Plevelů existuje přehršel druhů, ale jedno mají společné: nenapadají je škůdci ani plísně a na stejném místě se za rok objeví znovu, i když je zalijete notnou dávkou herbicidu a vytrháte je i s kořínky. Aspoň nám to v porovnání s úzkostlivou a ne vždy úspěšnou péčí o okrasné rostliny a zeleninu tak připadá. Semínka se skrývají v půdě nebo je k vám zanese vítr, pak stačí už jen pár kapek deště a mohou klíčit. Opakuje se to každý rok a zaplevelení celé zahrady zabráníme jen včasným zásahem.
Deštivé jaro růst plevelu jen podpořilo, na druhé straně se ale z vlhké půdy rostliny vytrhávají snáze než ze země vyschlé. Nespoléhejte na ruce, vezměte si na pomoc motyčku nebo vypichovač, abyste měli jistotu, že plevel odstraníte skutečně i s kořenem. Manuální vytrhávání je zdlouhavým, ale nejjistějším způsobem, jak udržet nezvané hosty zahrady na uzdě.
Na plevel mezi dlaždicemi zabírá voda s octem.
Existují samozřejmě i rychlejší, plošné metody, musíme je však používat s rozumem, abychom nezahubili i vegetaci pěstovanou. Chemické herbicidy se hodí možná na příjezdovou cestu nebo do spár mezi dlaždicemi, kde s určitostí neplánujete zasadit afrikány, natož ředkvičky. Na plevel v anglickém trávníku se dají použít tzv. selektivní herbicidy, které hubí jen vybrané druhy, ale na trávu samotnou nezaútočí. Vždy se ovšem ujistěte, že nejde o prostředek škodlivý pro životní prostředí a domácí mazlíčky.
Na rašící zeleň mezi dlaždicemi platí také voda s octem nebo horká voda z uvařených brambor. Přirozeně jde o levnou a ekologicky nezávadnou alternativu kupovaných chemikálií. Horkou vodu však nepoužívejte za chladných dnů na keramické dlaždice – vlivem teplotního rozdílu by mohly prasknout.
Další účinný domácí herbicid vyrobíte ze tří lžic tvrdého alkoholu a půl litru vody. Roztok nalijte do postřikovače a aplikujte přímo na vzrostlé rostliny.
Plevel musí ven i s kořínky.
Složitější situaci máme v záhonech, kde opravdu nechceme herbicidními prostředky ublížit pěstovaným květinám a plodinám. Zde se vyplatí vsadit na mechanickou bariéru v podobě mulčovací kůry, která zabrání průchodu světla k povrchu půdy. Semínka plevele tak nebudou lákána ke klíčení a zůstanou schována pod zemí. Někteří zahradníci pod vrstvu mulče pokládají navíc několik vrstev novin, aby efekt zatemnění ještě umocnili. Mulč má kromě toho i další známou výhodu – půda se pod ním tolik nevysušuje, takže záhony nebudete muset tolik zalévat. O důvod víc, abyste to vyzkoušeli!
Zdroje:
chalupari-zahradkari.cz, www.chatar-chalupar.cz, www.novinky.cz
