Platan není žádný nováček a mnohé metropole zdobí už celá staletí. Je například dominantou ulic Londýna (odtud i jeho anglické jméno London Plane) a na pařížských nábřežích nebo v Tuilerijské zahradě je počítají na tisíce.
platan javorolistý
Platanů je více druhů, nejrozšířenější je asi platan javorolistý (Platanus × acerifolia). Jeho původ není přesně doložen, botanici se kloní k verzi, že se jedná o potomka třetihorního platanu javorovitého, z něhož vznikl křížením s platanem západním a východním. Je to impozantní strom s velmi rozložitou korunou, který může dorůst až do výšky 45 metrů a dožít se věku až několik set let. Listy se podobají javorovým, ale jsou silnější. Platan také kvete, i když hodně nenápadně – květy jsou kulaté, později se z nich stávají ježaté, pichlavé kuličky, plody, které zůstávají na stromě přes celou zimu. Jsou to vlastně oříšky v kulatém, ježatém plodenství. Stromy začínají plodit po 20. roku věku.
Nejkrásnější a nejzajímavější je ovšem platanová kůra. Její povrch je oproti jiným místy velmi hladký až sametový na omak. Kůra se skládá z pestrých, zelenožlutých, bělomodrých a hnědých plátů. Borka se neustále odlupuje a kmen se tak stává malebně skvrnitý v barvách šedé, zelené, krémové a hnědé, což oceníme hlavně v zimě, kdy je na kmen a široké větve dobře vidět. Platan také vedle znečištěného ovzduší, dobře zvládá i mráz, dokonce snese až –34 °C.
Roste středně rychle až rychle. Není náročný na půdní typ, ale přednost dává vlhčí, křemičité zemi. Řez je vhodné provést před rašením na konci zimy. V nepříznivých podmínkách mohou platany trpět tracheomykózami. Důvodem napadání stromů těmito vaskulárními onemocněními je obvykle nedostatek vody, anebo teplotně extrémní podmínky.
Rekordmani a pověsti
Platany mohou narůst do obrovských rozměrů a žijí i několik století. Například v zámeckém parku v Bartošovicích na severní Moravě roste exemplář, který je vysoký 36 metrů, má obvod kmene 780 cm a je starý 175 let. Patří mezi největší rostoucí zástupce taxonu v Evropě a je nejstarším evidovaným platanem na našem území. Hmotnost celého stromu je odhadována na úctyhodných 120 tun. Bartošovický platan byl vyhlášen památným stromem a od roku 2001 nese jméno Josefin na památku hraběnky Josefiny Pachtové.
Hippokratův platan
Uprostřed náměstí Platia Platanou hlavního města ostrova Kos se nachází známý Hippokratův platan, pojmenovaný po významném antickém lékaři Hippokratovi. Kmen má v základu průměr 4,7 m, obvod 10,5 m a průměr koruny kolem 18 m.
Hippokratův platan v řeckém městě Kos.
Je to nepochybně jeden z nejstarších stromů v celé Evropě. Biologové odhadují, že je tomuto platanu druhu Platanus orientalis L. (tedy platan východní) asi 2000 let. Přesně se to ale doložit nedá, protože na něm už nenajdeme žádné viditelné letokruhy. Vzhledem k tomuto více než požehnanému věku je kmen již vykotlaný a jeho vnitřek je dutý. Aby i nadále žil, bylo zapotřebí ho před několika lety vyztužit kovovým rámem. Podle místní tradice zasadil tento strom Hippokratés sám a v jeho stínu měl později vyučovat své žáky. Pod ním měl údajně také šířit křesťanství apoštol Pavel, který také zavítal na ostrov Kos. Skutečnost je ovšem taková, že podle expertů je strom starý maximálně dva tisíce let a tudíž nemohl spadat do Hippokratovy doby.
Ozdoba zahrady Kinských
Platan javorolistý v zahradě Kinských je památný strom v Praze na Smíchově. Mohutný solitérní platan stojí u hlavního vchodu z náměstí Kinských, v dolní rovinaté části zahrady. Ta byla zřízena na místě bývalých vinic a její výstavba započala již v roce 1825. Budování probíhalo pod patronací knížete Rudolfa Kinského. Do jeho smrti v roce 1836, kdy zemřel na následky pádu z koně při závodech, byl mezi prvními výsadbami zasazen i tento platan, který je nyní připomínkou slavného zakladatele zahrady. 30. července 1998 byl strom pro vzrůst, vysoký věk a jako dendrologicky cenný taxon vyhlášen za památný. Strom byl v roce 2004 vybrán, jako jeden ze třinácti jedinců, k odběru vzorků (semena, rouby a řízky) v rámci programu záchrany genofondu památných stromů.
Platan javorolistý v zahradě Kinských je památný strom v Praze na Smíchově.
Beethovenův platan
V Praze na Malé Straně nad Velkopřevorským náměstím u obvodové zdi známé jako Lennonova zeď, se zdvihá rozložitá koruna platanu javorolistého, jehož výsadba proběhla podle pověsti při příchodu řádu Maltézských rytířů do Prahy v polovině 12. století. Pravděpodobnější však bude, že byl vysazen při barokní přestavbě sousedícího paláce v letech 1725–1727. Platan byl tehdy přivezen jako veliká zvláštnost. Vypravuje se o něm, že pod ním rád sedával hudební skladatel Ludwig van Beethoven při návštěvách Prahy. Od poloviny 20. století se pod jeho korunou konaly koncertní a divadelní představení označované Pod platanem. Je to nejmohutnější a nejstarší platan na území Prahy a vůbec nejmohutnější památný strom hlavního města.
Pivo ve znamení platanu
Určitě je vám povědomá značka protivínského piva. První písemná zmínka o provozu pivovaru pochází z roku 1598. Tento původní pivovar byl součástí zámku, kde se pivo vařilo až do roku 1876. V roce 1711 získal pivovar koupí rod Schwarzenbergů, v jehož vlastnictví zůstal až do roku 1947. Ve své době byl jedním z nejmodernějších pivovarů na našem území, protivínské pivo si tehdy dobylo trhy nejen v Rakousku-Uhersku, ale i v Německu, i na americkém kontinentu v Chicagu a New Yorku.
Platanem si můžete připít nejen pod platanem
A proč nese značku Platan? Celý pivovar se rozkládá na čtrnáctihektarovém pozemku typu lesoparku, který vytváří historickým budovám nádhernou kulisu. Unikátní je platanová alej lemující příjezd k pivovaru. V areálu je rovněž krytý taneční parket se stoly pro hosty a pódiem pro kapelu. Každou letní sezonu tam ve znamení hudby a piva probíhá Léto pod platanem.
