Dřevokazné houby se mohou stát noční můrou

V první řadě rozkládají odumírající dřevo, ale někdy mohou napadnout i to zdravé. Dřevokazné houby si většinou všimnete, až když se vytvoří plodnice, což je viditelná část hub. Ovšem mycelium, tedy podhoubí, nejednou prorůstá dřevem již mnohem dříve.

V principu dřevokazné houby enzymaticky rozkládají odumřelé kmeny, pařezy a větve. Zajišťují tak vlastně koloběh živin v přírodě. Některé druhy napadají i živé stromy a keře, které jsou většinou oslabené nebo poraněné. Způsobují mnoho chorob dřeva, ale nejčastěji bílou a hnědou hnilobu.

Které to jsou?

Nejvíce zástupců pochází z chorošovitých a nelupenatých hub, ale patří sem i některé i lupenaté. Většina druhů je nejedlých, ale jsou mezi nimi i ty jedlé, jako například sírovec žlutooranžový, různé druhy hlív nebo václavka smrková, která je považována za nebezpečného škůdce hospodářských lesů. Patří sem i choroše, troudnatce, pevníky, outkovky, lesklokorky, ohnivce a houževnatce. Je jich prostě mnoho!

Jako prevence funguje dokonalá péče

K mnoha infekcím dřevin dochází většinou díky nejrůznějším mechanickým poraněním. Z toho tedy vyplývá, že základem ochrany před dřevokaznými houbami je pečlivá a šetrná péče nejen o samotné stromy, ale i jejich okolí. Jakmile k nějakému poranění dojde, což může nastat během průřezu, následkem mrazu či po okusu zvěří, je nutné rány co nejrychleji a nejdůkladněji ošetřit.

Ve chvíli, kdy se však na stromech objeví plodnice, je už jakákoliv ochrana zbytečná. Přesto by se vytvořené plodnice měly co nejdříve odstranit, aby nebyly zdrojem šíření výtrusů na okolní dřeviny a neřízeně se nerozrůstaly.

Silně napadené větve odřežte a spalte. Plodnice můžete také preventivně zahubit podzimním postřikem měďnatými přípravky nebo roztoky orthodinitrokresolových přípravků (organických barviv). Velké rány vyplňte dřevocementem s 5% roztokem modré skalice nebo asfaltem.

Poškozený strom ošetřete, plodnice nedostanou šanci

V místě poranění můžete nožem odstranit zbytky poškozené kůry, která brání zarůstání místa kalusem – hojivým pletivem, díky němuž se strom sám regeneruje. Vhodné je i přihnojení, kterým hojení poškozených míst stromu kalusem urychlíte. K ošetření můžete použít i štěpařský vosk.

Zdroje: www.manitera.cz, www.gardeningknowhow.com, www.izahradkar.cz