovů by měly vykazovat alkalickou reakci. V opačném případě by kadmium, rtuť, olovo či další prvky, jejichž nadměrná koncentrace vážně ohrožuje lidské zdraví, snadno vstoupily do pěstovaných plodin.

Vápník má vliv na příjem ostatních prvků rostlinami

Negativně mohou na rostliny působit jak příliš nízké, tak příliš vysoké hodnoty pH.

Při příliš nízkém pH je růst rostlin brzděn. Hlavní příčinou je toxické působení hliníku, které při nízkých hodnotách pH (pod 4,5 až 5) přechází do půdního roztoku. Kromě toho brzdí činnost mikroorganismů a žížal, takže se zhoršuje struktura půdy. Půdy pak mají sklon ke slití a tvorbě škraloupu, což je nepříznivé zejména na těžkých jílovitých půdách. Přijatelnost většiny živin (kromě fosforu, hořčíku a molybdenu) je však v kyselých půdách dobrá.

Hlavní nevýhodou vysoké hodnoty pH je snížená přijatelnost stopových prvků (manganu, železa a boru). Při převápnění půdy se často vyskytuje nedostatek stopových prvků.

Při neutrální hodnotě pH je půdní struktura velmi příznivá, protože neutrální pH podporuje biologickou aktivitu.

Vápnit, či nevápnit?

Ve středoevropských klimatických podmínkách a zejména ve vyšších polohách se nepříznivý vliv půdní kyselosti mírní vápněním. Je ovšem otázka, zda a kdy je to správné řešení. Například výskyt mechu v trávníku ještě není spolehlivým ukazatelem potřeby vápnit, jak je často tradováno, spíše ukazuje na trvale nedostatečnou péči o trávník.

Zda je vhodné vápnit a jak by nám měla poradit laboratoř, která zjišťovala pH půdy. Pokud zjistíme, že půda je omylem převápněná a půdní reakce je nad optimem, zpravidla postačí hnojit síranem amonným.

Jak zvýšit kyselost půdy?

Při okyselování půdy nesmíme působit zálivkou protichůdně, nepoužíváme tvrdou vodu.

K výraznému okyselení půdy pro kyselinomilné rostliny používáme kyselou vrchovištní rašelinu, hrabanku z jehličí a také síru. Lze také doporučit pravidelné hnojení síranem amonným.

Hnojiva mohou měnit půdní reakci

  • Fyziologicky kyselá jsou všechna dusíkatá hnojiva - ochuzují půdu o vápník.
  • Výjimkou je dusíkaté vápno a ledek vápenatý. Tato hnojiva jsou naopak fyziologicky alkalická (půdu vápníkem obohacují).
  • Fyziologicky neutrální, tedy bez vlivu na půdní reakci, jsou všechny superfosfáty, mleté fosfáty, všechna draselná hnojiva, kieserit a sádra.