Ruměnice na zahradě nepřehlédneme, i když právě nebudou v tak velké skupině. Jejich nápadná červená barva s černými obrazci dává každé z nich možnost vyniknout jak na zelených rostlinách, tak i na písečných nebo dlážděných cestách. Kdybychom je ale chtěli ze zahrady vyhnat, neudělali bychom si dobrou službu.

Brouci proti hmyzu

Ploštice se mohou postarat o odehnání jiných druhů hmyzu, což se vždycky může hodit. Jejich nepříjemný nakyslý zápach nemilují ani komáři. Je tedy lepší se při večerním posezení na zahradě smířit s přítomností ruměnic, které si nás ani nevšimnou, než abychom stále odháněli dotěrné komáry. Úspěšnými “chovateli” ploštic se pak stanou hlavně ti, kteří mají na své zahradě lípu. Její plody, lépe řečeno jejich šťáva, je totiž základní potravou těchto drobných brouků. V horších případech se spokojí také s akáty nebo jírovci, lidově řečno s kaštany.

Každá je jiná

Zajímavostí ploštic, kromě schopnosti odhánět ostatní hmyz i brouky, je jedinečnost každé z nich. Černá kresba, kterou mají na svých krovkách, pod nimiž schovávají jen částečně vyvinutá křídla, je totiž u každé z nich mírně odlišná. I když si toho na první pohled možná nevšimneme, podrobnější zkoumání by ani ve velkém společenství ruměnic nemohlo odhalit zcela totožné jedince. Jejich zbarvení je ale velmi výhodné, protože právě tuhle barevnou kombinaci a chuť brouka, která ji doprovází, ostatní zvířata i ptáci vnímají jako neobyčejně odpornou. V kombinaci se zmiňovaným kyselým zápachem jsou ploštice prakticky stoprocentně v bezpečí. Nevšímají si jich dokonce ani domácí zvířata jako jsou psi a kočky, která se jim raději obloukem vyhnou.

Zdroj: Youtube

Úklidová služba

Přes to všechno nám ploštice v zahradě poskytují i další služby, než jen odpuzování komárů. Živí se totiž kormě jiného odumřelými částmi rostlin a také mrtvými brouky. Mohli bychom je tedy označit za jakési zahradní popeláře nebo snad hygienickou službu. Co víc bychom od takového malého broučka mohli chtít?

Od jara do podzimu

Ruměnice můžeme v zahradách i parcích vidět od jarního páření až do pozdního podzimu. Mezitím samičky do škvír v kůře stromů, případně i do půdy nebo do spadaného listí nakladou tisíce vajíček jako základ dalších generací pro příští rok. Vylíhnout se ale musí včas, protože zimu přežijí jen dospělí brouci. Právě ti se na jaře znovu objeví, aby celý proces množení zopakovali a znovu se postarali o úklid zahrady.

Zdroje: living.iprima, wikipedie, priroda